Alžbětě Pflugové nevzal víru žádný režim, brzy oslaví sto let

Nahrávám video

Alžběta Pflugová se narodila v roce 1925 v Lednici do křesťanské rodiny. Zažila všechny československé prezidenty. Vzpomíná na zatýkání studentů v Sušilových kolejích v Brně, osvobození i další totalitu. Víru si nenechala vzít ani nacisty, ani komunisty.

Po obecné škole začala Alžběta Pflugová v roce 1936 navštěvovat dívčí klášterní školu v brněnské Lerchově ulici. „Chodila jsem do Orla. To byly takové pěkné časy, jezdili jsme na všelijaké slety. Já jsem vždycky cvičila ráda,“ vzpomíná. Pěkné časy ale vystřídala válka. „Proměna byla nezvyklá, až úzkostná. My jsme měli všichni najednou strach,“ říká pamětnice.

Naproti dívčí škole byla budova Sušilových kolejí. Pflugová vzpomíná na zatýkání studentů 17. listopadu 1939. „Na chodbě byl takový rachot. Ptaly jsme se, proč tam sestřičky v noci tak běhají. A ony řekly, že Němci obsadili Sušilovy koleje. Všechny chlapce vzali k nějakému pohovoru. Aby věděli, koho mají nebo nemají zavřít. My jsme se dívaly, jak všechna okna zamalovali vápnem, aby nikdo neviděl, co tam budou dělat,“ popisuje.

Pod záminkou ilegální odbojové činnosti bylo tenkrát zatčeno padesát studentů a následně s ostatními zatčenými deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Od roku 1940 sídlilo v budově v Sušilových kolejí nejdříve gestapo a pak německá kriminální policie. „Němci přišli i k sestřičkám a musely se okamžitě vystěhovat. Gymnazijní i klášterní budovu vystěhovali,“ vzpomíná.

Bombardování Brna jako ohňostroj

Alžbětina rodina se v průběhu války přestěhovala z Lednice dál od hranic do Břeclavi, později do Brna – Králova Pole. Mohla tedy bydlet s rodiči doma. „Když bylo bombardování, tak jsme s kamarádkou vyběhly z domu na kopec směrem k Soběšicím. Nevím, jak se jmenoval. A dívaly jsme se, jak bomby padají na Brno. Ale také jsme zažily bombardování ve sklepě, kde jsme měly matrace a spaly jsme tam,“ říká.

Vzpomíná i na to, jak její otec na noc do sklepa nechodil a poslouchal se sousedy doma rádio. „V šest hodin večer vždycky přišli tři chlapi z našeho domu k nám poslouchat bim, bam Londýn. Bylo to takové napínavé. Báli jsme se, kdyby přišli náhodou Němci,“ vypráví.

V domě bydleli i židovští nájemníci, ty ale brzy vystřídali jiní. „Přišli k nám, donesli nějaké věci, jestli bychom jim je neschovali přes válku. Donesli dva kufry. Mysleli si, že kdyby šli do koncentračního tábora, tak až se vrátí, dostanou je zpět. Ale potom, jednoho krásného dne, si pro kufry přišli. Odnesli je a ten večer byli odvezeni do koncentráku,“ říká pamětnice.

V dubnu 1945 přišla od Řečkovic do Brna Rudá armáda. Vojáci se ubytovali i v bytě Alžbětiny rodiny. „My jsme měli byt – jeden velký pokoj, potom ještě druhý pokoj a jeden menší. Z toho velkého nás vystěhovali a usadili se tam. Tatínek měl vous, stříhal si ho. Měl dva strojky, o oba přišel,“ vzpomíná.

Nikdy si nenechala vnutit žádnou ideologii a vzít křesťanskou víru. Zažila všechny československé i české prezidenty. „Masaryk byl velice vážená osoba. Byl takový lidový, chodil mezi lidi. Učili jsme se o něm jako o otci národa,“ říká. Pomatuje si také na Gottwaldův projev v únoru 1948.

Opět k nim chodili sousedé poslouchat rádio

Po válce pracovala v kanceláři v Královopolské strojírně. „No to vám řeknu, že tam ti komunisté byli, to byla první třída. My jsme byli pro ně plebs. Každý měl strach, že něco řekne a oni ho zavřou,“ vybavuje si komunistickou totalitu.

Opět k nim chodili sousedé poslouchat rádio. Sledovali proces s Miladou Horákovou. „To jsme prožívali. To nebylo hned, že by ji odsoudili. Věděli jsme, že zemřel ten a onen a že toho umučili,“ vzpomíná.

Když padl komunismus, přišlo uvolnění. Alžběta sledovala projev Václava Havla. „Byl jako Masaryk, řekla bych. Ctěný, odvážný a spravedlivý. Takový byl pro mě Havel,“ uzavírá.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 12 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami
Načítání...