Trollové si vydělávají urážením Evropy a pak tam jezdí, říká ruská novinářka Savčuková

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Trollové si vydělávají urážením Evropy
Zdroj: ČT24

Ruská novinářka Ljudmila Savčuková před časem na vlastní kůži zažila, jaké to je být internetovým trollem. Do továrny na fake news se jí podařilo infiltrovat v roce 2015 a od té doby o své dvouměsíční práci přednáší po celém světě. Minulý týden přijela i do Česka. Jakým způsobem ruští dezinformátoři pracují? I na to se novinářky v rozhovoru pro Newsroom ČT24 ptala redaktorka Dominika Vřešťálová.

Jak probíhal váš pracovní den?

Den začíná přesně v devět. Přejdete přes elektronicky zabezpečený turniket a přiložíte k němu propustku. V redakci kromě počítače zapínáte taky ochranný program, aby se nedalo poznat, odkud píšete. Potom dostanete první zadání. Písemná zadání se posílají blogerům, kteří píšou rozsáhlé texty. Komentátoři sypou stovky příspěvků na zpravodajské weby nebo na sociální sítě a instrukce dostávají ústně. V každé kanceláři s nimi sedí člověk a říká jim, co mají dělat.

Jak ta zadání, podle kterých jste měli psát nové články, vypadala?

Za dvanáctihodinový pracovní den trollovi přijdou dvě nebo tři taková zadání. Je to dokument, ve kterém jsou popsané hlavní události a také způsob, jakým je má zpracovat. Témat je v zadání zhruba deset – třeba Spojené státy, Evropská unie, Ukrajina. Ta tehdy pochopitelně byla na prvním místě, protože situace byla velmi vyostřená. Kromě toho jsme psali třeba o pozici Ruska ve světě. V každém textovém zadání bylo uvedeno, jak máme událost popsat – jestli ji máme vykreslit negativně, jestli máme chválit Putina a nadávat na opozici, a tak dál. Hlavní ale bylo, aby se trollové co možná nejvíc podobali běžným lidem. Čím víc osobních informací dostali komentátoři a blogeři do svých textů, tím líp. Hned první den mi řekli, že čím přirozeněji budu mluvit, tím to bude lepší.

Pamatujete si, které vaše články nebo články vašich známých byly nejčtenější?

Víte, tam ani tak nešlo o čtenost. Hlavní bylo, aby se témata prosadila. Cílem téhle trollí farmy a dalších propagandistických organizací je zařídit, aby se o tématech jako Ukrajina nebo Evropská unie mluvilo a psalo ve špatném, negativním světle. Dezinformátoři, státní propaganda a novináři v Rusku říkají o Evropě pořád to samé – že je v rozkladu, dějí se tam hrozné věci a situace je vlastně horší, než by se mohlo zdát. Pořád se taky rozebírají homosexuální vztahy a říká se, že když do Evropy přijede člověk z Ruska, hrozí mu, že ho znásilní nebo tak něco. Když se v Evropě děje něco špatného, nafukuje se to do ohromných rozměrů a vzniká spousta textů, které jsou plné zloby.

Vy i dále činnost trollů sledujete – jak se podle vás změnila jejich taktika?

Teď už trollové nejsou jen na internetu. Začali se prosazovat i v reálném životě. V Petrohradě se například v září konaly volby gubernátora a oficiální předvolební kampaň se vedla s pomocí trollí farmy a strukturami, které jsou na ni napojené. A ten člověk, který teď v uvozovkách „vyhrál“ volby, byl do téhle funkce dosazený Prigožinem, majitelem trollí farmy.

A jak se mění témata?

Témata se mění podle toho, co se děje ve světě. Aparát propagandy dokáže velmi rychle zachytit události, které může využít ve svůj prospěch. Já třeba pořád uvádím jako příklad den, kdy zabili Borise Němcova. Viděla jsem celou tu ohromnou strukturu – v trollí farmě totiž bylo okolo tisícovky lidí – a ty najednou přesadili za jiné počítače a nechali je komentovat a házet na Němcova špínu. Dokonce bylo velmi zajímavé pozorovat, že pracovníci ve farmě občas ani nevěděli, kdo Němcov je, a i přesto ho uráželi.

Kdo má podle vás převahu? Trollové nebo sociální sítě, které cíleně blokují jejich účty?

Lidé v trollích farmách si naprosto bez problému zakládají další a další profily. Odkupují je i od skutečných lidí. Fungují jako taková mnohohlavá hydra – usekneš jednu hlavu a naroste jich dalších deset. Takže pokud budeme trolly jenom blokovat, nikdy jim nebudeme stačit.

A co si myslíte o tom, že blokaci účtů zažívají nejen trollové, ale i lidé, kteří jim upřímně uvěřili?

Všem lidem, kteří o blokování účtů rozhodují, doporučuji, aby se snažili nějak odkrýt skutečnou identitu trollů. Mělo by se mluvit o tom, co dělají konkrétní jednotlivci, kteří se věnují propagandě, konkrétní novináři a trollové. Tito lidé by měli mít zakázáno jezdit do Evropy, protože obvykle Evropu urážejí, vydělávají si tak peníze a pak tam jedou. To se stává velmi často. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
včera v 05:01

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...