„Pokud jsou zpravodajské stanice dělané dobře, jsou hodně nákladné,“ říká analytik Trampota

Nový kanál CNN Prima News spustil 7. ledna testovací vysílání. Zatím jde o propagační obsah, domácí i zahraniční zpravodajství by se na obrazovkách mělo objevit do dubna. Seznam naopak zpravodajské relace ve vysílacím čase omezuje a bude se soutředit hlavně na web a sociální sítě. Plusy i minusy zpravodajských stanic rozebírala s mediálním analytikem Tomášem Trampotou redaktorka Tereza Šnoblová. V neděli po 22. hodině večer se bude tématem zabývat Newsroom ČT24.

Má v Česku smysl zakládat komerční zpravodajskou televizi?

Otázka je, co je smyslem spouštění komerční zpravodajské televize na českém trhu. Motivace může být různorodá, nejen ekonomická, ale může jít i o silnější ekonomický dům nebo víc stanic. Může to být také strategická i trochu politická záležitost. Umožňuje to prostor, kde budete zvát různé hosty, kde získáte politický a symbolický kapitál. Už když si vezmeme, jak intenzivně se mluví o spuštění zpravodajské stanice TV Prima, tak ten marketing a propagace vydá na celkem slušnou sumu. 

Můžete být konkrétnější?

To bych se neodvažoval, to bychom museli kvantifikovat. Co je zásadní, když se podíváme na ekonomickou stránku zpravodajských stanic, tak zpravidla na lokálních trzích s malou jazykovou komunitou zhruba osm až deset milionů diváků i s novorozeňaty je ekonomická výtěžnost velmi malá.

Pokud jsou zpravodajské stanice dělané dobře, jsou hodně nákladné. Dá se to ale udělat i velmi levně: na diskusních pořadech ve studiu, neustále se opakujících ve smyčce, množství repríz. Relaci v sedm nebo osm hodin večer pak zopakujete před půlnocí, ráno, a pak je to levnější.

Co je zásadním problémem zpravodajských televizních stanic, je krátká sledovanost. Čas strávený na těchto stanicích se oproti ostatním kanálům liší zhruba o patnáct až třicet minut, tím pádem se snižuje i výtěžnost reklamních bloků.

Proč u nás není zakládání zpravodajské televize výhodné?

Ve srovnání s Německem, Francií, Británií, případně se Švýcarskem máme malý, ne až tak bohatý mediální trh. Malý potenciál z hlediska zásahu. A seriózní zpravodajství v současnosti nepatří k nejvyhledávanějšímu mediálním obsahu. 

Myslíte, že toto dopředu v Seznamu nevěděli?

Pokud vlastníte mediální byznys, tak to neustále zkoušíte. V 90. letech v tiskovém trhu vznikla řada produktů, které nebyly výdělečné, ale měly strategické důvody. Máte nový prostor, kde můžete prosazovat svoji agendu. Může to být z důvodu, že z reklamy a inzerce se vám zajímavě propojí ten produkt s vašimi jinými produkty, může to být zajímavá nabídka pro inzerenty. Můžete získávat body na politickém spektru. 

Co podle vás udělali špatně?

Složitá otázka, rád bych si zahrál na „chytrou horákyni“. Ono to není o Seznamu, ale o kvantitativních ukazatelích trhu. Spuštění produktu tohoto charakteru v této době v české mediální krajině… to jsou parametry, které vás silně eliminují. 

Má šanci Prima CNN?

Prima CNN má určitě šanci zejména v prvním období přitáhnout zvědavé diváky. Pak záleží, jaký podíl si dokáže získat. Když se podíváme na TA3 na Slovensku, tak ta se pohybuje kolem dvou procent na obecenstvu, ČT24 mezi čtyřmi a pěti procenty. Já bych si tipl, že v počátcích by se Prima CNN mohla dostat na jedno procento sharu, to se bavíme o sto tisících divácích. To není ekonomicky udržitelné. 

Má proti Seznamu Prima CNN výhody?

Má, je to spojení s velkou mezinárodní značkou. Záleží, kolik obsahu bude vznikat v Praze a kolik budou překlápět a překládat ze zahraničí. Český televizní trh ale není připravený a není poptávka po zahraničním zpravodajství. 

Má Prima CNN naopak nějaké nevýhody oproti Seznamu? Co třeba skandály z minulosti?

Zpravodajství Primy zažívalo v poslední době skandály, které souvisí s tím, že komerční televize jsou závislé na politice, protože jsou závislé na licenční politice státu. Čas od času tak musí žádat o prodloužení licencí. To je věc, která bývá často kritizována, že se tím pádem snaží být zadobře se stávajícím establishmentem. Sahají k tomu, aby byly depolitizovány, aby si nezadaly s držiteli politické moci. To Primě může svazovat ruce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoO roli veřejnoprávních médií a jejich financování diskutovali hosté 90' ČT24

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.
27. 3. 2026

PŘEHLEDNĚ: Jak se financují veřejnoprávní média v Evropské unii

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.
26. 3. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 26. března

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 26. března 2026.
26. 3. 2026

Evropská vysílací unie i novinářské organizace vyjádřily podporu českým veřejnoprávním médiím

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.
26. 3. 2026
Načítání...