Režim Alexandra Lukašenka v Bělorusku soustavně postupuje proti novinářům, kteří nepracují pro státní média. V zemi už nezbývají téměř žádní opoziční novináři. Minulý víkend nechaly běloruské úřady v Minsku přistát letadlo, na jehož palubě seděl běloruský novinář, který se poslední dva roky ukrýval v Polsku. Několik dní předtím zablokovaly největší nezávislý zpravodajský portál a zadržely jeho novináře. Pohled na běloruskou mediální scénu skrz výpovědi novinářů, kteří v zemi ještě působí nebo nedávno působili, přináší pořad Newsroom ČT24.
Raman Pratasevič je běloruský novinář, který poslední dva roky informoval o běloruských událostech z bezpečí polské Varšavy. Minulý víkend letěl nad Běloruskem v letadle z Atén do Vilniusu, které ale běloruská stíhačka přiměla nouzově přistát v Minsku. Úřady argumentovaly podezřením, že se na palubě nachází výbušnina. Ve skutečnosti jim ale šlo zřejmě pouze o Prataseviče, kterého zadrželi ještě na palubě letadla.
„Dříve měl člověk pocit, že není v bezpečí, když píše na území Běloruska nebo když se nějak aktivně zapojuje do protestního hnutí. Pak si nemohl být jistý ani tím, když byl v Rusku a na Ukrajině a nejednou si nemůžete být jistý, ani když jste novinář ve vzduchu nad Běloruskem. To už je vrchol represivní zralosti,“ okomentovala událost novinářka Petra Procházková, někdejší zpravodajka ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Pratasevič patří k zakladatelům kanálu Nexta na sociální síti Telegram. A Lukašenkův režim ho má za jednoho z organizátorů loňských protestů proti výsledkům prezidentských voleb. „On zprostředkovával informace k demonstracím lidem v Bělorusku. Skutečně, když jsem tam byl, byl to zásadní informační zdroj, kde demonstrace začínají. Uvádí, co si mají lidé vzít s sebou, zda se očekává policejní zásah,“ potvrdil novinář Tomáš Vlach.
Každé ráno děkuje Bohu, že ho ještě nezadrželi
Zadržený žurnalista na videu odvysílaném státní běloruskou televizi tvrdí, že mu nikdo neubližuje a přiznává se k organizaci protestů. Jeho příbuzní ale tvrdí, že k takovým slovům byl násilím donucen. Fyzické a psychické mučení ho zřejmě bude čekat i dál, za mřížemi může strávit až 15 let. Podle zpravodajů přitom Pratasevič nebyl pro Bělorusko zásadním nepřítelem.
„Je to pouze psychologický a politický akt, aby mohli říct: I my umíme dělat takové věci. Především jde o to, ukázat Bělorusům a lidem na Západě, kteří byli nuceni opustit Bělorusko a pokračovat ve své práci proti režimu za hranicemi, že se ke každému z nich mohou dostat,“ přiblížil Vitalij Cyhankov, běloruský zpravodaj ze Svobodné Evropy.
Běloruští novináři totiž už dávno zjistili, že pro ně země není bezpečná, pokud nespolupracují s režimem. Naposledy se o tom přesvědčili novináři z portálu Tut.by, který na základě rozhodnutí běloruských úřadů přestal existovat. Přitom na něm nebylo pouze zpravodajství, ale i lifestylové magazíny nebo e-mailová schránka.
„Novináři, kteří ještě zůstali v Bělorusku, přišli o akreditace, a fakticky pracují na napůl legální bázi. Vzdávají se svého příjmení, pracují bez něj, nemohou informovat o akcích venku, protože je ihned na ulici zadrží,“ popsal Cyhankov. Dodal, že každé ráno, když se doma vzbudí sám, děkuje Bohu, že ho ještě nezadrželi.
Nezávislá média nejspíš zaniknou, nezávislé informace si cestu najdou
Novináři původem z Běloruska tak podobně jako Pratasevič častěji píšou z jiných zemí. Z Polska informuje také novinář, bloger a historik Pavel Usov. „Vláda vynakládá maximální úsilí, aby zničila všechna informační centra v Bělorusku. Udělat to v zahraničí bude docela složité, protože je nepravděpodobné, že se běloruský režim odhodlá k organizaci teroristických akcí, například vyhození redakcí do vzduchu, jak to dělali islámští teroristé. Nicméně, po agresivním aktu na letadlo už nemůžu stoprocentně tvrdit, co může a co nemůže tato vláda udělat,“ řekl Usov.
Poslední nezávislí novináři tak odhadem jejich kolegů vydrží v Bělorusku do konce roku. Úplný konec pro nezávislé informace to ale znamenat nejspíš nebude. „Opoziční média a skutečná oficiální média možná vymizí, ale mobilní aplikace budou fungovat dál a budou čerpat z místních zdrojů ve spolupráci s cizinou,“ domnívá se novinář Tomáš Vlach.
A souhlasí s ním i Petra Procházková: „Lidé, kteří odešli do zahraničí jsou lepší než ti Lukašenka. Myslím si, že v technologiích je vždycky přehrají. Informační vakuum tam nevznikne, ale novinařina tam bude potřebovat podporu.“
Reportáž o současné situaci pro novináře v Bělorusku odvysílá pořad Newsroom ČT24 v neděli večer.
