Zemřel velký hledač Ivan Vyskočil, šedá eminence divadla šedesátých let

Nahrávám video
Zemřel Ivan Vyskočil
Zdroj: ČT art

Zemřel spisovatel, divadelník a pedagog Ivan Vyskočil, den po svých čtyřiadevadesátých narozeninách. Velký hledač, zneklidňovač a posedlík, jak ho v Dálkovém výslechu nazval Václav Havel, patřil k předním osobnostem divadelní alternativy. Mimo jiné spoluzakládal Divadlo Na zábradlí a byl osobností experimentální pražské scény Reduta. Objevil se i ve filmech jako příležitostný herec.

„Vždy ho bavilo hrát si, objevovat, ptát se a ponoukat,“ napsali o Ivanu Vyskočilovi autoři publikace Šest z šedesátých, věnované divadelním legendám malých scén. „V tvořivosti, schopnosti zkoušet, experimentovat a uvádět do souvislostí jsem si vždy liboval,“ přiznával sám Vyskočil.

Důležité není, co se nesmí, ale co se může

Vystudoval herectví a režii a následně i psychologii a pedagogiku. Z toho pak podle něj organicky a „ku potěše ducha“ vyrostlo to ostatní. K divadlu se dostal koncem padesátých let. S Jiřím Suchým rozjížděl legendární text-appealy v pražské Redutě. Vznik malých scén v té době šel proti zavedené praxi, kdy i umění vznikalo pod dohledem úřadů. 

„Není nutné vázat se na to, co se nesmí, ale na to, co se může. V opačném případě by si člověk mohl dělat nevědomky alibi pro svoji lenost. My jsme se v té době odvažovali. A protože bylo co nacházet, na co navazovat, komu odpovídat a s kým se sejít, tak se to začalo organicky objevovat. Zpočátku nešlo o umění, spíše o skutečnost, že se lidé mohli setkat, být pohromadě a rozumět si. Dnes to považují za samozřejmé,“ uvedl k tehdejší době Vyskočil.

Ivan Vyskočil a Jiří Suchý
Zdroj: ČTK

V Redutě s ním kromě Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra vystupovali také Josef Zíma, Ljuba Hermanová a Miroslav Horníček. „Bylo to skromné, vždyť co jsme mohli dělat na dvou metrech čtverečních? Navíc tyto prostory byly vyřazeny z užívání a objevilo se tam nové publikum. Zejména studenti byli citliví na určité signály, věděli, co potřebují, za čím a proč jít,“ vzpomínal.

Humor jako životní síla

Vyskočil se podílel i na vzniku Divadla Na zábradlí, kde byl prvním uměleckým šéfem. „Podstatný byl při tom všem právě moment objevování specifického humoru jakožto určité životní síly, které bylo velmi zapotřebí. Když totiž někde existuje stav nouze, máte daleko větší schopnost přijmout, co potřebujete. Nejste naobědvaný či zlhostejnělý,“ vysvětlil.

Po odchodu z tohoto divadla se vrátil do Reduty. Založil i vlastní klub Nedivadlo, v němž hrál až deset rolí najednou. Vyskočil bývá označován za vůdčího ducha, hybatele i šedou eminenci divadla šedesátých let. Divadlo v jeho podání je založeno na hravé komunikaci mezi aktéry představení a publikem. Bavilo ho rozehrávat absurdní a groteskní situace a příběhy.

Porevoluční kulturní scénu nehodnotil dobře. Považoval ji za přesycenou, ale zároveň i zahnojenou, zatímco tehdy byla podle něj ta zahnojenost všeobecně známá. „Dnes lidé nevědí, že ten škvár je škvár. Stále se domnívají, že to je chutné, i když je to kýč,“ uvedl v rozhovoru u příležitosti oslav osmdesátin.

Nahrávám video
Ivan Vyskočil hostem pořadu Uchem jehly
Zdroj: ČT24

Za normalizace kočovník, po revoluci profesor

V době normalizace upadl Vyskočil v nemilost, a tak spolu se svými divadelními partnery Evou Olmerovou, Pavlem Boškem, Leošem Suchařípou a dalšími kočoval po malých scénách v celé republice. Vedle toho vyučoval v lidové škole umění a u pedagogické činnosti zůstal i po pádu komunismu.

Kromě řady divadelních a rozhlasových her napsal sbírky povídek, zahrál si i v několika filmech, například O slavnosti a hostech, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Akumulátor 1 či Kytice, ale kývl i na roli historika umění v Kamarádovi do deště. 

Léta vedl Katedru autorské tvorby a pedagogiky na DAMU. V roce 1992 byl jmenován profesorem. Oceňoval, že se od svých žáků sám hodně dozvěděl. „Radost ze setkání je pro mě nejlákavější a nejpřitažlivější,“ říkal v souvislosti se svou pedagogickou činností. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 11 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026

Noc s Andersenem má děti opět přivést k zájmu o literaturu

V celé řadě knihoven, škol a na dalších místech po celém Česku se chystají na Noc s Andersenem. Akce se koná každým rokem na podporu dětského čtení a čtenářství u příležitosti výročí narození tohoto dánského pohádkáře. Večerní program, či dokonce nocování mezi knihami, připravily na noc z 27. na 28. března pro zájemce stovky knihoven a škol po celém Česku, ale také v dalších zemích.
27. 3. 2026
Načítání...