V Lipsku objevili dosud neznámé dílo mladého Mozarta

Dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta nalezli badatelé v hudební knihovně v Lipsku. Skladba z 60. let 18. století vznikla pravděpodobně v Mozartově raném mládí, uvedli experti. Informoval o tom web Středoněmeckého rozhlasu a televize MDR.

Partitura vznikla podle badatelů kolem roku 1780, ale nebyla opatřena podpisem. „Jde sice o rukopis, ale je to přepis Mozartova originálu,“ uvedla ředitelka lipské knihovny Susanne Metzová. „Mozartova skladba byla ve fondech knihovny už více než 100 let. Teď, když se jí zabývali mozartovští specialisté v Salcburku, můžeme potvrdit, že jde skutečně o Mozartovo dílo,“ řekla Metzová.

Dílo nese dodatečný název „Ganz kleine Nachtmusik“ (volně přeloženo jako Úplně malá noční hudba), což odkazuje na podobný název slavné Malé noční hudby, serenády č. 13 pro smyčcový kvartet a kontrabas od W. A. Mozarta z roku 1787.

Dvanáctiminutová „Serenáda ex C“ sestává ze sedmi částí pro smyčcové trio, trvá celkem asi dvanáct minut a předpokládá se, že vznikla v polovině až na konci 60. let 18. století, uvedla ve čtvrtek Lipská městská knihovna.

Mozartovi je připisováno mnoho skladeb. „Dá to hodně práce, abychom pak mohli říct: jsme přesvědčeni o tom, že toto je skladba mladého Mozarta,“ sdělil muzikolog a ředitel vědeckého oddělení salcburského Mozartea Ulrich Leisinger.

V sobotu bude mít skladba německou premiéru na půlhodinovém koncertu v lipské opeře. Už ve čtvrtek byla prvně uvedena v Mozartově rodném Salcburku v rámci prezentace revidovaného Köchelova katalogu, což je katalog všech Mozartových skladeb.

Köchelův seznam, někdy také Köchelův katalog (německy Köchelverzeichnis) sestavil roku 1862 rakouský botanik, muzikolog, spisovatel, skladatel, editor a milovník Mozartovy hudby Ludwig Alois Ferdinand rytíř von Köchel.

Wolfgang Amadeus Mozart žil mezi lety 1756 až 1791 a za svůj život složil více než šest set skladeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...