Textař Eduard Krečmar: Karel Gott měl rád pravdivé texty

Zůzi, Chci tě líbat, Beatles nebo Být stále mlád jsou písně, které pro Karla Gotta otextoval Eduard Krečmar. Tou první byla skladba Láskou se léčí z roku 1964, původně song Paula Anky. Tehdy byl Krečmar ještě studentem Vysoké školy ekonomické, nedokončil ji ale a stal se profesionálním textařem. Pro Gotta napsal na šedesát písní. Na některé z nich zavzpomínal v rozhovoru pro ČT24.

Vy jste byl prvním textařem, který napsal text pro Karla Gotta. Jak vaše spolupráce fungovala? Zadal on práci vám, nebo vy jste mu nabídl svůj text?
Nejprve – když jsem poznal, jak zpívá, v kavárnách Alfa a Vltava –  jsem mu nabídl něco, co jsem měl. A on kupodivu zavolal. Od té doby mi zadával melodie, buď hotové věci, nebo demosnímky skladatelů. 

Eduard Krečmar: „Získal si hlavně moji maminku. Říkala: ‚Něco tomu panu Gottovi udělej, to je moc slušný chlapec.‘“

Myslíte, že existuje něco jako text pro Karla Gotta? Muzikanti často říkají, že by měl mít hlavně hodně dlouhých „á“.
Do jisté míry je to pravda, takové texty se dobře zpívají. Karel ale také říkal: ‚Vždyť můžu zazpívat krátkou, tu taky umím.‘ Ne vždy tedy trval na kantilénových slabikách. Obsahově měl rád jednoduché texty, ale pravdivé. 

Stalo se vám někdy, že byste nabídl Karlu Gottovi text, a on řekl, že pro něj není nebo že by něco upravil?
Stávalo se a trošku jsem na to i hřešil, že třeba některý detail ještě spolu dotvoříme. Dřív mi Karel už při zadávání ukázal, jak by to zpíval, takže mi bylo jasné, ještě než jsem zasedl k práci. Zrovna tak když se mu něco nelíbilo, měl kouzelný talent zazpívat to tak, že se člověk chytil za hlavu. Nenápadně skladbu znemožnil. 

Máte mezi texty, které jste pro Karla Gotta vytvořil, nějaký nejoblíbenější?
Z poslední doby mám rád písničku Být stále mlád a ze starších pak Kam se schoulíš, protože to je typický slow rock a já jsem původně z rokenrolu. A ten text má také tu náladu.

Být stále mlád je původně písní Forever Young od kapely Alphaville. Práva údajně poskytli Karlu Gottovi jako  bianco šek, ale trošku se zdráhali při snaze německého rapera Bushida, který udělal s Karlem Gottem později předělávku. Jak vy jste na další verze nahlížel?
Byl jsem rád, že naše původní nahrávka žije svým životem. Německou verzi jsem ani moc dobře neznal, ale ještě pak udělal Leoš Mareš svou verzi a ta byla docela slušná.

Pro Karla Gotta jste otextoval i další převzaté písně, například od Paula Anky, Alberta Hammonda nebo skupiny Nazareth, ale i od německých interpretů. Do jaké míry jste ctil myšlenku originálního textu?
Nejen pro Karla Gotta jsme ze začátku psali spíš zvukovou nápodobu než podle obsahu. To byla do jisté míry výhoda, ale také to bylo unfair k původním autorům, takže od doby, kdy se lépe sledují autorská práva, jdeme jako textaři po obsahu, zároveň se ale samozřejmě snažíme udržet podobnou zvukomalbu.

Napsal jste: „Vždy mám strach, jestli ještě něco nového dokážu přinést, když si vzpomenu, na kolika písních a na kolika albech jsem s Karlem dělal, včetně sedmdesátých let, kdy jsem měl zákaz publikovat a Karel mi pomohl.“ Jak přesně vám pomohl?
Především mi pomohl Zdeněk Borovec, protože se nějaké texty napsaly na něj, anebo byly použity tam, kde nebylo zapotřebí uvést autora.

Zdeněk Borovec patřil k dalším textařům, kteří pro Karla Gotta psali. Říkal jste si někdy u skladby od někoho jiného: líbí se mi víc než ta ode mě?
Mezi dalšími, kteří psali pro Karla Gotta, Zdeněk Borovec vynikal, miluju jeho písně: Když jsem já byl tenkrát kluk a Je jaká je, o které si hodně lidí myslelo, že jsem ji psal já, a já jsem říkal: ‚Naneštěstí ne.‘ Také Zdeněk Rytíř psal pro Gotta hezké texty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...