Spojení s orchestrem je záhadné, míní dirigent Popelka. Postaví se do čela vídeňských symfoniků

Nahrávám video

Dříve hrál na kontrabas v prestižních orchestrech zejména v Německu. Dnes je Petr Popelka žádaný dirigent, který od roku 2025 nastoupí jako šéfdirigent k vídeňským symfonikům. Nyní vede Symfonický orchestr Českého rozhlasu, v této sezoně se zároveň loučil v předchozím angažmá v Oslu. Popelka byl hostem pořadu Události, komentáře.

Pro Popelku je angažmá ve Vídni splněným snem. „Jiří Kout, legenda českého dirigování, v jednom rozhovoru řekl, že k takovému snu musí být touha dřív než odmalička,“ řekl. „Hudbu si nevybíráte vy, ta si vybere vás,“ dodal. Šlo podle něj o dlouhý proces, který přirovnal ke krasobruslení. „Krasobruslaři se tomu věnují celý život a pak je to během dvou minut pryč,“ přiblížil.

Začínal přitom jako hráč na kontrabas, což pro něj byla významná životní zkušenost. „Neumím si představit, že bych toto povolání dělal bez zkušenosti hraní v orchestru – jaké to je být na druhé straně,“ uvedl.

Práce hudebníka je podle něj náročná. Konkurence v Čechách, v Evropě a ve světě je velmi vysoká. „Dostat se vůbec na takový level, aby člověk udělal konkurz do profesionálního orchestru. (…) Stojí neuvěřitelné životní úsilí,“ popsal. „Vůbec si neumím představit, jaké by to pro mě bylo dirigovat bez této zkušenosti.“

K tomu, aby se sám postavil před orchestr, jej dovedl zájem o hudební kompozici a jeho vlastní skladatelská tvorba. „Studoval jsem tolik partitur z kompozičního hlediska, až jsem cítil potřebu ovlivnit skladbu nějak víc,“ řekl. „Na dirigování mě fascinuje komplexnost. Máte před sebou skladbu celou a můžete ji ovlivnit,“ doplnil.

„Absolutně nevysvětlitelné“ je podle něj to, že stejný orchestr může jednotlivý dirigent ovlivnit natolik, že má skladba jiné vyznění. „Je to záhada, co znamená lidská energie, lidské fluidum. Je to komunikace, ale beze slov. Komunikace na médiu hudby,“ řekl.

„Éra dirigentů – tyranů“, kteří mají odstup od hudebníků v orchestru a lámou taktovky, podle něj již patří do minulého století. „Přimět lidi, aby byli na stejné vlně“ jde i bez zvýšení hlasu. „Bouchnout do stolu“ tak podle Popelky není třeba při zkouškách, ale spíš při plánování koncertů. „Třeba když pořadatel chce jinou skladbu nebo jiného sólistu, kterého si člověk opravdu nepřeje nebo o tom sám není přesvědčený.“

Ve Vídni chce Popelka rozvíjet silnou tradici

Vídeň je hlavní městem klasické hudby. Podle Popelky se to také promítá do jejího významného postavení ve společnosti. „Ve městě lze cítit důležitost toho, jakou mají koncerty a kulturní život.“ Tradice se podle něj musí ale neustále vyvíjet, čemuž ve Vídni pomáhá „ansámbl kreativních lidí“. Sám chce také přispět k tomu, aby „příští generace už jen nepaběrkovala“, řekl.

V rakouském hlavním městě si klade za cíl objevovat mladé autory a interprety. „Abychom budovali tradice, ze kterých za sto let budou další generace žít.“ Upozornil však, že svá očekávání má od něj také orchestr samotný. Bude sedmnáctým šéfdirigentem v pořadí a zařadí se tak mezi významné persony, které na stejném postu působily před ním. „To mě naplňuje velkým respektem, ale i vůlí.“

Poprvé se před vídeňské symfoniky postaví hned v „megalomanském projektu“. Na výročí narození skladatele Arnolda Schoenberga připraví trojdílné oratorium Gurre-Lieder, které mělo premiéru právě ve Vídni. „V místě, kdy se poprvé zahrály, s orchestrem, který je poprvé zahrál, přesně na 150 let Schoenbergova narození,“ dodal Popelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V chrámu Sagrada Família je práce jako na kostele. Ale už s nejvyšší věží světa

Papež Lev XIV. požehná 10. června nejvyšší kostelní věži světa. Vzpíná se teprve od letošního roku nad chrámem Sagrada Família v Barceloně, který na své dokončení čeká už od konce devatenáctého století. Tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Bazilika se stala jeho tvůrčí posedlostí a byl zde i pohřben poté, co přesně před sto lety zemřel.
před 48 mminutami

VideoKniha přibližuje, jak se žilo služkám

Vstávaly první a poslední chodily spát. Služebné pracovaly téměř v každé měšťanské rodině. Polská novinářka a spisovatelka Joanna Kuciel-Frydryszaková pátrala po jejich pozapomenutých dějinách. Její kniha Služky pro všechno vyšla i česky v překladu Michaely Alexy. „Nebyla to komfortní situace – a to pro nikoho z té rodiny. Služky stály u stolu a znaly všechna tajemství rodiny,“ říká autorka. V případě neposlušnosti je zákon dovoloval trestat výpraskem. Jejich situace se začala zlepšovat až po první světové válce.
před 15 hhodinami

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
před 19 hhodinami

Ceny ve Varech letos převezmou Gyllenhaalová a Eisenberg

Karlovarský filmový festival oznámil v pondělí dva zahraniční hosty, které ocení na nacházejícím šedesátém ročníku. Ze Spojených států dorazí Jesse Eisenberg a Maggie Gyllenhaalová.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
8. 6. 2026

Nejen Řekové se ptají: Není Nolanova Odyssea málo řecká?

„Let’s Go!“ volá Matt Damon coby Odysseus v jedné ze scén. Zatím jen v traileru, do kin se film Christophera Nolana podle Homérova eposu dostane až v červenci. Nicméně zmíněná věta je součástí kritických hlasů vůči Nolanovu přístupu ke starořecké klasice. Mnohé totiž udivuje, že v této adaptaci příběhu ithackého krále chybí řečtí herci i respekt k Homérově předloze.
8. 6. 2026

Vamberecká krajka má evropskou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku

Vamberecká krajka získala evropskou zeměpisnou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku. Označení má podpořit prestiž tradičního krajkářství v Orlických horách a Podorlicku a zároveň zákazníkům zaručit původ, kvalitu a výjimečný charakter výrobku, informoval mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann. Historie krajkářství na Vamberecku sahá do sedmnáctého století.
5. 6. 2026

Při Soudném dni v Ostravě rozhoduje veřejné mínění

Poslední premiérou ostravské Komorní scény Aréna v letošní sezoně je Soudný den. Hra rakousko-uherského dramatika Ödöna von Horvátha začíná železničním neštěstím. Kdo a jak ho způsobil, se divák dozví hned v úvodu. Do Ostravy se drama vrací téměř po devadesáti letech.
5. 6. 2026
Načítání...