Spojení s orchestrem je záhadné, míní dirigent Popelka. Postaví se do čela vídeňských symfoniků

Nahrávám video

Dříve hrál na kontrabas v prestižních orchestrech zejména v Německu. Dnes je Petr Popelka žádaný dirigent, který od roku 2025 nastoupí jako šéfdirigent k vídeňským symfonikům. Nyní vede Symfonický orchestr Českého rozhlasu, v této sezoně se zároveň loučil v předchozím angažmá v Oslu. Popelka byl hostem pořadu Události, komentáře.

Pro Popelku je angažmá ve Vídni splněným snem. „Jiří Kout, legenda českého dirigování, v jednom rozhovoru řekl, že k takovému snu musí být touha dřív než odmalička,“ řekl. „Hudbu si nevybíráte vy, ta si vybere vás,“ dodal. Šlo podle něj o dlouhý proces, který přirovnal ke krasobruslení. „Krasobruslaři se tomu věnují celý život a pak je to během dvou minut pryč,“ přiblížil.

Začínal přitom jako hráč na kontrabas, což pro něj byla významná životní zkušenost. „Neumím si představit, že bych toto povolání dělal bez zkušenosti hraní v orchestru – jaké to je být na druhé straně,“ uvedl.

Práce hudebníka je podle něj náročná. Konkurence v Čechách, v Evropě a ve světě je velmi vysoká. „Dostat se vůbec na takový level, aby člověk udělal konkurz do profesionálního orchestru. (…) Stojí neuvěřitelné životní úsilí,“ popsal. „Vůbec si neumím představit, jaké by to pro mě bylo dirigovat bez této zkušenosti.“

K tomu, aby se sám postavil před orchestr, jej dovedl zájem o hudební kompozici a jeho vlastní skladatelská tvorba. „Studoval jsem tolik partitur z kompozičního hlediska, až jsem cítil potřebu ovlivnit skladbu nějak víc,“ řekl. „Na dirigování mě fascinuje komplexnost. Máte před sebou skladbu celou a můžete ji ovlivnit,“ doplnil.

„Absolutně nevysvětlitelné“ je podle něj to, že stejný orchestr může jednotlivý dirigent ovlivnit natolik, že má skladba jiné vyznění. „Je to záhada, co znamená lidská energie, lidské fluidum. Je to komunikace, ale beze slov. Komunikace na médiu hudby,“ řekl.

„Éra dirigentů – tyranů“, kteří mají odstup od hudebníků v orchestru a lámou taktovky, podle něj již patří do minulého století. „Přimět lidi, aby byli na stejné vlně“ jde i bez zvýšení hlasu. „Bouchnout do stolu“ tak podle Popelky není třeba při zkouškách, ale spíš při plánování koncertů. „Třeba když pořadatel chce jinou skladbu nebo jiného sólistu, kterého si člověk opravdu nepřeje nebo o tom sám není přesvědčený.“

Ve Vídni chce Popelka rozvíjet silnou tradici

Vídeň je hlavní městem klasické hudby. Podle Popelky se to také promítá do jejího významného postavení ve společnosti. „Ve městě lze cítit důležitost toho, jakou mají koncerty a kulturní život.“ Tradice se podle něj musí ale neustále vyvíjet, čemuž ve Vídni pomáhá „ansámbl kreativních lidí“. Sám chce také přispět k tomu, aby „příští generace už jen nepaběrkovala“, řekl.

V rakouském hlavním městě si klade za cíl objevovat mladé autory a interprety. „Abychom budovali tradice, ze kterých za sto let budou další generace žít.“ Upozornil však, že svá očekávání má od něj také orchestr samotný. Bude sedmnáctým šéfdirigentem v pořadí a zařadí se tak mezi významné persony, které na stejném postu působily před ním. „To mě naplňuje velkým respektem, ale i vůlí.“

Poprvé se před vídeňské symfoniky postaví hned v „megalomanském projektu“. Na výročí narození skladatele Arnolda Schoenberga připraví trojdílné oratorium Gurre-Lieder, které mělo premiéru právě ve Vídni. „V místě, kdy se poprvé zahrály, s orchestrem, který je poprvé zahrál, přesně na 150 let Schoenbergova narození,“ dodal Popelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...