Krásný hrabalovský surový svět komunistům nevoněl

Praha - „Hrabal mě poučil o životě. Naučil mě, co to je žít a co to je vyprávět o životě,“ vzpomíná na spisovatele Bohumila Hrabala režisér Jiří Menzel. Hrabal podle něj dokonale uměl dávat věci do kontrastu. „Za vším smutným je něco legračního a za vším legračním něco tragického,“ vysvětluje hrabalovské vnímání Menzel, který natočil řadu filmů podle spisovatelových novel. Hrabal, který by se dnes dožil sta let, stále zůstává v povědomí lidí jako hospodský kumpán, pábitel či laskavý vypravěč, který v surovém světě dokáže objevovat krásu.

Jeho dílo se na pultech nikdy příliš neohřálo, nicméně to, co se dostalo obyčejným lidem do rukou v posledních 20 letech normalizace, prošlo tvrdými cenzurními škrty. Za nimi většinou stál všem dobře známý ideolog a literární kritik Vítězslav Rzounek. Mezi lidi se ale díky samizdatu dostalo i pár výtisků v původní podobě. Dokonce se traduje, že jedna kniha vyšla v témže roce napřed ve Vaculíkově Petlici a až potom v Československém spisovateli. Podrobně se touto cenzurní problematikou zabývá právě vydaná studie: Hlučná samota - Sto let Bohumila Hrabala.

Hrabalova hvězda vyšla počátkem 60. let: v lednu roku 1963 vydal sbírku povídek Perličky na dně, v březnu roku 1964 pak následovali Pábitelé. Obě knihy se setkaly s mimořádnou přízní, a Hrabal tak až do roku 1968 měl na knižním trhu alespoň jeden titul ročně. Srpen ale znamenal konec - poslední dvě plánované knihy už vyjít nesměly a celý náklad nakonec skončil ve skartovačce. Sborník Poupata ale v pár zachráněných kusech pronikl k několika šťastnějším čtenářům.

Čtenáři byli od počátku fascinováni Hrabalovým způsobem psaní, volbou témat, viděním života kolem sebe a konečně jazykem a slovníkem. Okamžitě po vydání každé jeho knihy byl celý náklad rozebrán, následovalo druhé, třetí a v případě Ostře sledovaných vlaků i čtvrté vydání. A právě tato zfilmovaná novela přinesla Jiřímu Menzlovi v roce 1968 amerického Oscara a slavnou se díky tomuto filmu stala také železniční stanice v Loděnici u Berouna.

Ale „bratrské“ tanky znemožnily Hrabalovi normální publikační činnost. Podobně jako většina aktivních spisovatelů se tak v roce 1968 dostal na černou listinu, tudíž i na okraj oficiální literatury. Sám sebe i své kolegy tehdy označil termínem „spisovatelé v likvidaci“. Nakladatelství odmítala jeho díla s poukazem na to, že „text vycházející z nakladatelství nesmí působit příliš neobvykle, nesmí být příliš složitý, nemůže být vykládán jako alegorie na socialismus, nemůže být pouhým hraním se slovy, tím méně ovšem provokací, nevhodnou narážkou…“

Fotoreportáž: PODÍVEJTE SE: Svět podle Hrabala

Kersko - azyl, kde vzniklo to nejlepší

A tak Bohumil Hrabal stále častěji hledal útočiště uprostřed lesů v Kersku, kde roku 1965 koupil na doporučení spisovatele Adolfa Branalda chatu. Právě zde napsal, hodnoceno očima dnešní literární kritiky, svá vrcholná díla, díky nimž je považován za jednoho z největších spisovatelů druhé poloviny 20. století. Vznikly tu Postřižiny a Rukověť pábitelského učně. V horkém létě 1971, za pouhých 18 dní, napsal i svůj největší epický román Obsluhoval jsem anglického krále. Světlo světa tu spatřilo rovněž Městečko, kde se zastavil čas, Něžný Barbar či Slavnosti sněženek. 

Celorepublikově uznávaný Hrabal sice nemohl spatřit své knihy na pultech knihkupectví, ale zato velmi často potkával příslušníky StB. Umlčet jej však nedokázali. Jeho nové knihy začaly vycházet v samizdatu - jako první to ve Vaculíkově Petlici byly Postřižiny. 

Rozhovor pro Tvorbu ho vrátil na pulty, ale s cenzurou

Zlom v Hrabalově životě znamenal fiktivní rozhovor v týdeníku Tvorba z ledna 1975. „Chtěl bych jen, aby všichni moji čtenáři věděli, že to myslím poctivě s nimi i se socialismem, protože bez něho a mimo něj si nedovedu představit ani dnešek, ani budoucnost.“ Tak zněla jedna z odpovědí, která podle týdeníku Respekt přiměla máničky kolem Ivana Magora Jirouse k demonstrativnímu protestu: v dubnu 1975 v centru Prahy zapálili Hrabalovy knihy, které milovali a četli… 

Faktem ale bylo, že tento rozhovor byl podmínkou (úlitbou) k tomu, aby komunisté vzali Hrabala na milost. Od té doby tak mohla jeho díla – byť po cenzurních úpravách - opět vycházet. Vzhledem k tomu, že široká veřejnost zdaleka netušila, jak mnoho se v Hrabalových knihách škrtalo, mnozí jeho dílo sice znají, ale ve zkreslené cenzurní podobě. „Z normalizační tvorby jsou autentické jedině Postřižiny, Slavnosti sněženek byly derivovány, Městečko, kde se zastavil čas odmocněno, Hlučná samota a Něžný barbar vytknuty do závorky – tato smutná matematika zůstala obrazem normalizační kultury,“ charakterizoval pro Respekt Hrabalovy knihy vydávané za normalizace Hrabalův dvorní nakladatel Václav Kadlec. 

Bohumil Hrabal kvůli posudkům musel někdy i čtyřikrát nebo pětkrát přepsat rukopis, aby vyhověl komunistické ideologii. Naopak v exilu, ve Škvoreckého nakladatelství v Torontu, vycházela jeho díla tak, jak je Hrabal napsal.

Vydávat Hrabala nelze pro zisk

Nezkreslené dílo se ale k lidem občas dostalo; Hrabala vydávala samizdatová edice Petlice, Expedice a Pražská imaginace Václava Kadlece, který po revoluci vydal Hrabalovy sebrané spisy. „Samizdatová vydání mívala cca 20 výtisků, to jsem rozdal první večer. Sebrané spisy začaly vycházet v roce 1991 nákladem 10 000 výtisků a skončily v roce 1997 nákladem 2 000,“ přibližuje Kadlec, jak klesal zájem o Hrabala. Právě v této době přemýšlelo nakladatelství Mladá fronta, které vlastní práva k jeho dílu, o opětovném vydání Spisů. Nakonec od tohoto projektu z ekonomických důvodů upustilo. „Pokud by šlo o zisk, tak je to nesmysl, protože Hrabala se prodá v současnosti strašně málo,“ podotýká k záměru Václav Kadlec.

Václav Kadlec pro ČT:

Co může Hrabal dnes lidem dát? „Kdo pochopí, že literaturu je třeba číst, tomu řekne (nejen) Bohumil Hrabal hodně, dokonce mu změní život. Teď jde jen o to, kolik lidí ještě umí číst.“

„Původní rukopisy, to byl archeologický průzkum. Vždycky jsem si to nabral, doma jsem to zpracoval, pak jsem přijel pro další várku. On to měl tak nějak naházený ve skříni…“

O Hrabalovi: „On fungoval na bázi alkoholu. Do hospody přišel jako mrzutej dědek, dal si dvě piva, to byla ta pravá chvíle, kdy se začalo pracovat. My jsme se ho vyptávali a on vyprávěl. A po pátým pivu tak pomalu hasnul…“

Václav Kadlec věnoval více než deset let svého života právě Hrabalovu dílu. „Zabýval jsem se Bohumilem Hrabalem, protože mám rád humor,“ říká dnes. S Hrabalem se seznámil v Kersku, kde také našel řadu původních rukopisů: „Sem jsem vždycky přijel, on se vyděsil, prchnul do lesa…,“ vzpomíná Kadlec na dobu, kdy se dostal k původním hrabalovským textům, z nichž mnohé do té doby nikdy nevyšly. Všechno, co souvisí s Hrabalem je dnes uloženo v literárním archivu ve spisovatelově osobním fondu. Z něho vznikla publikace ke stému narození spisovatele Hlučná samota – sto let Bohumila Hrabala.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
před 12 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 14 hhodinami

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
včera v 18:45

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
včeraAktualizovánovčera v 17:39

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026

VideoFilmové premiéry: hudební Srdcovka, mysteriózní Šedá zóna či akční Soukromý život

Režisér filmu Once s Markétou Irglovou John Carney se vrací s novým snímkem nazvaným Srdcovka. I do této komedie obsadil hudebníka – zpěváka Nicka Jonase. Ve francouzském mysteriózním dramatu Soukromý život si Jodie Fosterová zahrála psychiatričku, která si myslí, že její klientka byla zavražděna. Režisér a scenárista Guy Richtie přichází s akčním thrillerem Šedá zóna, v němž se Henry Cavill coby špion pouští do komplikované mezinárodní mise. A Steven Spielberg slibuje v konspirační sci-fi Den odhalení informace o mimozemském životě. V hlavních rolích se objeví Emily Bluntová či Colin Firth.
11. 6. 2026

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
11. 6. 2026
Načítání...