Češi se za protektorátu chtěli v kinech bavit. A i Němci chtěli, ať se baví

Zřízení protektorátu Čechy a Morava zasáhlo do všech oblastí okupované země. Neminulo ani filmový průmysl, tím spíš, že nacisté si velmi dobře uvědomovali sílu filmu coby nástroje propagandy. Jak se tuzemská kinematografie s příchodem okupantů proměnila, přibližuje v rozhovoru filmový historik Pavel Taussig.

Projevovalo se ohrožení národa a sílící německý vliv už v období takzvané druhé republiky, tedy po podpisu mnichovské dohody? 

Za druhé republiky už bohužel vyvřel naplno antisemitismus. Třeba židovským lékařům a právníkům bylo zabraňováno, aby vykonávali své profese. Z Národního divadla byl kvůli židovskému původu vyhozen Hugo Haas. Ještě před okupací, což se pak oficiálně zahlazovalo, aby to vypadalo, že ho vyhodili až Němci. Nesměly se hrát žádné filmy od židovských tvůrců, například z kin byla stažena Bílá nemoc, kterou režíroval Haas. Zakázán byl i Jánošík a filmy Voskovce a Wericha. Na tuhle situaci pak Němci plynule navázali.  

Za jak dlouho po vyhlášení protektorátu dokázali okupanti získat vliv nad českým filmem?

Ze všeho nejdříve se snažili zmocnit produkčně-výrobní základny, to znamená hlavně barrandovských ateliérů. Na jedné straně českou kinematografii využívali a zneužívali k propagandě. Chtěli, aby se točily filmy veseloherního charakteru nebo s národní tematikou, aby to působilo, že se tady vlastně nic neděje a válka je daleko.

Obsazovanost herců za protektorátu
Zdroj: ČT24/Český hraný film a filmaři za protektorátu (Lukáš Kašpar)

Na druhou stranu chtěli českou produkci srazit do kolen, což se jim záhy podařilo. S každým rokem klesala produkce českých filmů. Z původních čtyřiceti, padesáti premiér ještě těsně před začátkem protektorátu se nové filmy dostaly postupně k počtu, který by se dal spočítat na jedné ruce.  

Německá cenzura začala působit až v září 1939, do té doby nepopulární záležitosti vykonávali Češi. Němci brzy vycítili, že na Čechy platí přístup cukr a bič. Cukrem bylo zachování produkce zábavných filmů. Třeba film Kristián měl premiéru týden po vypuknutí druhé světové války, a přesto se tlačily u pokladen fronty diváků. Myslím si, že v jiných státech by se něco takového nemohlo stát. Češi se chtěli bavit.  

Dovolili Němci také, aby ve filmech hráli stejní herci jako před protektorátem? Jak moc se zákazy týkaly jmenovitě konkrétních tvůrců a herců?

Točit samozřejmě nesměli ti, kdo byli židovského původu, ale jinak ostatní v podstatě, pokud se třeba nezapojili do odboje nebo podobně, filmovat mohli. Tam se to nijak výrazně nečistilo.

Důležité je zdůraznit, že už na začátku těchto tragických dob se sešla bývalá Československá filmová společnost. Předsedal jí velmi statečný a charakterní člověk Vladislav Vančura, později se vzdal předsednictví. A ten řekl: Podívejte se, teď se musíme jednoznačně rozhodnout, jestli v nastalém okupačním prostoru budeme dál točit české filmy. Na jedné straně tak Češi uslyší češtinu a uvidí své oblíbené herce, ale na druhou stranu budeme okupační mocí tlačeni do kolaborace.

Těsně zvítězil názor, že se v tvorbě bude pokračovat, ale Vančura říkal: Teď pozor, teď si každý z nás musí osobně vyřešit problém přístupu. Aby neuhnul. A Vančura neuhnul. Když dostal nabídku, aby natočil životopis Bedřicha Smetany, což byla jeho touha, ale byl tam lišácký dovětek, že film ukáže Smetanovu hudební závislost na Wagnerovi, tak tuto nabídku ignoroval. Nebo nejel na výpravu zástupců české kultury do Říše. Mnozí se ale tomu nátlaku neubránili. 

Propaganda cílila na diváka v kinech především prostřednictvím filmových týdeníků. Jak ji Češi vnímali?

V týdenících se ukazovaly úspěchy na frontě a podobně. Češi je zpočátku ignorovali, chodili do biografů později, aby se týdeníkům vyhnuli. Němci okamžitě vydali příkaz, že se se začátkem promítání týdeníku zavřou kina, tedy kdo chce vidět i ten následný program, tak už tam musí sedět. Ale jinak kulturní politika okupační moci spočívala v povolení natáčet ideologicky nezávadné filmy, aby se budil dojem, že v protektorátu je všechno poklidné, lidé ať se v kinech baví nebo si při národních tématech, jako Pantáta Bezoušek a Babička, trošku i popláčou, ale ráno ať jsou připraveni u strojů a vyrábí munici pro wehrmacht.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz k Hradozámecké noci: Posviťte si na své znalosti

V sobotu 22. srpna se uskuteční Hradozámecká noc. Na sto čtyřicet památek, státních i soukromých, po celé republice zůstane otevřeno i po setmění, mnohé připravily navíc speciální program. Včetně třinácti, které jsme zařadili do kvízu o českých hradech a zámcích. Ověřte si v něm, jestli – pokud jde o znalosti – také netápete ve tmě.
před 1 hhodinou

V Indii vzniká muzeum připomínající polské uprchlíky za druhé světové války

V indickém městě Valivade vzniká muzeum věnované tisícům polských uprchlíků, kteří během druhé světové války nalezli útočiště v Indii. Jeho otevření je plánováno na letošní podzim, uvedl polský deník Dziennik Gazeta Prawna.
před 18 hhodinami

Hip Hop Kemp na poslední chvíli zrušil letošní ročník, lidé ale přijeli

Pořadatelé zrušili festival Hip Hop Kemp, zdůvodnili to mimo jiné tím, že program neoslovil dost lidí. Ke zrušení akce došlo ve čtvrtek večer, festival měl začít 21. srpna v areálu Cosmo Hadačky u Kralovic na severním Plzeňsku. Na místě tak už čekali návštěvníci z několika zemí Evropy. Festival se měl na hudební scénu vrátit po šestileté přestávce, naposledy se konal v roce 2019 v Hradci Králové. Organizátor Radek Maliník slíbil, že žadatelům vstupné refunduje, později doplnil, že vstupenky zůstanou platné na další ročník.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rámájana versus Odyssea. Indický epos chce konkurovat Nolanově filmu

Hollywoodské převyprávění starořeckého eposu Odyssea stále plní kina, a už se na plátna chystají další, tisíce let staré mýty. Tentokrát z produkce Bollywoodu. Indická „továrna na sny“ nešetřila rozpočtem na dvoudílný snímek podle eposu Rámájana. První část se začne promítat v listopadu po celém světě a s ambicí konkurovat kinohitu od Christophera Nolana.
před 19 hhodinami

Zemřel skladatel Zdeněk Šesták, objevitel cítolibské školy

Ve sto letech zemřel v pátek dopoledne hudební skladatel Zdeněk Šesták, sdělil ČT autor skladatelovy biografie Viktor Bezdíček s odvoláním na jeho rodinu. Šesták patřil k významným osobnostem českého hudebního života. Byl autorem několika symfonií, houslových koncertů a smyčcových kvartetů. K jeho dílu patří také tvorba písňová a sborová včetně skladeb na latinské liturgické texty a texty biblické. Jako muzikolog měl zásadní podíl na objevení, zpřístupnění a popularizaci odkazu cítolibské skladatelské školy.
před 20 hhodinami

Suvenýr je zhmotnělý okamžik, ty ukradené lidi i vrací, říká religionista

Magnetky na lednici, pohlednice, trička s nápisy, mušle nebo nejrůznější figurky. Potřeba přivézt si suvenýr není otázka moderní doby, říká religionista Martin Pehal.
20. 8. 2026

Hopkins vydává debutové album. Chtěl být víc hudebníkem než hercem

Anthony Hopkins je známým hercem a méně známým skladatelem. Na svou druhou uměleckou stránku nyní upozorňuje debutovým albem. Nazval ho Life Is A Dream – život je sen. Vychází 21. srpna.
20. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: Na jednu noc, Chica Checa či Tom a Jerry

Romantický snímek Na jednu noc se odehrává ve Spojených státech, kde je nemanželský sex protizákonný a nesezdaní se mohou sblížit pouze jediný den v roce. Těm, kteří v kině preferují spíše strach a hrůzu, je určeno pokračování série Insidious, tentokrát s podtitulem Jsou mezi námi. Nejmenší diváky osloví Tom a Jerry: Kouzelný kompas. Do hry na kočku a na myš se připletou oživlé čínské mýty a bájné příšery. Francouzsko-německé drama Malá sestra vypráví příběh pařížské studentky z muslimské rodiny, která řeší svoji sexuální identitu. Mezi vlastní identitou a rodinnými kořeny stojí i Lukáš, ve světě drag queen známý pod uměleckým jménem Chica Checa. Stejně se jmenuje film Šimona Holého s Janem Cinou a Pavlou Tomicovou v hlavních rolích.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.