Aby každá jizba byla krásná

Skleněné nápojové soubory, porcelánové jídelní servisy, svítidla, bytový textil i nábytek si lidé mohli od konce dvacátých do závěru čtyřicátých let minulého století pořídit v Krásné jizbě. Tato instituce vznikla se záměrem zpřístupnit esteticky hodnotný bytový design široké veřejnosti. Navrhovali pro ni třeba Adolf Loos nebo Ladislav Sutnar. I předměty s jejich rukopisem najdou návštěvníci do 20. ledna na výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. V následujícím rozhovoru Krásnou jizbou provádí autorka této expozice Lucie Vlčková.

Připomeňte na úvod, co Krásná jizba byla.

Krásná jizba byla nejen prodejna bytových doplňků, ale byla i nejvýznamnější prvorepublikovou institucí zaměřenou na bytový design a kulturu bydlení. Předměty nejen prodávala, ale také spolupracovala s designéry, pořádala osvětovou činnost, pořádala výstavy.

V jakém období Krásná jizba fungovala?

Založena byla roku 1927 a v původních ideách fungovala do roku 1948, později na stejné adrese obchod ještě pokračoval, ale neměl s původním zaměřením nic společného.

Na výstavě můžeme vidět třeba i nejprodávanější porcelánovou soupravu z Krásné jizby ve třicátých letech. Proč byla tak populární?

Jde o jídelní a nápojovou soupravu od Ladislava Sutnara, hlavního designéra Krásné jizby. Soubor je charakteristický jednoduchým tvarem, který odkazuje k základním geometrickým tělesům. Nicméně je třeba zmínit, že i když Krásná jizba dbala na funkčnost a jednoduchost, z těchto šálků se ne zcela dobře pilo. 

Proč přesto byla Sutnarova souprava tak oblíbená? 

Byla jiná než běžná produkce, měla obrovskou propagaci a po estetické stránce je dokonalá.

Ke Krásné jizbě patřila také keramika. 

Na výstavě jsou ukázky české, ale i německé produkce. Keramika patřila po celé fungování Krásné jizby k velmi prodávanému artiklu, a to z toho důvodu, že byla podstatně levnější než porcelán.

V Krásné jizbě se prodával i bytový textil, zvláště ve třicátých a čtyřicátých letech.

Byl to rentabilní artikl, lidé ho měli rádi, protože textilem velice snadno změníte ráz interiéru. Přesto byl zpočátku vnímán jako doplňkové, dokonce nehygienické zboží, až později zažil vekou renesanci.

Kde se všechno vyrábělo? Jen u nás, nebo se některé věci dovážely i ze zahraničí? 

Většina byla vyráběna v Čechách, ale Krásná jizba dovážela také zboží ze zahraničí, nakupovala na veletrzích, spolupracovala se zahraničními institucemi, třeba se školou umění a řemesel  Bauhaus v Německu.

Nahrávám video

Bylo zboží z Krásné jizby snadno k dostání?

Nabídka byla široká, nicméně zajistit dostatek zboží v patřičné kvalitě nebylo vždy snadné. Problematické to bylo zejména na začátku, kdy průmyslově vyráběné designové zboží teprve začínalo, a obzvlášť problematická byla čtyřicátá léta. Po okleštění republiky se podstatná část území, kde se nacházeli tradiční výrobci, ocitla na německém území, tedy byl problém zboží získat a nahrazovalo se různými alternativami. 

Pro koho byla Krásná jizba určena? Bylo zboží opravdu dostupné pro všechny?

Ideou Krásné jizby bylo poskytnout co nejširším vrstvám kvalitní zboží. Nicméně ta představa byla trošku utopická, protože vždycky existuje hranice, kolik jsou lidé ochotni zaplatit. Takže primárními zákazníky byla inteligence, tedy knihovníci, učitelé, umělci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...