Ze zemí V4 si nejvíce vydělají programátoři v Budapešti, personální ředitelé v Bratislavě a marketingoví experti ve Varšavě

Ve většině oborů a pozic dosáhnou zaměstnanci ze zemí V4 na nejvyšší mzdy v Praze, ale najdou se i výjimky. Programátoři si nejvíce vydělají v Budapešti, personální ředitelé v Bratislavě a marketingoví experti ve Varšavě. Pro české firmy má z hlediska dostupnosti u nekvalifikované pracovní síly největší potenciál Polsko, u kvalifikovaných pozic Slovensko. Vyplývá to ze srovnání mezd v Česku, na Slovensku, Maďarsku a Polsku personální agentury Grafton Recruitment.

„Trh práce v ČR je v rámci zemí V4 nejrozvinutější a zároveň nejnapjatější. V porovnání se Slovenskem, Maďarskem a Polskem ještě stále dosahujeme nejvyšší průměrné mzdy, což může být pro uchazeče o práci ze sousedních zemí motivující,“ uvedl ředitel Grafton Recruitment Martin Malo.

Nejlepší podmínky pro migraci pracovních sil mezi zeměmi jsou tradičně mezi Českem a Slovenskem, stále častěji však do Česka za prací přicházejí i Poláci.

Nejhůře placenou pozicí ve výrobě (i celkově) je operátor výroby či výrobní dělník v Polsku, kde jeho mzda začíná zhruba na čtrnácti tisíci korunách. V Česku si pracovník na stejné pozici přijde minimálně na 18 tisíc korun a v některých regionech se jeho mzda může vyšplhat na 32 tisíc.

Pro české firmy, dlouhodobě bojující s nedostatkem pracovníků do výroby, jsou nízké mzdy v Polsku příležitostí k tomu oslovovat tamní dělníky a lákat je do Česka, kde si mohou vydělat i dvojnásobek, upozornil Malo.

Srovnání mezd jednotlivých profesí v zemích V4 (v Kč)
Zdroj: Grafton

U kvalifikovaných pozic do výroby už však nejsou rozdíly tak výrazné, naopak například svářeč si v Polsku vydělá dokonce o tři tisíce korun více než v Česku (48 tisíc, respektive 45 tisíc). Na Slovensku včetně Bratislavy si vydělá jen 36 tisíc korun.

Vývojář v Bratislavě bere 35 tisíc. V Praze o deset víc

Mezi nejlépe placené pozice ve výrobě tradičně patří vedoucí závodu, jehož mzda se liší jen mírně. V Česku dosáhne na 100 až 210 tisíc korun, na Slovensku 103 až 205 tisíc korun, v Maďarsku 103 až 197 tisíc a v Polsku 108 až 239 tisíc korun.

V Bratislavě mají programátoři nejnižší mzdy, naopak nejvíce si vydělají v Budapešti. Například vývojář s maximálně tříletou praxí v Bratislavě bere od 35 tisíc korun měsíčně, v Praze může mít od 45 tisíc a v Budapešti od 47 tisíc korun. Nejvíce si programátoři vydělají v Budapešti, kde zkušený může brát až 126 tisíc, v Praze 120 tisíc a v Bratislavě 95 tisíc korun.

„I když Praha při srovnání se středoevropskými metropolemi programátorům ty nejlepší podmínky nenabízí, stále se zdejší mzdy pohybují výše než na Slovensku a je tedy pravděpodobné, že slovenští experti budou na nabídky českých firem slyšet,“ podotkl Malo.

Body pro polský obchod

V obchodu a marketingu se mzdy u řady pozic na nejvyšší úrovni pohybují v Polsku. Obchodní ředitelé si v Polsku vydělají 84 až 179 tisíc, v Česku 70 až 150 tisíc na Slovensku 64 až 92 tisíc korun. Podobná situace vládne i u pozice marketingového ředitele, která je nejvýnosnější v Maďarsku a Polsku. V Česku se jejich mzda pohybuje mezi 60 a 130 tisíc korun.

Pozice ve financích jsou nejlépe honorovány v Česku, nejhůř naopak na Slovensku. Je to podle Mala příležitost jak pro slovenské finanční odborníky, tak pro české firmy. Například finanční ředitel bere na Slovensku od 77 tisíc korun, avšak v Praze by mohl mít až 220 tisíc  korun měsíčně. V kontrastu se situací ve financích je nastavení v lidských zdrojích, kde si experti vydělají nejvíce na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 9 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 23 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
20. 8. 2026

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
20. 8. 2026

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
20. 8. 2026

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.