Záruční banka má smlouvy ke COVID III podepsat s bankami v pátek. Podnikatelé už s nimi mohou začít jednat

Do výzvy Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) k záručnímu programu COVID III se přihlásilo 20 komerčních bank nebo spořitelních družstev. Teď se uskuteční konzultace s ministerstvem průmyslu a obchodu a Českou národní bankou. Smlouvy o spolupráci by se měly podepisovat v pátek. Na webináři pořádaném Hospodářskou komorou to řekl ředitel komunikace ČMZRB Michal Pluta. Komerční banky se mohly do výzvy hlásit od 19. května do pondělní půlnoci.

MPO, respektive Česká národní banka musí nyní podle mluvčí ČMZRB Marie Lafantové stanovit tržní podíly přihlášených bank. Na základě toho se určí, jaký objem prostředků ČMZRB každé finanční instituci zaručí.

„Pokud všechno půjde podle nastaveného harmonogramu, tak v pátek by mělo docházet k podpisu jednotlivých smluv o spolupráci právě s těmi komerčními subjekty, s komerčními bankami nebo i spořitelními družstvy, které měly rovněž možnost se do tohoto programu COVID III přihlásit,“ uvedl Pluta.

K zahájení čerpání úvěrů je nutný podpis spolupracující smlouvy mezi ČMZRB a bankou. Poté, co komerční banka podnikateli úvěr schválí a podepíše s ním smlouvu o půjčce, může začít podle Lafantové úvěr čerpat.

Jak to vidí banky

Živnostníci či firmy, které se chtějí o úvěry se státní zárukou ucházet, mohou už nyní se svými bankami zahájit jednání. Například firemní klienti České spořitelny, jejichž podnikání negativně postihla koronavirová pandemie, mohou od pondělí 25. května žádat o podporu v rámci programu COVID III, a to přes on-line formulář na webu spořitelny, telefonicky přes osobní bankéře či na pobočkách ČS. „Předpokládáme, že žádosti menších firem dokážeme schválit v řádu dní, u větších může trvat jeden až dva týdny,“ řekl agentuře ČTK mluvčí spořitelny Filip Hrubý.

UniCredit Bank začne úvěry poskytovat, jakmile podepíše smlouvu s ČMZRB. „Již dnes s klienty aktivně připravujeme stovky žádostí,“ uvedl mluvčí banky Petr Plocek.

Živnostníci či firmy, které se chtějí o úvěry se státní zárukou ucházet, mohou už nyní se svými bankami zahájit jednání. Žádat o půjčky mohou i podniky, které získaly podporu v předchozích vlnách programu. COVID III nelze kombinovat pouze s programem COVID plus pro velké firmy, kde za úvěry ručí Exportní garanční a pojišťovací společnost. Pluta ovšem upozornil, že půjčka by neměla být použita na úhradu stejných nákladů, na které byla schválena v předchozí vlně.

Úvěry jsou určené na provozní výdaje, ne na investice

Úvěry v programu COVID III jsou určeny pro zaplacení provozních výdajů, nemohou být použity na investice. Nesmějí být vynaloženy ani na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování.

Vláda do programu COVID III vyčlenila 150 miliard korun. ČMZRB bude moci ručit za půjčky až do 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky, maximálně ale 500, získají záruku do 80 procent. Délka ručení bude tři roky. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun. Podle Pluty konečný příjemce za tento záruční program neplatí žádný poplatek.

„V rámci programu COVID III není počítáno s finančním příspěvkem na úhradu úroků, tak jak to je u COVIDu II a COVIDu Praha. Program COVID III běží podle nové schválené legislativy, dočasného rámce. Ta neumožňuje kombinaci takto vysokého zaručovaného procenta a vyplacených finančních příspěvků,“ doplnil Pluta.

ČMZRB u první vlny programu přijala přes 3200 žádostí, schválila 200. V případě COVID II banka eviduje 4900 řádně podaných žádostí. Z nich k 24. květnu vyřídila 2326 a schválila 1563 žádostí za 9,9 miliardy korun. Do programu COVID Praha podnikatelé řádně podali 408 žádostí. ČMZRB jich zatím vyřídila 194, schválila 151 zhruba za miliardu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...