Zaměstnanci hutních firem demonstrovali v Ostravě za evropskou ocel

Několik stovek zaměstnanců českých hutních firem se ve čtvrtek sešlo v Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě na demonstraci za obranu evropského ocelářského průmyslu. Evropské ocelárny podle odborářů ohrožuje dovoz levné oceli ze zemí mimo Evropskou unii.

Pokud EU neprodlouží ochranná opatření, jejichž platnost má skončit příští rok v červnu, bude to znamenat zánik řady firem a statisíců pracovních míst, uvádějí odboráři. 

„Ocelářství se už delší dobu snaží o to, aby byly zachovány férové podmínky pro soutěž ve výrobě a prodeji oceli. Bohužel Evropská unie toto neplní. Pokud by pokračovaly evropské orgány v těchto tendencích, tak by to mohlo znamenat konec evropských ocelářských podniků,“ řekl předseda Odborového svazu Kovo Jaroslav Souček.

Evropské firmy chtějí rovné podmínky

Zástupci hutních firem řekli, že evropské ocelárny musí dodržovat přísná ekologická i sociální pravidla, takže nemohou konkurovat dovážené oceli z Číny, Turecka, Ukrajiny a dalších zemí, kde podobně přísná legislativa neplatí. České podniky podle ocelářů nedokážou ani změnit technologie natolik rychle, aby splnily zpřísňující se pravidla EU. Investice do inovací navíc budou stát miliardy korun.

„Nechceme nic jiného než rovné podmínky, to znamená vykolíkovat hřiště a stanovit pravidla. Ne abychom se při závodě na 200 metrů dozvěděli, že máme běžet patnáctistovku,“ řekl personální ředitel Třineckých železáren Ivo Žižka.

K přijetí opatření na záchranu ocelářského průmyslu vyzvali oceláři EU i českou vládu, která podle nich pro toto průmyslové odvětví dělá málo. Požadují například, aby se ve veřejných zakázkách preferovala domácí ocel.

Odbory budou v demonstracích pokračovat

„Hlavně ať se to dostane do Bruselu a na naši vládu, protože chceme jasně slyšet, jak pomůžou transformaci českého ocelářství, aby bylo do roku 2050 zelené, potažmo do roku 2030 aby snížilo emise oxidu uhličitého o 55 procent, jak Evropská komise nyní navrhuje,“ řekl předseda organizace OS Kovo ve společnosti Vítkovice Steel Roman Ďurčo.

Odboráři chtějí v podobných akcích pokračovat, po skončení koronavirových omezení by chtěli uspořádat velkou demonstraci v Bruselu. „Určitě nepolevíme, pokud uvidíme, že hrozí zánik pracovních míst,“ řekl Ďurčo.

Předseda základní organizace OS Kovo Liberty Česká republika Petr Slanina uvedl, že pokud by výroba oceli v Česku skončila, už by se nikdy neobnovila. „Už dneska cítíme generační problémy ve fabrikách, protože mladí lidé momentálně se tam nehrnou, a když jim to nepředáme, když se to jednou zastaví, tak už se sem ocel nevrátí. Potom budeme zcela závislí na dovozu,“ řekl Slanina.

Demonstrace zaměstnanců českých hutních firem
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Demonstrace se společným sloganem „Evropa potřebuje ocel, ocel potřebuje Evropu“ se ve čtvrtek konaly po celém kontinentu. Původně plánovaná jedna velká demonstrace v Bruselu se kvůli koronavirovým omezením uskutečnit nemohla.

Na demonstraci do Ostravy přišli zaměstnanci z místních podniků Liberty Ostrava a Vítkovice Steel, autobusy přivezly pracovníky z Třineckých železáren. Odboráři měli řadu transparentů jako „Dovoz oceli do EU = dovoz ekologické katastrofy“.

Kvůli koronavirovým opatřením byla účast omezená, například příjezd lidí ze vzdálenějších firem hygienici nedoporučili. Organizátoři účastníkům měřili teplotu, demonstranti měli roušky a snažili se dodržovat i rozestupy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...