Záchranu Smartwings budou financovat všichni akcionáři, pokud se zapojí stát

Do financování záchrany letecké skupiny Smartwings se v případě dohody se státem zapojí všichni akcionáři společnosti. Ve čtvrtek se na tom dohodla valná hromada firmy. Zároveň schválila finanční model skupiny pro letošní a příští rok, který vychází ze závěrů expertní komise ministerstva dopravy.

„Všichni akcionáři společnosti jsou připraveni, za předpokladu dosažení komplexní dohody všech tří stran včetně státu, finančně se podílet na záchraně společnosti,“ uvedla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Schválený finanční model připravený expertní komisí ministerstva by měl řešit výnosy a náklady skupiny pro roky 2020 a 2021, dále také finanční bilanci a potřebu peněžních toků, napsal ve čtvrtek agentuře ČTK ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Nejde tak zatím o dohodu o státní půjčce nebo garanci za úvěr.

Šimáně: Bez garance firma skončí

Smartwings potřebuje získat od státu půjčku nebo záruku za komerční úvěr ve výši 1,7 až dvě miliardy korun. Mladé frontě Dnes (MfD) to řekl spolumajitel a předseda představenstva společnosti Jiří Šimáně. Firma podle něj skončí, pokud garanci nezíská v řádu týdnů. Skupinu Smartwings, pod kterou patří také České aerolinie, čelí finančním problémům kvůli propadu zájmu o cestování v důsledku koronavirové krize. Firma žádá o pomoc kromě Česka i v Maďarsku a zkoumá možnost podpory v Polsku.

O potřebě získat od státu úvěr nebo garanci pro komerční půjčku hovořil spolumajitel a předseda představenstva společnosti Jiří Šimáně už dříve. Dosud ale neuváděl, kolik peněz firma k přežití potřebuje.

„To správné číslo podle byznys plánu, který jsme zpracovali a který má ministerstvo dopravy k dispozici, se bude pohybovat mezi 1,7 až dvěma miliardami korun,“ sdělil čtvrteční MfD. Taková částka by podle něj měla dostačovat.

„Ale férově musím říci, že může přijít další vlna epidemie koronaviru a stát bude muset pomoc poskytnout i nadále,“ dodal. Na dotaz deníku, co se stane, pokud stát během několika týdnů garance neposkytne, Šimáně uvedl, že firma skončí.

Výměnou za úvěr či garanci by stát mohl získat místo v dozorčí radě Smartwings a tím mít tok peněz pod přímou kontrolou. „Může říci, že to půjde jen na splátky letadel, do platů zaměstnanců společnosti. Těch způsobů je mnoho,“ řekl Šimáně MfD. Smartwings už dříve uvedly, že nemají zájem o majetkový vstup státu do firmy.

Smartwings žádají o pomoc i v Maďarsku a Polsku

Kromě Česka žádají Smartwings o pomoc také v Maďarsku, kde mají umístěna dvě letadla. Firma zkoumá i možnost požádat o podporu také v Polsku. „Jednání v Maďarsku vypadají slibně, v Polsku jsme na začátku,“ řekl Šimáně MfD.

Zástupci vlády v minulých týdnech připustili, že by stát mohl dopravci pomoci, například formou úvěru, garance za komerční půjčku nebo i odkupem celé společnosti. Ministr Havlíček koncem května uvedl, že Smartwings jsou strategickou firmou, preferuje však řešení v rámci společnosti a případný odkup firmy je až poslední variantou. Opozice případnou státní pomoc kritizuje. Podle nich firma není strategickým podnikem.

Skupina Smartwings, do níž patří dopravci Smartwings a České aerolinie, loni na svých linkách přepravila 8,2 milionu cestujících. Oproti roku 2018 to bylo o 7,9 procenta méně. Důvodem oslabení byly problémy s odstavenými Boeingy 737 MAX, které mají po celém světě zakázaný provoz.

Smartwings patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Šimáně a Jaromír Šmejkal. Necelý poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...