Windfall tax skončí. Většinu zaplatil ČEZ, banky odvedly minimum

Nahrávám video

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.

„Je to daň, kterou jsme zavedli poprvé. Bylo to v době, kdy jsme věděli, že musíme vydávat kolem 150 miliard nových mimořádných výdajů na pomoc s vysokými cenami energií. Po třech letech by to samozřejmě každý z nás konstruoval trochu jinak,“ řekl Stanjura.

Odcházející kabinet Petra Fialy (ODS) daň zavedl v roce 2023 proto, aby získal prostředky na pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií. Podle ministerstva financí reagoval pružně.

Původně si resort sliboval, že na mimořádné dani vybere od šesti největších bank v Česku přes třicet miliard korun. Výsledek do konce letošního září je jedna miliarda.

„Zcela neformálně jsem upozorňoval – přátelé opatrně s těmi odhady, je tady nějaký vývoj na trhu, nebude to zdaleka tolik, kolik si myslíte,“ prohlásil hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník.

Méně než miliardu odvedl i další zdaněný sektor, kam se řadí třeba rafinerie. Naopak zdaleka nejvíc, celkem 107 miliard, zaplatily energetické firmy. Suverénně nejvíc ČEZ, který předpokládá, že celkem na dani odvede zhruba 95 miliard korun.

„Tak, jak byla ze strany ministerstva financí konstruována, bohužel nenaplnila původní ambici výběru daní. Ty parametry mohly být od začátku širší,“ domnívá se ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

„Já říkám panu Stanjurovi ministr bank, takže to byla konstrukce, která byla jednoznačně ve prospěch bank,“ podotkla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.

Kritika akcionářů

Proti dani se dlouhodobě ohrazují minoritní akcionáři společnosti ČEZ. Snižuje totiž dividendu, kterou jim firma vyplácí. Upozorňují navíc, že peníze si vláda mohla vzít právě skrz příjem z dividendy.

Minoritní akcionáři si na daň stěžovali u Evropské komise. Ta je ale odmítla, kroky české vlády podle ní nebyly v rozporu s evropským právem. „Na to, jak dlouho jim to trvalo, tak to vzali hodně po povrchu a prakticky vůbec neřešili podstatu věci,“ uvedl pro iRozhlas.cz předseda výboru spolku Minoritní Akcionáři.com Petr Mojžíšek.

Příjmy nepokryly výdaje na pomoc

Podle resortu financí mimořádné příjmy nepokryly výdaje na pomoc s energetickou krizí. Ministerstvo tvrdí, že celkem stát za tímto účelem vydal 130 miliard korun.

„I když na trzích už odezněla energetická krize, vynaložené náklady státu na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií byly na konci loňského roku stále o 35 miliard korun vyšší než příjmy ze zavedených dočasných mimořádných titulů,“ sdělila mluvčí úřadu Petra Vodstrčilová.

Daň tímto rokem skončí. Šéf ANO Andrej Babiš před volbami navrhoval zaměřit se na jiný sektor. „Mě baví ta debata o zdrojích. No ale já mám skvělé zdroje, víte jaké? Zdaníme zbrojaře. Zbrojaři mají nehorázné zisky,“ prohlásil v dubnu.

Od toho ale budoucí kabinet upustil, v programovém prohlášení vlády se nepíše ani o zavedení jakékoli jiné sektorové daně. „My jsme o ničem takovém nedebatovali ani na úrovni hnutí ANO, ani na úrovni koaliční rady jsme nic takového nedebatovali, takže nemáme v plánu zvyšování daní,“ upřesnila Schillerová.

Předseda poslanců SPD Radim Fiala uvedl, že jeho hnutí není pro žádné navyšování daní ani nové sektorové daně.

„Pokud je problém v kapacitách, v nedostatku kapacit, tak ten problém nezlepšíte tím, že ten sektor zdaníte, tím ho zhoršíte,“ upozornil v této souvislosti předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Proti zavedení sektorové daně, zvláště té na zbrojaře, jsou i strany, které teď míří do opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 16 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 21 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...