VZP bude letos hospodařit s nižším schodkem, než plánovala. Bude činit 1,5 až 3,5 miliardy

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). Jde o nižší schodek, než který pro letošní rok pojišťovna plánovala – původně měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun. Rada rovněž schválila celkovou částku 981 milionů korun na příspěvky na prevenci jako konečnou.

„Saldo bude mírně schodkové, nicméně bude pokryto z přebytků na běžných účtech zdravotní pojišťovny,“ uvedl k plánu na příští rok předseda správní rady, poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL). Na těch měla největší zdravotní pojišťovna na konci letošního října 15 miliard. V rezervním fondu měla 5,5 miliardy. 

V záporných číslech při srovnání příjmů a výdajů skončila pojišťovna už loni, schodek byl 3,94 miliardy korun, zhruba o 5,7 miliardy lepší, než pojišťovna očekávala. Hospodaření se vyvíjí lépe, než se čekalo, přestože pojišťovna vydala více než 1,1 miliardy korun na léčbu ukrajinských uprchlíků.

Registrace válečných uprchlíků

Zdravotní péči mají uprchlíci v Česku hrazenou státem 150 dní od udělení víza, dál platí stát jen za děti, rodiče malých dětí a seniory. Pokud ostatní chtějí zůstat v systému veřejného zdravotního pojištění, musí pojišťovně oznámit, kdo za ně dál bude pojistné platit, nebo ho začít hradit sami.

U pojišťovny se jich registrovalo od konce února, kdy válka na Ukrajině začala, zhruba 357 tisíc. Uhrazení alespoň části zdravotní péče využilo dosud 140 tisíc ukrajinských uprchlíků, u více než tří čtvrtin z nich stála pod pět tisíc korun. U čtyřiapadesáti osob byla dražší než milion korun.

Na zdravotní služby pojišťovna v příštím roce plánuje vydat asi 270,1 miliardy korun. Rezervní fond naplní na 3,6 miliardy korun. Nejvíc peněz půjde do segmentu nemocniční péče, kam pojišťovna pošle 139 miliard korun, což je meziročně o 8,5 procenta víc. Stejný nárůst má i ambulantní péče, kam je plánováno 66 miliard korun. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamená zdravotnická záchranná služba – plánovaná částka 3,5 miliardy korun je vyšší o čtyřiačtyřicet procent. Desetiprocentní nárůst je plánovaný u následné lůžkové péče, kam půjde dvacet miliard korun.

Schválení příspěvků na prevenci pro příští rok

Předseda správní rady VZP Philipp rovněž uvedl, že má pojišťovna schválené příspěvky z fondu prevence na rok 2023, lyžařské kurzy mezi nimi ale nejsou. Dodal, že celková částka 981 milionů korun je konečná a při schválení nového příspěvku by se musely snížit částky na stávající. Změnu by musela schválit správní rada pojišťovny, do konce roku se sejde ještě 19. prosince.

Návrh přispívat dětem ze sedmých a osmých tříd na lyžařské kurzy na českých horách zmínil na začátku listopadu na programové konferenci TOP 09 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Zmiňoval částku šest až sedm tisíc korun. „Budeme se tím zabývat,“ uvedl v pondělí Philipp.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek potvrdil, že pojišťovna na možnosti příspěvek na lyžařské kurzy zavést pracuje. „Chceme o tom diskutovat i proto, že ostatní pojišťovny ve svém portfoliu takový příspěvek mají,“ uvedl. Muselo by se podle něj diskutovat o parametrech, které by naplňovaly poslání preventivních programů. „Musíme racionálně diskutovat o tom, zda pro příští rok vytvoříme prostor pro případnou rozpočtovou změnu a zajištění zdrojů,“ dodal.

Ostatní příspěvky VZP se pohybují nejčastěji v řádech stovek až tisíce korun, vyšší jsou například na speciální diety pro nemocné děti. VZP dětem přispívá například na pohybové aktivity nebo neplacená očkování. Další menší pojišťovny přispívají na školy v přírodě nebo letní dětské tábory 500 až 1500 korun. Philipp připomněl, že i VZP je již v minulosti hradila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 16 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 21 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...