VZP bude letos hospodařit s nižším schodkem, než plánovala. Bude činit 1,5 až 3,5 miliardy

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). Jde o nižší schodek, než který pro letošní rok pojišťovna plánovala – původně měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun. Rada rovněž schválila celkovou částku 981 milionů korun na příspěvky na prevenci jako konečnou.

„Saldo bude mírně schodkové, nicméně bude pokryto z přebytků na běžných účtech zdravotní pojišťovny,“ uvedl k plánu na příští rok předseda správní rady, poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL). Na těch měla největší zdravotní pojišťovna na konci letošního října 15 miliard. V rezervním fondu měla 5,5 miliardy. 

V záporných číslech při srovnání příjmů a výdajů skončila pojišťovna už loni, schodek byl 3,94 miliardy korun, zhruba o 5,7 miliardy lepší, než pojišťovna očekávala. Hospodaření se vyvíjí lépe, než se čekalo, přestože pojišťovna vydala více než 1,1 miliardy korun na léčbu ukrajinských uprchlíků.

Registrace válečných uprchlíků

Zdravotní péči mají uprchlíci v Česku hrazenou státem 150 dní od udělení víza, dál platí stát jen za děti, rodiče malých dětí a seniory. Pokud ostatní chtějí zůstat v systému veřejného zdravotního pojištění, musí pojišťovně oznámit, kdo za ně dál bude pojistné platit, nebo ho začít hradit sami.

U pojišťovny se jich registrovalo od konce února, kdy válka na Ukrajině začala, zhruba 357 tisíc. Uhrazení alespoň části zdravotní péče využilo dosud 140 tisíc ukrajinských uprchlíků, u více než tří čtvrtin z nich stála pod pět tisíc korun. U čtyřiapadesáti osob byla dražší než milion korun.

Na zdravotní služby pojišťovna v příštím roce plánuje vydat asi 270,1 miliardy korun. Rezervní fond naplní na 3,6 miliardy korun. Nejvíc peněz půjde do segmentu nemocniční péče, kam pojišťovna pošle 139 miliard korun, což je meziročně o 8,5 procenta víc. Stejný nárůst má i ambulantní péče, kam je plánováno 66 miliard korun. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamená zdravotnická záchranná služba – plánovaná částka 3,5 miliardy korun je vyšší o čtyřiačtyřicet procent. Desetiprocentní nárůst je plánovaný u následné lůžkové péče, kam půjde dvacet miliard korun.

Schválení příspěvků na prevenci pro příští rok

Předseda správní rady VZP Philipp rovněž uvedl, že má pojišťovna schválené příspěvky z fondu prevence na rok 2023, lyžařské kurzy mezi nimi ale nejsou. Dodal, že celková částka 981 milionů korun je konečná a při schválení nového příspěvku by se musely snížit částky na stávající. Změnu by musela schválit správní rada pojišťovny, do konce roku se sejde ještě 19. prosince.

Návrh přispívat dětem ze sedmých a osmých tříd na lyžařské kurzy na českých horách zmínil na začátku listopadu na programové konferenci TOP 09 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Zmiňoval částku šest až sedm tisíc korun. „Budeme se tím zabývat,“ uvedl v pondělí Philipp.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek potvrdil, že pojišťovna na možnosti příspěvek na lyžařské kurzy zavést pracuje. „Chceme o tom diskutovat i proto, že ostatní pojišťovny ve svém portfoliu takový příspěvek mají,“ uvedl. Muselo by se podle něj diskutovat o parametrech, které by naplňovaly poslání preventivních programů. „Musíme racionálně diskutovat o tom, zda pro příští rok vytvoříme prostor pro případnou rozpočtovou změnu a zajištění zdrojů,“ dodal.

Ostatní příspěvky VZP se pohybují nejčastěji v řádech stovek až tisíce korun, vyšší jsou například na speciální diety pro nemocné děti. VZP dětem přispívá například na pohybové aktivity nebo neplacená očkování. Další menší pojišťovny přispívají na školy v přírodě nebo letní dětské tábory 500 až 1500 korun. Philipp připomněl, že i VZP je již v minulosti hradila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...