Vyšetřovatelé prohledali dům exmanažera Nissanu. Okolnosti jeho útěku z Japonska vyšetřuje Turecko

Japonská prokuratura ve čtvrtek provedla domovní prohlídku v tokijském domě, který před útěkem do Libanonu obýval bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlos Ghosn. V Japonsku měl Ghosn stanout před soudem kvůli obvinění z finančních deliktů, mimo jiné z podhodnocování příjmů ve finančních výkazech.

Ghosn, který má francouzské, brazilské a libanonské občanství, odletěl před několika dny z Japonska soukromým letounem. Po příletu do Libanonu, který nemá s Japonskem uzavřenou dohodu o vydávání svých občanů, v prohlášení uvedl, že neutekl před spravedlností, ale naopak před nespravedlností a politickým pronásledováním. Jeho právníci na Nový rok oznámili, že magnát bude mít 8. ledna v Bejrútu tiskovou konferenci.

Okolnosti Ghosnova útěku vyšetřuje Turecko, protože cestou z Japonska do Libanonu přistál v Istanbulu, aniž o tom turecká pohraniční policie dostala informace; nikdo nezaregistroval jeho přílet do země ani odlet. Podle tureckého internetového portálu Hürriyet letadlo s Ghosnem na palubě přistálo na istanbulském Atatürkově letišti v pondělí brzy ráno. Turecká policie v souvislosti s tímto případem zadržela sedm lidí, mezi nimi čtyři piloty, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na turecká média. Do Bejrútu podle nich Ghosn přicestoval na francouzský pas.

Zatímco některá libanonská média přišla se zprávou, že Ghosn unikl zabalený v dřevěné bedně na hudební nástroje po koncertu zorganizovaném v jeho domě, jeho manželka to prohlásila za fikci. Odmítla však podle Reuters uvést, jakým způsobem její manžel tedy skutečně ze země vycestoval.

Zdroje blízké Ghosnovi podle Reuters uvedly, že celý útěk byl dobře naplánovaný, ale že sám exšéf automobilky Nissan nechce poskytovat podrobnosti – aby neohrozil ty, kteří mu pomohli. Plán úniku z domácího vězení údajně vznikal tři měsíce a figurovala v něm soukromá bezpečnostní firma. „Byla to velmi profesionální operace od začátku do konce,“ citovala Reuters jednoho z informátorů. 

Ghosn se po svém útěku setkal i s libanonským prezidentem Michelem Aounem. Poděkoval mu za podporu, kterou poskytl jemu a jeho manželce Carole po dobu, kterou strávil ve vazbě, uvedly zdroje. Setkání mezi Aounem a Ghosnem nebylo zveřejněné a mediální poradce prezidentovy kanceláře setkání popřel. Zdroje však uvedly, že jim specifika schůzky sdělil sám Ghosn.

Libanonští úředníci zároveň prohlásili, že nebude nutné podnikat právní kroky proti Ghosnovi, protože do země vstoupil legálně, a to na základě francouzského pasu. Exšéf Nissanu se od svého uvěznění v roce 2018 těšil podpoře Libanonu, což dokládaly i billboardy s nápisy na znamení solidarity s jeho případem: „Všichni jsme Carlos Ghosn“.

Zdroje také uvedly, že ho libanonský velvyslanec v Japonsku denně navštěvoval během jeho pobytu ve vazbě.

Kvůli obviněním z finančních deliktů byl Ghosn v Japonsku zadržen předloni v listopadu. Později byl propuštěn na kauci. Měl zakázáno vycestovat ze země, používat bez dozoru internet či kontaktovat manželku. Jeho obhájci měli u sebe jeho cestovní pasy, dva francouzské, jeden libanonský a jeden brazilský.

Nicméně po propuštění na kauci mu japonské úřady povolily, aby u sebe nosil jeden z francouzských pasů, ovšem v uzamčené schránce. Klíč měli Ghosnovi obhájci, napsala agentura Kjódó s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený se situací. Začátek soudního procesu byl v Japonsku naplánován na letošní duben. Ghosn všechna obvinění odmítá. 

Francouzské úřady ve čtvrtek uvedly, že pokud přicestuje do Francie, do Japonska ho nevydají, napsala agentura AFP.

Ghosn je architektem dlouholeté francouzsko-japonské automobilové aliance Renault-Nissan, do které se v roce 2016 zapojila také automobilka Mitsubishi. Po předloňském zatčení byl postupně odvolán z čela správních rad všech tří členských podniků aliance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 15 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...