Vláda schválila plán na řešení dopadů stavby v Dukovanech

Nahrávám video

Končící vláda ve středu schválila akční plán pro řešení dopadů připravované výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Dokument počítá s celkem 35 opatřeními s předpokládanými výdaji za dohromady patnáct miliard korun. Stát z toho poskytne dvanáct miliard. Peníze mají eliminovat rizika spojená se zatížením dopravní infrastruktury, bydlení, zdravotnictví a dalších oblastí v regionu.

Akční plán vychází ze studie, podle níž bude nutné region připravit na téměř deset tisíc nových obyvatel, pro něž může chybět až tři tisíce bytů a také kapacity lékařů. Předpokládá se také nárůst automobilové dopravy v regionu, nutnost rozvoje místní autobusové dopravy a modernizace silniční sítě kolem Dukovan.

Schválený plán podle ministra Kulhánka obsahuje 35 opatření, které reagují na předpokládané negativní dopady v dopravě, zdravotnictví, bydlení, trhu práce, finančního hospodaření obcí, krizového řízení nebo IZS. Celkově by na opatření mělo podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN) jít patnáct miliard korun, z toho dvanáct miliard půjde ze státního rozpočtu a zbylá část od samospráv.

Jak zabránit neúměrnému zatížení obyvatel

„Dostavba Dukovan je strategicky nezbytná pro energetickou budoucnost naší země, ale nesmí znamenat neúměrné zatížení pro místní obyvatele. Schválením akčního plánu vláda garantuje, že stát zajistí potřebné kompenzace a investice, aby dopady stavby byly co nejmenší a místní samosprávy se mohly připravit na období výstavby a zvýšené zátěže,“ podotkl Kulhánek.

Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) stát v budoucnu vytvoří konkrétní finanční nástroje, z něhož budou opatření financování. Zapojeny do něj budou například státní fondy. Podle Vlčka byl plán sestaven v koordinaci s regionálními strategiemi.

ČEZ připravuje v Dukovanech stavbu dvou nových bloků. Postavit je má korejská společnost KHNP. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. V současnosti v lokalitě Dukovan pokračují geologické průzkumy, které slouží k získání podrobnějších informací o vlastnostech a kvalitě půdy a hornin pod jednotlivými budovami a komplexy nových jaderných bloků. Průzkumy začaly v srpnu, trvat mají zhruba rok.

Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...