Vítězové aukce 5G mají nyní měsíc na dohodu o kmitočtech

Operátoři, kteří získali v aukci minulý týden kmitočtové bloky pro sítě 5G, mají nyní měsíc na to, aby se mezi sebou dohodli na faktickém rozdělení spektra. Pokud by se nedohodli, Český telekomunikační úřad (ČTÚ) frekvence rozdělí na základě losu. Frekvence i přes rychlý konec aukce budou přiděleny pravděpodobně až na začátku příštího roku. Vyplývá to z informací úřadu.

„Úřad rovněž musí v rámci vedeného správního řízení o žádostech všech účastníků aukce nejprve rozhodnout o zamítnutí žádostí neúspěšných žadatelů. Teprve poté, a po zaplacení ceny za vysoutěžené bloky spektra, ČTÚ rozhodne o udělení přídělů rádiových kmitočtů úspěšným žadatelům,“ uvedla mluvčí Barbora Havelková.

Kmitočty v pásmu 700 MHz si rozdělí stávající trojice operátorů O2, T-Mobile a Vodafone, kmitočty 3,4 až 3,6 GHz vedle nich získají i firmy CentroNet a Nordic Telecom. Čtvrtý velký mobilní operátor, který by získal pásmo 700 MHz potřebné pro celoplošné pokrytí, do Česka nepřišel. Z původních sedmi zájemců jich v aukci uspělo pět, souhrnná cena stoupla z vyvolávacích 5,4 miliardy na 5,6 miliardy korun.

Po přidělení kmitočtů 3,4 až 3,6 GHz čeká operátory spolu s vlastníky frekvencí 3,8 GHz z minulé aukce takzvaný refarming, tedy výměna frekvencí v jednotlivých pásmech tak, aby získali větší souvislé bloky.

„Velikost spektra drženého jednotlivými operátory není rozhodující. Úřad poskytne těmto operátorům lhůtu 60 dnů na společnost dohodu. Pokud k takové dohodě všech držitelů kmitočtů nedojde, rozhodne o refarmingu úřad podle podmínek výběrového řízení. Přitom budou respektován princip zajištění celistvosti držených bloků,“ dodala Havelková.

Klíčové pásmo 700 MHz se pro 5G uvolnilo po přechodu televizního vysílání na nový standard DVB-T2, který vyžaduje méně frekvencí. 5G umožní zhruba desetinásobnou rychlost proti stávajícím sítím LTE a také nižší dobu odezvy, což poslouží pro průmyslové aplikace nebo autonomní řízení aut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...