Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.

Vznik nové společnosti stvrdilo více než devadesát procent přítomných hlasů. Stát nyní ve skupině drží zhruba sedmdesát procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Ze současné struktury ČEZ se do nové společnosti vyčlení prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jednat se tak bude například o ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO či firmy z tradingu. Energetická skupina si v nové dceřiné firmě ponechá 51procentní podíl, zbylou část skupina výhledově nabídne investorům.

Vyčleněná společnost podle představenstva ČEZ může lépe dosáhnout na jiné zdroje financování, a to mimo jiné proto, že nebude svázaná s uhelnými a jadernými elektrárnami. To totiž může v některých případech část investorů odrazovat. Podle místopředsedy představenstva Pavla Cyraniho by to mohlo zlepšit finanční flexibilitu celé skupiny. Prodej minoritního podílu by pak podle něj mohl zajistit peníze pro eventuální výkup minoritních akcionářů ze skupiny.

Podle analytiků by se prodej menšinového podílu mohl pohybovat okolo 200 miliard korun. Analytik investiční platformy XTB Jiří Tyleček uvedl, že by získané peníze měly na možný výkup minoritních akcionářů stačit. Zestátnění by pak mohla zastavit pouze výrazná změna situace na trhu. Z pohledu české energetiky se jedná o největší změnu za řadu let, na běžného spotřebitele ale změna struktury energetické skupiny nemá žádný přímý dopad.

Podle místopředsedy představenstva zatím není určen název nového podniku, nyní se používá pracovní zkratka DSZS. Představenstvo také nemá stanoven harmonogram pro odkup vlastních akcií. Ten by projednávala v budoucnu další valná hromada.

Nahrávám video

Cyrani před schvalováním změn ve struktuře skupiny uvedl, že ocenění dceřiné společnosti se teprve uskuteční. Účetní hodnota aktiv ČEZ distribuce ale podle něj činí 110 miliard korun, podílu GasNet jedenáct miliard korun, ČEZ Prodej devět miliard korun, ČEZ ESCO patnáct miliard korun a Elevion Group šestnáct miliard korun. Cyrani ale upozornil, že pro účely vkladu společnosti do nového podniku bude třeba určit jejich tržní hodnotu.

„Náklady na vykoupení se mohou pohybovat kolem čtvrt bilionu korun a na to by ČEZ při dalším svém obrovském investičním programu – jen do roku 2030 za 420 miliard korun – asi neměl dost financí,“ uvedla v pondělí dopoledne analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

Nahrávám video

„Čili tento krok (prodej podílu v nové dceřiné firmě – pozn. red.) je projekt, který přinese ČEZu nové peníze, protože se očekává, že minoritní část (v nové dceřiné firmě) bude mít velkou hodnotu, což pak ČEZu umožní udělat ten výkup,“ dodala analytička.

Zestátnění společnosti ČEZ je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která ho odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k investicím. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.

Vyplacení dividendy

Valná hromada na návrh představenstva rozhodla také o tom, že ČEZ vyplatí akcionářům dividendu. Celkově mezi akcionáře rozdělí 23 miliard korun, stát jako většinový akcionář dostane zhruba šestnáct miliard korun. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy. Letos valná hromada schválila návrh představenstva, který byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZu. Ten činí šedesát až osmdesát procent z očištěného zisku. Stejný podíl ČEZ vyplácel i loni.

V roce 2023 akcionáři naopak odsouhlasili protinávrh od ministerstva financí na vyplacení sta procent z očištěného zisku. Letos ministerstvo, které stát v roli akcionáře zastupuje, vlastní protinávrh nepodalo. Dividenda bude splatná v obvyklém termínu od 3. srpna.

Jeden z minoritních akcionářů podal protinávrh na vyplacení dividendy ve výši padesáti korun na akcii. Představenstvo s tím nesouhlasilo, podle něj by taková výplata byla nad rámec dividendové politiky a mohla by ohrozit rating společnosti. Vzhledem ke schválení návrhu představenstva valná hromada o protinávrhu nehlasovala.

„S dividendou na akcii ve výši 42 korun trh počítal, proto její schválení nevyvolalo žádné pohyby na akciích. S ohledem na aktuální tržní cenu dosahuje dividendový výnos asi 3,3 procenta, a není tak nijak oslnivý,“ řekl portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Loni ČEZ po schválení návrhu představenstva vyplatil dividendu 47 korun za akcii. Celkově se jednalo o 25,2 miliardy korun, stát z toho dostal 17,6 miliardy.

Debata o lithiu, uhelných elektrárnách či Bílině

V debatě, která předcházela schválení účetní závěrky společnosti za loňský rok, se akcionáři představenstva skupiny ptali například na těžbu lithia u krušnohorského Cínovce. Vedení společnosti uvedlo, že nyní čeká na vydání stavebního povolení. Debata se vedla i o budoucnosti uhelných elektráren společnosti a jejich nahrazování paroplynovými nebo o horizontu ukončení těžby na hnědouhelném lomu Bílina.

Minoritní akcionář a jeden z největších kritiků vedení ČEZ Michal Šnobr také vyzval vedení ČEZ k podání žaloby na stát kvůli windfall tax. Daň uvalil stát na energetické a petrochemické firmy a velké banky v reakci na energetickou krizi, firmy ji platily v letech 2023 až 2025. Šnobr uvedl, že stát uvalením daně zvýhodnil sebe jako většinového akcionáře ČEZ, když se o výši daně snížila dividenda pro ostatní akcionáře.

Vedení ČEZ požadavek odmítlo, podle jeho právních analýz nejsou dostatečné argumenty pro úspěšné soudní napadení daně.

Šnobr také obdobně jako v minulých letech protestoval proti jednacímu řádu, který považuje za diskriminační. Za omezující považuje mimo jiné časový limit na podání dotazu akcionářů na představenstvo. „Tímto opakovaně a neustále omezujete práva menšinových akcionářů získat potřebné informace,“ řekl. Podle něj je to zvlášť problematické v letošním roce, kdy má valná hromada projednávat i změny stanov společnosti.

Nahrávám video

Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy korun. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.

Zástupci představenstva skupiny na valné hromadě uvedli, že v současnosti více než 0,1 procenta akcií ČEZ drží celkem 28 subjektů. Ty v součtu vlastní téměř 85 procent všech akcií energetické skupiny. Jedním z nich je zmíněný stát, který má téměř sedmdesát procent všech akcií. Zbývajících 27 akcionářů pak kontroluje patnáct procent.

Účast na valné hromadě oproti loňsku vzrostla. Při zahájení v 9:00 bylo v Kongresovém centru Praha přítomno 480 akcionářů, kteří zastupovali 75,22 procenta akcií v celkové hodnotě přes čtyřicet miliard korun, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Loni na valnou hromadu v libeňské hale O2 universum v Praze dorazilo 287 akcionářů ČEZu s podílem 74 procent akcií.

V dozorčí radě bude Fiala z SPD

Akcionáři ČEZ na valné hromadě zvolili pět nových členů dozorčí rady a čtyři odvolali, jedno místo bylo neobsazené. Novým členem se stal například poslanec za SPD Radim Fiala či vrchní ředitel sekce státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll.

Do dozorčí rady se dostali i Josef Kotrba ze Svazu energetiky, náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž a vrchní ředitel právní sekce a majetku státu na ministerstvu financí Petr Bejček. Nastoupit by měli 3. června.

Odvoláni byli naopak například hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), Václav Kučera, Radim Jirout a Roman Binder – ti skončí 2. června. Minoritní akcionáři pak na člena dozorčí rady nominovali Šnobra. Ten ale akcionáři zvolen nebyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 10 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 20 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 20 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 21 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánovčera v 16:08

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.