Úřadu práce chybí personál. Lidé by měli některé dávky dostávat dál bez dokládání příjmů, schválila vláda

Úřady práce se potýkají s výpadkem personálu. V polovině října jim chybělo zhruba 1150 zaměstnanců. Zůstali doma s dětmi na ošetřovném po uzavření škol, jsou v karanténě či na nemocenské, vyplývá z podkladů k návrhu zákona o dočasném zjednodušení pravidel pro vyplácení některých dávek, který podle tiskového oddělení ministerstva práce schválila vláda. Ministerstvo uvádí, že navrhuje opatření, aby zabránilo „kolapsu při vyplácení dávek“, u kterých se nárok posuzuje každého čtvrt roku.

 V úřadech práce by letos mělo být asi 11 800 postů, schází tedy zhruba desetina pracovníků. „Personální situace se výrazně, skokově zhoršuje a v tuto chvíli není možné predikovat její zlepšení. V polovině října 2020 chybí 1147 zaměstnanců,“ uvedlo ministerstvo. 

V pátek 9. října bylo v karanténě 84 pracovníků, na ošetřovném 41 a na běžné nemocenské 535. Covid mělo 73 zaměstnanců. Za minulý týden ubylo dalších 414 lidí. K pátku 16. října ministerstvo evidovalo 113 lidí v karanténě, 326 na ošetřovném, 129 s covidem a 606 na nemocenské.

Situace je podle ministerstva kritická

Podle ministerstva takto rychle na jaře počet pracovníků, kteří nejsou v úřadu, nerostl. Situaci hodnotí vedení resortu jako kritickou. Uvádí, že navrhuje opatření k zabránění „kolapsu při vyplácení dávek“, u kterých se nárok posuzuje každého čtvrt roku. 

Vláda v pondělí schválila návrh zákona, podle něhož by úřady práce nemusely pro poslední čtvrtletí plošně přehodnocovat výši vyplácených příspěvků na bydlení a přídavků na dítě či zvýšení příspěvků na péči. Lidé by tak měli tyto dávky dál dostávat bez toho, aby museli úředníkům dokládat své příjmy či vynaložené náklady za poslední kvartál. Stejný postup prosadilo ministerstvo práce na jaře.

„Jedná se tedy o automatické prodloužení přiznaných dávek ve stejné výši,“ uvedlo tiskové oddělení resortu práce. Podle něj se dávka přepočítá jen lidem, kteří už podklady pro poslední čtvrtletí úřadu dodali. Jsou to asi dvě pětiny příjemců.

Česko je od 5. října v nouzovém stavu. Vláda ho vyhlásila na 30 dnů. Úřady práce omezily od minulého týdne úřední hodiny. Otevřeno mají v pondělí a ve středu od 8:00 do 13:00.

„Pokud by obdobná situace byla i v lednu 2021 a činnost Úřadu práce ČR bude z důvodu pandemie omezena, navrhuje se tento princip prolongovat (odbourání povinnosti dokládat a přehodnocovat příjem a náklady) i pro první kalendářní čtvrtletí roku 2021,“ uvedlo ministerstvo v podkladech k zákonu.

Lidé, kteří pobírají některé dávky, musí úřadům práce podle nynějších pravidel dokládat své příjmy a další skutečnosti každé tři měsíce. Potřebné dokumenty musí dodat za skončené čtvrtletí do konce prvního měsíce dalšího kvartálu. Nyní je to tedy do konce října.

Pokud by to neudělali, vyplácení pomoci od státu se zastaví. Kdyby potvrzení neposkytli ani do konce daného čtvrtletí, tedy do konce prosince, o dávku přijdou. Podklady úředníci přezkoumávají a podle nich výši příspěvků či přídavku upravují.

Díky navrhovanému dočasnému zrušení povinnosti by podle autorů návrhu ubylo úřadům práce významně administrativy a mohly by se soustředit na vyřizování žádostí o dávky v hmotné nouzi či na kurzarbeitovou podporu firmám. Ministerstvo očekává, že kvůli koronavirové krizi a nařízeným opatřením může žadatelů o podporu přibývat.

Aby dočasná pravidla začala platit, musí návrh zákona schválit vláda, přijmout parlament a podepsat prezident. Ministerstvo navrhuje, aby se norma projednávala ve stavu legislativní nouze, tedy zrychleně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 44 mminutami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 17 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 18 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026
Načítání...