Stavět, stavět, stavět po britsku. Na infrastrukturní projekty slibuje Johnson pět miliard liber

Britský premiér Boris Johnson plánuje zmírnit negativní dopady pandemie na ekonomiku zvýšenou výstavbou. V projevu, při kterém měl před sebou nápis Build Build Build (Stavět, stavět, stavět), například slíbil, že vláda urychlí investice do infrastrukturních projektů za pět miliard liber (147 miliard korun). Řekl, že právě teď je vhodný čas na to, aby Britové byli ambiciózní a věřili ve svou zemi.

Jak Británie opouští koronavirová omezení, Johnson se snaží odsunout kritiku své vlády za postupy při pandemii a vyměnit ji za plán na odstranění škod a obnovu ekonomické aktivity, upozornila agentura Reuters.

Svůj plán nazval New Deal (Nová dohoda), v odkazu na stejnojmenný program bývalého amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta. Zahrnoval tvorbu pracovních míst prostřednictvím projektů veřejných prací a pomohl Spojeným státům zotavit se z meziválečné hospodářské krize.

„Jednoduše už dál nemůžeme být vězni té krize,“ řekl Johnson v úterním projevu na vysoké škole v Dudley. „Musíme pracovat rychle, protože už jsme viděli závratný propad HDP,“ řekl také.

  • Investice mají směřovat hlavně do nemocnic, dále silnic a také do škol. Částka pět miliard liber odpovídá zhruba pěti procentům loňských hrubých investic veřejného sektoru. Podrobnosti k jednotlivým investicím by měl příští týden oznámit ministr financí Rishi Sunak.

Johnson v projevu nabádal hlavně k výstavbě – rychlejší, zelenější a lepší. Slíbil zmírnit byrokracii související s plánováním, aby se zjednodušil rozvoj výstavby. Vláda tak má brzy představit nejradikálnější reformu systému plánování od druhé světové války. Zavázal se také, že jeho vláda nebude snižovat výdaje.

Nedávná historie nicméně ukazuje, že velké infrastrukturní projekty je v Británii obtížné realizovat. Například nová trasa metra v centru Londýna má zpoždění a přesáhla i plánovaný rozpočet, stejně jako vysokorychlostní vlakové spojení sever-jih. Stejně tak po desetiletí diskusí o rozšíření letiště Heathrow má nyní tento projekt právní problémy.

Pokles za první čtvrtletí, druhé bude ještě horší

Britská ekonomika v prvním čtvrtletí, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie nemoci covid-19, klesla nejvíce od roku 1979. Hrubý domácí produkt (HDP) se od ledna do března snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které v úterý zveřejnil britský statistický úřad ONS. Konečné údaje jsou o něco horší než předběžné z konce května, které počítaly s poklesem o dvě procenta.

Od poloviny února se kvůli covidu-19 přerušil obchod a cestovní ruch. Na konci března pak Británie v reakci na pandemii zavedla přísná omezení pohybu, což téměř zastavilo ekonomickou aktivitu v zemi.

Nahrávám video
Události: Koronavirus ve Velké Británii
Zdroj: ČT24

Statistický úřad rovněž uvedl, že sektor služeb se propadl o rekordních 2,3 procenta. K ekonomickému propadu přispěl také zpracovatelský sektor a stavebnictví.

Údaje naznačují, že druhé čtvrtletí bude mnohem horší než to první. Podle předběžných dat se ekonomika v samotném dubnu propadla o 20,4 procenta. Průzkumy však ukazují, že v dubnu se zřejmě ekonomika dostala na své dno. Podle ankety mezi investičními bankami, podnikatelskými skupinami a ekonomickými instituty by se HDP ve druhém čtvrtletí mohl snížit o 17,5 procenta. Kvůli covidu-19 zřejmě zažije Británie mnohem hlubší pokles než jakákoliv jiná rozvinutá ekonomika. Podle odhadu EY Item Club se britská ekonomika plně nezotaví z propadu až do roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 20 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...