Stavební výroba a průmyslová produkce meziročně vzrostly

Stavební výroba v Česku v květnu meziročně vzrostla o 11,6 procenta, dvouciferným tempem posílila produkce v pozemním i v inženýrském stavitelství. Meziroční růst zaznamenala i průmyslová produkce a růstem exportu se zvýšila bilance zahraničního obchodu. V pondělí o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Podle statistiků k růstu ve stavební výrobě zčásti přispěla nízká srovnávací základna. Meziměsíčně byla letos v květnu stavební produkce vyšší o 2,3 procenta. Stavebnictví zaznamenalo v květnu sedmý meziroční růst v řadě, v letošním roce rostlo nejvýrazněji v březnu, a to o 12,5 procenta. V dubnu pak tempo růstu zpomalilo na 1,9 procenta, uvádí ČSÚ.

Produkce v pozemním stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se v květnu meziročně zvýšila o 10,8 procenta a inženýrské stavitelství, kam spadá budování silnic nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně vzrostlo o 13,1 procenta.

Orientační hodnota staveb, na které bylo v květnu vydáno stavební povolení, meziročně klesla o 39,6 procenta na 32 miliard korun.

Stavět se v květnu začalo 2673 bytů, meziročně o 5,2 procenta méně, naopak dokončeno bylo 3051 bytů, což znamenalo meziroční růst o 4,9 procenta. „Růst se odehrával v segmentu úprav stávajících budov, nová výstavba byla v útlumu,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v květnu meziročně snížil o 0,7 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda proti loňskému květnu vzrostla o 5,4 procenta.

Zdánlivě pozitivní hodnoty mohou podle analytiků klamat

„Květnové výsledky stavebnictví vypadají nadějně, avšak podobně jako v průmyslu je významně ovlivnil nízký srovnávací základ z předchozího roku. V každém případě trend růstu výstavby – ať už inženýrské, nebo pozemní – je evidentní, zejména díky investicím veřejného sektoru,“ řekl analytik a ekonom banky Creditas Petr Dufek.

„Vypadá to, že čísla ovlivnilo letošní načasování Velikonoc, které se negativně projevilo na dubnových datech. Meziměsíční pokles byl výrazných 4,8 procenta po sezonním očištění, květen znamenal vzestup o 2,3 procenta. Nicméně kumulativně je od počátku roku stavební produkce stále o půl procenta níže. Letos se daří zejména pozemnímu stavitelství, inženýrské zaostává. Zklamáním za květen byla orientační hodnota staveb s novým vydaným stavební povolením,“ uvedl ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Průmysl meziročně roste čtvrtým měsícem

ČSÚ rovněž informoval, že průmyslová produkce v Česku v květnu zrychlila meziroční růst na 2,2 procenta z dubnových dvou procent. Meziměsíčně byla nižší o 1,6 procenta. Hodnota nových zakázek oproti loňskému květnu vzrostla o pět procent.

Český průmysl roste meziročně čtvrtý měsíc po sobě. „Růst průmyslové produkce v květnu byl podobně jako v minulých měsících zčásti ovlivněn nízkou loňskou srovnávací základnou ve výrobě elektřiny. Růst podpořila i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde došlo k dokončení významných dlouhodobých zakázek, nebo výroba elektrických zařízení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.

Meziroční pokles produkce zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Produkce zpracovatelského průmyslu celkem byla podle ČSÚ v meziročním srovnání vyšší o 1,5 procenta.

„Za růstem hodnoty nových průmyslových zakázek v květnu stála zejména výroba motorových vozidel. Tento růst byl zčásti ovlivněn i nižší srovnávací základnou. Dále se hodnota nových zakázek meziročně zvýšila v odvětvích výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků nebo elektrických zařízení,“ dodala Irena Stupňánková z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v květnu meziročně snížil o dvě procenta.

Zásadní otázka amerických cel

„Tuzemská průmyslová výroba vykázala v květnu poměrně výrazný meziměsíční pokles, který však přišel po sérii meziměsíčního růstu výroby vykázaného v předchozích třech měsících,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Je podle něj obtížné říct, nakolik se v květnu projevila americká cla a nakolik průmyslová výroba meziměsíčně klesla čistě v návaznosti na předchozí delší období svého růstu.

Výrazný meziměsíční pokles výroby v průmyslu během května naznačuje, že dynamika celé tuzemské ekonomiky ve druhém čtvrtletí oproti prvnímu čtvrtletí zpomalí, míní analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Z pozitivního trendu nových zakázek lze podle něj usuzovat, že druhá polovina roku by pro český průmysl nemusela být špatná. Klíčové však bude, jaká bude obchodní dohoda mezi USA a EU. Pokud by jí nebylo dosaženo a prezident USA Donald Trump by uvalil 50procentní clo na dovoz zboží z EU, byla by to citelná rána nejen pro Evropu, ale i pro českou ekonomiku v čele s průmyslem, dodal.

Optimismus ohledně dalšího vývoje průmyslu podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského nepatrně zesílil. K příznivým zprávám zařadil zlepšující se sentiment ve výrobních podnicích, a to jak v tuzemsku, tak na evropské úrovni. Očekávané oživení však i podle něj může přerušit podstatné zvýšení cel na vývozy unijního zboží do USA, které stále visí ve vzduchu. „Pokud se to zvýšení podaří odvrátit, mohl by růst průmyslové produkce ve druhém pololetí roku o něco zrychlit a za celý rok dosáhnout tempa okolo 1,5 procenta. Šlo by o první kladný výsledek od roku 2022,“ podotkl.

Analytik Investiky Vít Hradil připomněl, že květnový pokles po třech meziměsíčních nárůstech v řadě mohl být ještě výraznější, nebýt náhodného vlivu počasí. Letošní květen byl totiž o 1,9 stupně chladnější, než je v tuzemsku obvyklé, což zvýšilo poptávku po energiích a tím povzbudilo energetický průmysl. Celkový objem průmyslové výroby pak dosáhl podobné hodnoty, jakou vykazoval koncem roku 2017. „Již více než sedm let tak pozorujeme průmyslovou stagnaci,“ poznamenal.

Mnoho odvětví se potýká s problémy a vykazují pokles, doplnil analytik Deloitte Filip Pastucha. Současný stav mají vytvářet negativní aspekty především v zahraničí. Mezi ně označil slabou výkonnost německé ekonomiky, dynamický vývoj celní války USA neumožňující firmám efektivně plánovat a také napětí mezi Izraelem a Íránem, které může vést k výraznému růstu cen ropy a zemního plynu. „To se naštěstí zatím neděje a ceny ropy Brent zůstávají relativně stabilní. V tomto roce očekáváme zvýšení průmyslové výroby o zhruba 2,5 procenta,“ odhadl.

Růst exportu táhl hlavně obchod s motorovými vozidly

Zahraniční obchod ČR skončil v květnu přebytkem 13,3 miliardy korun, který byl meziročně o 2,1 miliardy korun vyšší. Celkově export z Česka podle předběžných údajů ČSÚ meziročně vzrostl o dvě procenta na 389,8 miliardy korun, import se v květnu zvýšil o 1,5 procenta na 376,5 miliardy korun.

Po třech měsících, kdy dovoz meziročně rostl více než vývoz, se v květnu situace obrátila opět ve prospěch vývozu. „Nejvyšší nárůsty vývozu jsme zaznamenali již tradičně u motorových vozidel a jejich dílů o 5,2 miliardy korun a u elektrických zařízení o 2,2 miliardy korun,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.

Přebytek obchodu s motorovými vozidly byl v porovnání s loňským květnem vyšší o šest miliard korun. Deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji se meziročně zmenšil o 2,8 miliardy korun a o stejnou částku byl nižší také schodek obchodu s rafinovanými ropnými produkty.

Přebytek bilance zahraničního obchodu se členy Evropské unie se v květnu meziročně zvýšil o 4,2 miliardy korun. Deficit obchodu s mimounijními státy se zmenšil o 0,7 miliardy.

Experti: Zvýšení vývozu i dovozu ukazuje na zlepšení ekonomických podmínek

Květnové zvýšení vývozu i dovozu ukazuje podle analytiků na zlepšení ekonomických podmínek. „Na straně vývozu se projevilo především zvýšení exportu automobilové produkce a minerálních paliv. Výroba automobilů a dílů pro toto odvětví sice v posledních měsících klesá, daří se však vyvážet předchozí produkci. Za růstem dovozu dominantně stál zvýšený dovoz spotřebního zboží a potravin,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„Z teritoriálního pohledu je klíčové obnovení růstu poptávky v Německu. Více než polovinu meziročního zvýšení vývozu z Česka má na svědomí právě tato země. Snížil se ovšem vývoz na Slovensko,“ doplnil Marek. „Na růstu dovozu se podobným dílem podílely země eurozóny a Čína.“

Analytik PwC Dominik Kohut upozornil na rychlejší růst vývozu než dovozu. „Po několika měsících vidíme v oblasti zahraničního obchodu otočení trendu, kdy rychlost růstu exportů převýšil importy ze zahraničí. Důvodem tohoto pozitivního obratu může být deeskalace situace kolem zavádění dovozních cel ve světě. Jedná se o pozitivní zprávu pro hospodářský vývoj České republiky,“ uvedl. Zároveň upozornil na to, že automobilový průmysl, který vývoz v květnu táhl, je nejvíc ovlivněný výkonem německé ekonomiky či americkými cly.

Cla podle odborníků zůstávají hlavní nejistotou budoucího vývoje, když není jisté, zda se podaří najít dohodu mezi EU a USA, která by zavedení obchodních překážek zabránila. „Export do Spojených států amerických tvoří v rámci českého vývozu pouhá tři procenta, nicméně lze předpokládat, že negativní dopad zavedení a zmatku kolem amerických cel se do bilance českého zahraničního obchodu s největší pravděpodobností propíše přes Německo,“ upozornila analytička Raiffeisenbank Tereza Krček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...