Státní dluh vzrostl na rekordní 3,221 bilionu korun

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordní 3,221 bilionu korun, informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu České republiky. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295 480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Za nárůstem dluhu je podle ministerstva zejména prodej státních dluhopisů v prvním čtvrtletí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu, který ke konci března dosáhl 105 miliard korun.

Letos v prvním čtvrtletí se dynamicky prodloužila průměrná doba do splatnosti vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Prodaly se totiž státní dluhopisy na primárním a sekundárním trhu v celkové hodnotě 78,7 miliardy korun s průměrnou zbytkovou dobou do splatnosti 11,2 roku, což je o 2,7 roku více než ve stejném období v roce 2023 a o 2,1 roku více než za celý rok 2023, uvedlo ministerstvo.

V prvním čtvrtletí 2024 byly prodány na primárním trhu korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 76,4 miliardy korun. Na sekundárním trhu se prodaly korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy ve jmenovité hodnotě 2,3 miliardy korun. Průměrný výnos nově prodaných fixně úročených státních dluhopisů činil 3,8 procenta.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

„Určitě to není žádné překvapení,“ komentoval čísla státního dluhu vedoucí katedry ekonomie a práva ze Škoda Auto Vysoké školy a člen NERV Pavel Neset, data o vývoji české ekonomiky byla totiž dlouhodobě známá. Je téměř jisté, že dluh bude během roku ještě růst, jak předpokládá sama vláda. „Vidím spíše pozitiva než negativa toho, že se letošní deficit splní tak, jak ho vidí vláda podle makroekonomické predikce,“ řekl. Hodně bude prý záviset na výkonu ekonomiky.

Nahrávám video

V porovnání s jinými zeměmi je na tom Česko s výší dluhu zatím poměrně dobře, vysvětlil také Neset, podle něj ale Česko patří mezi nejhorší země v tempu zadlužování. „To je to vysoce negativní, měli bychom provést fiskální konsolidaci,“ prohlásil.

Za posledních pět let se zadlužení Česka téměř zdvojnásobilo, respektive zvýšilo o téměř 1,5 bilionu korun, prohlásil analytik Banky Creditas Petr Dufek. V poměru k HDP situace vypadá podle něj mnohem příznivěji. Důvodem je nicméně vysoká inflace, která loni zajistila růst nominálního HDP, i když reálně se ekonomika propadla. Na konci letošního roku dluh státu nejspíš překoná hranici 3,3 bilionu korun a bude odpovídat zhruba 44 procentům HDP, odhadl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 13 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 20 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.