Stát letos nejspíš vybere více na většině daní

Ministerstvo financí očekává, že letos vybere více peněz než dříve na většině daní, nikoli však na všech. Výjimkou budou spotřební daň z minerálních olejů a silniční daň. Ty vláda snížila jako jedno z opatření proti růstu cen. V příštích třech letech již stát počítá s vyššími příjmy ze všech daní i z pojistného na sociální zabezpečení.

Na daních z příjmu by letos měl stát podle nového odhadu ministerstva financí vybrat o 29 miliard korun více než loni, přičemž fyzické osoby odvedou 188 miliard a právnické osoby 214,3 miliardy. Daň z přidané hodnoty by měla státu přinést 545,8 miliardy korun, což je o 82 miliard více než loni.

Na spotřebních daních zaplatí lidé o osm miliard více, ale u daně z minerálních olejů očekává ministerstvo pokles o dvě miliardy. Příjem z majetkové a silniční daně se sníží z loňských 5,4 miliardy na miliardu. Pokles u spotřební a silniční daně souvisí s vládními opatření, které by měly pomoci s inflací. Spotřební daň na benzin a naftu se snížila od června o 1,50 koruny na litr, opatření zatím platí do konce září. Zároveň resort omezil okruh vozidel, za která musí podnikatelé platit silniční daň. Byla zrušena pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Snížila se i sazba daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru.

Na rozdíl od většiny dalších daní neočekává ministerstvo, že by se v příštích letech výnos ze silniční daně zásadně zvyšoval. Zato u DPH očekává, že v roce 2024 vynese přes 600 miliard, daň z příjmu by měla u fyzických osob přinést státu již napřesrok přes 200 miliard, u právnických osob překročí v roce 2024 čtvrtbilionovou hranici.

Daňové příjmy v dokumentu, který připravilo ministerstvo financí, jsou odhadované na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je přitom sdílených, což znamená, že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje. Schválený státní rozpočet na letošní rok se schodkem 280 miliard korun počítá s daňovými příjmy 733,6 miliardy korun bez sociálního zabezpečení. Loni to bylo 698,7 miliardy korun. V červenci vládou přijatá novela počítá letos nově se schodkem 330 miliard korun, ale zároveň i s vyššími daňovými příjmy ve výši 775,2 miliardy korun.

Z pojistného na sociální zabezpečení by měl stát získat letos 635,3 miliardy korun, loni to bylo 595,5 miliardy korun. Následně by měly příjmy každoročně růst až na 751,6 miliardy korun v roce 2025. Nově začalo ministerstvo zveřejňovat údaje o platbách za státní pojištěnce. Ty by měly letos činit 130,5 miliardy korun a příští rok 141,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 17 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...