Slovenskou energetiku by rády ovládly dvě české společnosti

Bratislava – O slovenskou energetiku mají podle Hospodářských novin zájem hned dvě české firmy. Kromě skupiny ČEZ o koupi podílu jedná také Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. Společnost Slovenské elektrárne v zemi vyrábí osmdesát procent veškeré elektřiny. Z třetiny ji vlastní stát a ze dvou třetin italská firma Enel. Ta chce svůj většinový podíl kvůli zadlužení prodat do konce roku, nabídky tak očekává v průběhu září.

Nahrávám video
ČEZ i EPH mají zájem o slovenské elektrárny
Zdroj: ČT24

Italský energetický gigant Enel dluží víc než jeden bilion korun. Svou situaci chce vylepšit prodejem podílů v zahraniční. Kromě Španělska a Bulharska se stáhne i ze Slovenska. Tam vlastní 66 procent ve Slovenských elektrárnách. 

Kromě polostátní společnosti ČEZ, která oznámila zájem o většinový podíl ve firmě Slovenské elektrárne minulý týden, by ho ráda získala i dvojka na českém trhu, a to Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. Ten má na Slovensku už silnou pozici. Loni zde za 67 miliard koupil 49procentní podíl ve Slovenskom plynárenskom priemyslu a stejný podíl má i ve Stredoslovenské energetice. Naopak ČEZ zatím na Slovensku působí jen jako obchodník s elektřinou a plynem. 

Kromě dvou uhelných elektráren vlastní Slovenské elektrárne na tři desítky vodních zdrojů, součástí jsou i jaderné bloky v Jaslovských Bohunicích a Mochovcích. Celkový výkon těchto elektráren je podobný jako v JE Temelín. 

Slovenské elektrárne , a.s.
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Právě jaderné elektrárny mohou pro Křetínského představovat problém. „Neumím si představit, že by se slovenské vládě líbilo, aby jejich jaderné elektrárny vlastnila firma zadlužená, jako je EPH,“ citují Hospodářské noviny energetického analytika Michala Šnobra. Holding se v poslední době zadlužil jak kvůli investici do slovenského plynárenství, tak na vyplacení Petra Kellnera, jehož PPF v holdingu držela 40procentní podíl. Dluh se odhaduje na tři miliardy eur. Samy Slovenské elektrárne jsou podle Šnobra rovněž silně zadlužené. Kdyby uspěl ČEZ, mohl by vytvořit jeden velký česko-slovenský trh. 

ČEZ by si na podobnou investici také musel půjčit. „ČEZ je v situaci, kdy by si takovou akvizici mohl dovolit, samozřejmě část by platil formou volné hotovosti a na část by si půjčil,“ uvedl Šnobr.

„Ceny energií by případná akvizice ČEZu ovlivnit neměla. Ty se totiž stanovuje na německé burze a obchod energetického gigantu by na ni neměl mít žádný vliv. Podle analytiků by neměli mít strach ani akcionáři, poněvadž další výplatní termín dividend je v srpnu 2015,“ uvedla redaktorka ČT Barbora Kladivová.

Riziko spojené s dostavbou reaktorů může cenu snížit

Na první pohled se zdá, že to je lákavá nabídka, na kterou by zájemci mohli stát frontu, jenže opak je pravdou, už kvůli ceně o které se pořád spekuluje. Největší riziko představuje pro kupující probíhající dostavba dvou jaderných bloků v Mochovcích zahájená v roce 2008. Náklady se z původních 2,8 miliardy eur vyšplhaly na 3,8 miliardy a reaktory, které měly už letos vyrábět elektřinu, mají být spuštěny až v roce 2016. Navíc se mluví o tom, že ani tento rozpočet a datum nemusejí být konečné. Právě Mochovce proto budou hrát stěžejní roli v otázce ceny celé transakce.

Ceny elektřiny na Slovensku přitom pořád klesají. Za posledních šest let spadly o dvě třetiny na současných 35 eur za megawatthodinu. Ten, kdo Slovenské elektrárne koupí, tak bude muset splácet drahou jadernou elektrárnu, přičemž příjmy z prodeje energie budou výrazně nižší, než se původně očekávalo. 

Vedle dvou českých firem má zájem čínský konglomerát CNNC. Ze hry je naopak ruský Rosatom. Podle agentury Bloomberg ho Enel po tlaku Evropské unie kvůli rusko-ukrajinské krizi ze seznamu uchazečů vyškrtl. Podle informací ČT má ČEZ mezi uchazeči největší šanci. Pro českou společnost je výhodou i fakt, že energetické sítě v Česku a na Slovensku vznikaly současně a přenosové soustavy mají propojené. O navýšení svého 34procentního podílu prý uvažuje i slovenská vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...