Skopeček a Havlíček se přeli, kdo může za inflaci

Nahrávám video

„S inflací musí bojovat jak centrální banka, tak vláda,“ řekl v Událostech, komentářích místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Dodal ale, že je třeba rozlišovat charakter inflace. Teď je podle něj tažena nabídkou a vláda boj s ní podcenila. Jeho kolega Jan Skopeček (ODS) si myslí, že největší odpovědnost za inflaci nese ČNB.

Skopeček však zmínil, že za ní stojí i řada dalších faktorů a „můžeme za to tak trošku všichni.“ „Můžou za to centrální bankéři, za dlouholetou velmi uvolněnou měnovou politiku, můžou za to vlády, za velmi uvolněnou fiskální politiku, zejména v covidové krizi, mohou za to koneckonců i odbory a zaměstnanci tím, že rostou mzdy rychleji, než roste produktivita práce,“ řekl.

Bývalý premiér i guvernér ČNB Jiří Rusnok zdůraznil, že za jeho působení se tyto dvě instituce veřejně nekomentovaly tak, jak to dělají dnes. „Pokud pravidla platí nadále, má guvernér přístup na jednání vlády, takže může jasně vyjádřit názor centrální banky ke všemu, co se tam projednává,“ zdůraznil.

Připomněl také, že ČNB má ze zákona pečovat o cenovou a finanční stabilitu. „Vláda je tady od toho, aby vládla, a každý má dělat svoji práci. Protože o sobě nemohou nevědět a dělat si naschvály, mají mechanismy, jak se potkávat, vyjasňovat si role a zachovávat si svoji samostatnost a zodpovědnost.“

Bývalý ministr financí Ivan Pilip si myslí, že obě strany mají na současném stavu svůj podíl viny. „Centrální banka zareagovala pozdě a málo, pokud jde o úrokovou sazbu, a také ztratila velký díl své důvěryhodnosti (…). Vláda by měla přijmout kombinaci rychlých úsporných opatření a zvýšení příjmů a neměla by protahovat čas na to, kdy to zveřejní – nedávat čas spekulacím.“

Možnosti protiinflačních opatření

Havlíček zmínil, že protiinflačních opatření je více a vzhledem k tomu, že teď není inflace tolik tažená poptávkou, ale hlavně rostoucími náklady, větší díl aktivit spočívá na vládě. „Ať už je to snižování schodku rozpočtu, (…) další důležité ve střednědobém horizontu je, že vláda nesmí naskakovat na klimatické zelené výstřely Evropské unie (…), na inflaci má vliv i pracovní trh.“ Zmínil i tvrdé regulační nástroje, které měla podle něj vláda použít na ceny energií. Dodal, že na to je teď pozdě.

Podle Skopečka je regulace cen chybná cesta, která oddaluje projevy inflace. „Nejsilnější nástroj ze strany ČNB jsou úrokové sazby, jsem přesvědčen, že to období, kdy se měly zvyšovat, jsme už propásli. Ve chvíli, kdy by je zvyšovala dnes, tak by se to projevilo za rok a půl.“ Chyba ale podle něj byla, že je banka přestala zvyšovat před deseti měsíci, čímž inflaci prodloužila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 13 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 20 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.