Sestavit rozpočet bude v budoucnu těžší a těžší, míní ekonom Hampl

Nahrávám video

Když vidím požadavky všech resortů, sestavení rozpočtu bude už v příštím roce velmi obtížné, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj bude každý další rozpočet komplikovanější. I političtí představitelé se v Otázkách Václava Moravce shodli, že veřejné finance nejsou v dobrém stavu. „Jsou dlouhodobě neudržitelné,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka a místopředsedy SPD Radima Fialy je nutné skončit s dotační politikou.

Podle Hampla je situace s veřejnými financemi „mnohem horší, než jak to vypadá“. Upozornil, že za posledních pět let se rozpadl ekonomický model, na kterém Česká republika stála od sametové revoluce.

„Přišli jsme o tři velké jistoty. Levnou energii z Ruska, levný bezpečnostní deštník Spojených států a míru globalizace, se kterou souvisí otevírání trhů a dělba práce. Česko tím jako malá otevřená ekonomika závislá na dělbě práce trpí hodně. A naprosto tím trpí německý model produkční ekonomiky, na kterém jsme závislí,“ vysvětlil.

Ekonom zdůraznil, že zhodnocení celé této situace a změna hospodářské strategie je mnohem důležitější než debata o jedné miliardě korun, kterou darem dostalo ministerstvo spravedlnosti. Kauza bývalého ministra Blažka byla prvním tématem Otázek Václava Moravce.

Dluhová brzda

V souvislosti s diskuzí o zvyšování výdajů na obranu některé evropské země přemýšlí o uvolnění dluhové brzdy. Například Německo v březnu schválilo dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice. Podle ekonoma Hampla má Česko v tomto směru dluhovou brzdu nastavenou dobře. „Pro příští vládu tohle nebude velký problém,“ míní.

Podle Skopečka je důležité pohlídat, aby větší prostor k zadlužení země využily jen k investicím do obrany. „Musíme zajistit, aby se to nestalo prostředkem pro další zadlužování. Vývoj udržitelnosti veřejných financí v západním světě není dobrý,“ míní místopředseda sněmovny.

Havlíček upozornil na to, že zdaleka nejde jen o obranu. „Chceme čtyři jaderné bloky. Chceme dále budovat silnice, dálnice a železnice – mimo jiné vysokorychlostní tratě. A zásadně se zvyšují investice do bezpečnosti. Jsme v situaci, kdy chceme zvyšovat výdaje v obraně, ale nejsme schopni ty peníze utratit.“

Radim Fiala si nemyslí, že má Česká republika na to, aby vydávala tři a více procent HDP na zbrojení. „Můžeme riskovat velké problémy v ekonomice, může to znamenat velké problémy v sociálně-ekonomických oblastech,“ věří.

Nahrávám video

Hampl: Každý další rozpočet bude komplikovanější

Ekonom Hampl dodal, že každý další rozpočet bude komplikovanější než ty minulé. „Letos končí výnos z windfall daně. Prakticky žádné výnosy z povolenek nepůjdou do rozpočtu, ale budou končit v modernizačním fondu. Dále zákon obsahuje závazek každý rok konsolidovat veřejné finance o čtvrt procentního bodu. K tomu máme nově automaticky valorizované výdaje v největších výdajových položkách: školství a zdravotnictví,“ vyjmenoval Hampl jednotlivé problémy.

„Je to mnohem horší, než jak to vypadá. Na úrovni politické elity veřejné finance vůbec nevidím jako klíčové téma. Zdá se mi, že uzdravení financí před volbami téma nebude. Ale poptávka po veřejných financích roste na všech frontách a kerosin v ekonomickém motoru, který zvětšuje ten koláč, prostě chybí,“ poznamenal Hampl.

Skopeček dodal, že v dlouhodobém období vidí změnu demografického trendu jako nejpalčivější problém pro veřejné finance. Vypíchnul změny v důchodové reformě, které posouvají věk odchodu do důchodu. „Za poslední roky jsme udělali velký kus práce, bude to v budoucnu šetřit hodně peněz,“ míní.

Podle Havlíčka musí být motorem růstu privátní sektor. „Povinností státu je vytvořit podmínky předvídatelnosti. Za prvé je to stabilita cen energií, za druhé daňové předvídatelnosti, za třetí předvídatelnosti v rámci investic a za čtvrté trh práce. Pokud se pro podnikatele vytvoří předvídatelné prostředí, je určitá šance, že se zvýší jejich výkonnost. Momentálně investiční aktivita firem klesá a táhne to stát. To je špatně,“ popsal Havlíček.

„Důležitá je debyrokratizace celého podnikání, aby z podnikatelů nebyli úředníci. Zároveň se musíme vrátit od dotační politiky k tržnímu systému. Pokud se bude dotovat, tak jen strategické projekty,“ dodal místopředseda hospodářského výboru Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 10 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 20 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.