Senát chce se zavedením paušální daně pro živnostníky zvýšit daňové příjmy krajů a obcí. Měly by získat víc ze záloh na daň z příjmů fyzických osob. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek změnu podpořila a slíbila její přijetí doporučit také sněmovně, která by tak měla senátní verzi stvrdit. Senát také vládu vyzval k přijmutí potřebných kroků k dodržení zákonné hranice takzvané dluhové brzdy. Zabránila by tak riziku postupujícího rozvratu veřejných financí a s ním souvisejícího dopadu na ekonomiku i životní úroveň občanů.
Horní komora v rámci novely navrhla upravit rozpočtové určení daní tak, aby obce a kraje měly nárok na příslušný podíl z celého celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob, nikoli jen z 60 procent záloh na tuto daň. Samosprávy by tak mohly navíc získat 500 až 700 milionů korun ročně, což by jim podle Schillerové více než kompenzovalo odhadovaný úbytek příjmů v souvislosti s paušální daní.
Kraje mají nyní nárok na 8,92 procenta ze tří pětin celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob, podíl obcí činí 23,58 procenta. Výše těchto nároků se výborovou úpravou nemění.
Paušální daň budou moci využít živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné od příštího roku. Daň bude dobrovolná a zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun.
Nejvýhodnější bude paušální daň podle odborníků pro živnostníky s výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. Ministryně odmítla obavy některých senátorů, že změna povede k účelovému obcházení a růstu takzvané šedé ekonomiky.
Pro příští rok by měla paušální daň činit 5469 korun měsíčně. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol.
Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, minimálního odvodu na sociální pojištění navýšeného o 15 procent a daně sto korun.
Vláda by podle Senátu měla dodržet hranici dluhové brzdy
Vláda by měla podle Senátu také přijmout potřebné kroky k dodržení zákonné hranice takzvané dluhové brzdy. Horní komora k tomu vyzvala vládu na základě zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
České veřejné finance jsou podle zprávy, kterou v červnu zveřejnila Národní rozpočtová rada, při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné. Předsedkyně rady Eva Zamrazilová poukázala v této souvislosti nejen na rostoucí počet starobních důchodců v porovnání s ekonomicky aktivním obyvatelstvem, ale i na zadlužování státu mimo jiné nadměrnými valorizacemi penzí nebo na snižování jeho příjmů například chystaným daňovým balíčkem a zrušením superhrubé mzdy.
Zamrazilová uvedla, že by bylo vhodné přistoupit například ke zrušení úlev na jízdném pro seniory nebo rozložení valorizace učitelských platů do tří let.
Prolomení takzvané dluhové brzdy by podle zprávy mohlo nastat již v roce 2043, tedy o čtyři roky dříve, než bylo odhadováno loni. Při překonání dluhové brzdy, kdy veřejné zadlužení překročí 55 procent hrubého domácího produktu (HDP), musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 202 procent HDP.
Důvodem jsou především horší výchozí podmínky projekce dané dopady koronavirové pandemie, která ukázala nedostatečnou schopnost českých veřejných financí čelit šokům obdobného charakteru. Podle zprávy si vláda navzdory příznivému ekonomickému vývoji v letech 2018 a 2019 vyčerpala prostor pro stimulaci ekonomiky v nepříznivých časech.
Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že si je vědomo, že rekordní podpora investic, zaměstnanosti, životní úrovně a hospodářské situace v zemi má okamžitý negativní dopad do ukazatelů, jako je dluh nebo deficit. Lze ale podle něj předpokládat, že vhodný rozpočtový stimul povede ke zmírnění recese a ve výsledku i zmírnění negativních dopadů pandemie na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Národní rozpočtová rada vznikla na základě zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jejím úkolem je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel a vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
