Šéf Liberálního institutu: Bitcoin je hra

Propad o více než dva tisíce dolarů zaznamenala v posledních dnech digitální měna bitcoin. Ztrátu hodnoty způsobila mimo jiné situace v Číně. Tamní vláda totiž nařídila kryptoměnovým burzám se sídlem v Pekingu zastavit obchodování. Virtuální měnu navíc nedávno kritizoval i generální ředitel největší americké banky JPMorgan. Podle něj jde o podvod. Ředitel Liberálního institutu Dominik Stroukal si to nemyslí. V úterních Událostech, komentářích poznamenal, že právě JP Morgan bitcoiny nakupuje, banka tedy měně pravděpodobně věří.

Dominik Stroukal z Liberálního institutu navíc nevidí propad bitcoinu až tak dramaticky. Virtuální měna sice padla o dva tisíce dolarů dolů, vzápětí ale o tisícovku zase narostla. Cena je tedy na čtyřech tisících dolarů.

„Když se to srovná s propady, které dřív byly z 12 dolarů třeba na 2 dolary, tak procentuálně to zase není takový propad. Procentuálně je ta volatilita dneska nižší, než bývala dřív,“ vysvětluje Stroukal.

Bitcoin se podle něj řídí zprávami jako každá jiná komodita. Proto když přišla z Číny předzvěst o možném zavedení restrikcí, lidé na ni zareagovali a začali prodávat, i když tato informace nebyla potvrzená. „Pak se ukázalo, že to nejspíš pravda nebude, a šlo to zase nahoru. Je to prostě hra médií, nebo ani ne tak médií, ale spíš toho, jak na ně lidé reagují,“ dodává.

Vývoj virtuální měny přirovnává třeba k dolaru, který také reaguje na zprávy o aktuálních situacích. Rozdíl je ale podle něj v tom, že bitcoin oproti jiným měnám nepodléhá vlivu centralizovaných organizací. Zatímco klasickou měnu může centrální banka posílit či oslabit, ta virtuální reaguje pouze na trh.

Bitcoin ale samozřejmě může ovlivnit například vytvoření jiné kryptoměny. Vzniká tak konkurence, která jej nutí k vývoji. „Bitcoin, jak fungoval a jak existoval v roce 2009, byl úplně odlišný od bitcoinu v roce 2013 a dneska je zase úplně jiný, protože musí reagovat na konkurenci, což třeba u české koruny nemáme,“ popisuje Stroukal. A dodává, že právě to je důvod, proč se ekonomům tento druh měny tolik líbí. Neustále zkrátka reaguje na situaci na trhu a vyvíjí se k lepšímu.

Právě volatilita podle něj některé lidi přitahuje, ale to funguje především u trhů, které jsou mladé a kde není vysoká tržní kapitalizace. V takových případech je schopen jeden „velký hráč“ s cenou zahýbat. Volatilita se však snižuje, takže ani vliv okolních měn není tak silný jako dříve.

Ani případný krach burzy bitcoin nezastaví

Kdyby dnes nějaká burza zkrachovala nebo byla zastavena, jak Čína vyhrožovala, trhu s bitcoinem by se to podle Stroukala až tak nedotklo. „Když jsem o bitcoinu slyšel poprvé, někdy v roce 2011, ani jsem nevěděl, jak se k němu dostat. V roce 2013 je většina lidí získala právě přes nějakou burzu a dnes máme v České republice několik bankomatů na ulici, kde člověk může bitcoin získat, a tu burzu tolik nepotřebuje,“ porovnává.

Čínu by ale změny postihnout mohly. „My pořád nevíme, jestli v Číně vážně lidé používají bitcoin a jiné kryptoměny k tomu, aby utíkali před kapitálovými kontrolami. Ukazuje se, že je to možné, ale spíše u nějakých malých hráčů, kteří prostě chtějí někde vyvést svůj měsíční plat. Ale ti velcí hráči pořád používají jiné metody, jak obejít restrikce,“ říká Stroukal.

Myslí si ale, že šlo jen o politický signál. „V Číně pravá ruka neví, co dělá levá, a jedni řeknou - to je nejlepší věc na světě, a druzí řeknou - to musíme zakázat, a prostě chtějí udělat nějaké politické prohlášení,“ popisuje.

Zánik bitcoinu podle něj rozhodně nehrozí. Výhodu oproti penězům vidí hlavně v již zmíněné decentralizaci. Oficiální státní měna totiž závisí na centrální bance. „My v České republice máme rozumné centrální bankéře, ale je možné, že v budoucnosti je mít nebudeme, protože přece jenom je jmenuje prezident, bůhví, koho si zvolíme,“ říká a dodává, že celý systém se může zhroutit a historicky se hroutil poměrně často.

Centrální banka je totiž zranitelná – zvlášť když se do vedení dostanou lidé, kteří tomu nerozumí nebo jsou „nedej bože zlí“, konstatoval ředitel Liberálního institutu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 4 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...