Se závislostí Německa na ruském plynu roste i závislost česká, shodli se Vondra s Havlíčkem

Nahrávám video

Podíl na krizi kolem dodávek plynu má Německo, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Na závislost sousední země na ruských dodávkách upozornil také místopředseda sněmovny a exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Česká vláda chce nyní před zimou naplnit zásobníky plynem nejméně z osmdesáti procent. Ani takové zásoby ale podle bývalého ministra průmyslu Milana Urbana (ČSSD) nejsou dostatečné.

Podle Vondry se Česko na krizový scénář připravuje. „Řešíme to včetně toho, co neřešila minulá vláda,“ poznamenal a zmínil například neobnovení smlouvy na dodávky plynu z Norska. „Neřešilo by to všechno, ale co bychom za to teď dali. Byla by to významná diverzifikace,“ podotkl. Dodal, že je třeba naplnit zásobníky. „To je klíčová záležitost, abychom přežili příští zimu,“ míní.

Proč norský kontrakt nepokračoval, Urban říct nedokázal. Za neobnovení smlouvy s Norskem kritizoval bývalý kabinet ANO a ČSSD také předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.

Dobu před ruským vpádem na Ukrajinu Vondra označil za lehkomyslnou. „Myslím si, že velký podíl na dnešní krizi mají Němci, kteří nalezli Putinovi – důvěrou v něj – přímo do oprátky,“ řekl. S tím souhlasil Havlíček. Domnívá se, že čím je Německo na ruském plynu závislejší, tím se na něm stává závislejší i Česko.

Ruský plyn z Německa

Havlíček upozornil, že plyn nenakupuje přímo stát, ale komerční firmy. „Naše společnosti nenakupují plyn z Ruska, ale od velkoobchodníků nebo z burzy, v drtivé většině je to z Německa,“ popsal. Dodal, že ten, kdo plyn kupuje, neví, o jaký konkrétně jde.

„Kupuje směsku plynu z trubek – z drtivé většiny z Německa přes Krušné hory. A protože se Německo v posledních letech orientuje zejména na ruský plyn, tak pochopitelně naši odběratelé si neurčují, která molekula plynu jim přijde,“ vysvětlil.

„Nakupujeme plyn převážně od německé společnosti Uniper,“ dodal Urban. „Je to ruský plyn, který přes Německo teče k nám,“ dodal s tím, že Uniper platí v rublech. „Takže i Česká republika platí ruský plyn v rublech,“ míní. Vondra reagoval, že některé německé firmy platí v eurech nebo v dolarech. „Gazprom banka to pak konvertuje na rubly, což je přece jen rozdíl,“ podotkl. To potvrdil i Havlíček.

Topolánek kritizoval závislost Evropy na ruském plynu. „Po Krymu (anexi ukrajinského poloostrova v roce 2014 – pozn. red.) a událostech a válce na východní Ukrajině už muselo být každému jasné, že Evropa musí dělat zásadní kroky ke zvýšení nezávislosti na ruském plynu. Dělala opak,“ řekl.

České zásoby

Havlíček kritizoval, že v českých zásobnících je asi třicet procent plynu, „zatímco například v Polsku mají osmdesát procent“. Stát podle něj může motivovat obchodníky. „Lze motivovat tím, že se bude garantovat cena obchodníkům, kteří když to nakoupí, a cena by klesla, tak se jim to dorovná,“ navrhl. Vondra reagoval, že garance rozdílu bude. Poláci podle něj připravují zásoby dlouhodobě.

Urban upozornil, že i pokud budou zásobníky naplněny na sto procent, jde pouze o asi třetinu roční spotřeby. „Jestli budeme mít plyn, nebo ne, závisí dnes na tom, jaké má a bude mít vztahy Německo s Ruskem,“ míní.

Podle něj je třeba se od ruského plynu postupně oddělit. „Ale jestli chceme, aby domácnosti měly čím topit, ohřívat vodu, aby firmy mohly fungovat, abychom mohli případně vyrábět elektrickou energii z plynu, tak si musíme uvědomit, že nějakých dalších pět let budeme závislí na ruském plynu, i když se budeme hodně snažit, abychom to diverzifikovali a závislost změnili,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 1 hhodinou

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...