S Babišem poletí do Turecka i čeští podnikatelé. Příležitosti vidí například v energetice

Zástupci 40 českých firem odletí v pondělí na podnikatelskou misi do Turecka. Je součástí státní návštěvy, kterou vede předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Turecko nabízí českým výrobcům a dodavatelům obchodní příležitosti zejména v oblasti energetiky, obranného průmyslu, důlních technologií, automobilového průmyslu či dopravně-strojírenského komplexu. Mise potrvá do 4. září.

Hospodářská komora během mise organizuje dvě podnikatelská fóra, v Ankaře a v Istanbulu. Zastoupení v podnikatelské delegaci mají jak firmy zabývající se dodávkami energetických celků na klíč či komponent pro jadernou a klasickou energetiku, tak i společnosti působící v oblastech obranného průmyslu a bezpečnostní techniky.

Do Turecka tak míří kupříkladu tradiční český výrobce lehkých bojových letounů, výrobce nákladních vozidel pro armádu, firma zabývající se výstavbou optických datových sítí pro armádu nebo ostravská firma zajišťující servis obslužné techniky pro všechna vojenská letiště v tuzemsku, uvedla komora. Ta doplnila, že exportní příležitosti představují také potravinářské technologie v oblasti zařízení pro mlékárny, pekárny, jatka, konzervárny a mražené potraviny.

„Turecká republika rovněž významně investuje do vysokorychlostních železničních tratí, nákladní železniční dopravy a městské osobní železniční dopravy ve velkých tureckých městech, což skýtá příležitosti pro české výrobce železničních vozů a lokomotiv,“ dodala.

Státní návštěvy se účastní i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podnikatelskou misi vede prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

V celkovém objemu českého exportu mimo země EU byl v roce 2018 vývoz do Turecka na 5. místě, za USA, Ruskem, Švýcarskem a Čínou.

V loňském roce dominovaly českému vývozu do Turecka především automobily a náhradní díly k nim, traktory, zařízení pro automatické zpracování dat a různé stroje a zařízení. 

Významný obchodní partner

Turecký trh s více než 80 miliony spotřebiteli patří k významným obchodním partnerům Česka, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Vzájemný obchodní obrat v roce 2018 zaznamenal mírný propad a přesáhl 85,2 miliardy korun (meziročně minus 4,8 procenta), z toho export 47,7 miliardy korun (minus 10,3 procenta). Vyplývá to z databáze Českého statistického úřadu o zahraničním obchodu v přeshraničním pojetí.   

Oficiální portál státní agentury CzechTrade Businessinfo.cz k tomu uvedl, že Česko si v posledních pěti letech udržuje pozitivní saldo vzájemné obchodní bilance. Dodal, že v oblasti služeb je obchodní výměna mezi Tureckem a ČR zatím omezena pouze na turistický ruch prostřednictvím českých a tureckých cestovních kanceláří a dále pak na silniční dopravu (tranzitní nákladní dopravu). „Začíná se rozvíjet oblast stavebního sektoru a zakázek, kde se projektů tendrů v druhé zemi účastní firmy Metrostav-Ankara Inšaat, respektive BRC International,“ uvádí agentura.

Zájem Turecka o vodní energii

Čeští investoři se snaží také využít rostoucí zájem Turecka o vodní energii. V červnu vyšla zpráva, že skupina Energo-Pro v Ankaře oficiálně otevřela továrnu, která bude dodávat klíčové díly do dvou vodních elektráren vznikajících na východě země.

V nově otevřeném závodě, provozovaném dceřinou společností Litostroj Turkey, se vyrábějí  turbíny, generátory a další zařízení pro vodní elektrárny. Prvním zákazníkem továrny je sám její český majitel, který v zemi staví přehradní elektrárnu Karakurt. 

Vedle společnosti Energo-Pro je dalším významným českým investorem do turecké energetiky polostátní společnost ČEZ. Do země vstoupila v roce 2008. Prostřednictvím Akcez Enerji, společného podniku s tureckými partnery, vlastní ČEZ podíl v distribuční společnosti Sakarya Elektrik Dagıtım AS (SEDAS) a v prodejní společnosti Sakarya Elektrik Perakende Satis AS (SEPAS). Další společný podnik, Akenerji Elektrik Üretim, provozuje několik vodních elektráren, větrný park Ayyildiz a paroplynovou elektrárnu Egemer na východě Turecka.

Nahrávám video
Události ČT: Český byznys sázející na turecký zájem o vodní energii
Zdroj: ČT24

Průšvih má jméno Adularya

V září 2010 začalo konsorcium společnosti Vítkovice Power Engineering (VPE) z vítkovického holdingu a firmy BTG Energy s výstavbou hnědouhelné elektrárny Adularya v Turecku. Výše zakázky tehdy činila 300 milionů eur (zhruba 7,6 miliardy korun). Projekt však byl jedním z důvodů, které VPE přivedly do úpadku.

Uhlí údajně neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Dostavba by mohla přijít až na více než tři miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu. Nedokončený projekt Adularya se letos správcovský fond TMSF třikrát snažil prodat, do tendru se ale nikdo nepřihlásil, uvedla agentura ČTK. 

Dubnový veletrh s českou expozicí

Na dubnovém veletrhu Eurasia Rail , který se konal na mezinárodním výstavišti Fuar Izmir, se představila i česká společná expozice o velikosti 120 metrů čtverečních. Připravilo ji ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Asociací podniků českého železničního průmyslu. Celkem se v českém pavilonu představilo deset firem z oblasti železničního průmyslu.

„Turecko je pro nás již několik let velmi důležitý a zajímavý trh. V současné době se daří nacházet nové partnery právě díky účastem na veletrzích Euro Asia. Rádi bychom si udrželi stabilní pozici v regionu, protože zde vidíme velký potenciál. Průmysl v Turecku se neustále rozvíjí a my bychom rádi u toho asistovali,“ uvedl tehdy předseda výzkumné společnosti SVÚM Ivo Hain. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...