S Babišem poletí do Turecka i čeští podnikatelé. Příležitosti vidí například v energetice

Zástupci 40 českých firem odletí v pondělí na podnikatelskou misi do Turecka. Je součástí státní návštěvy, kterou vede předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Turecko nabízí českým výrobcům a dodavatelům obchodní příležitosti zejména v oblasti energetiky, obranného průmyslu, důlních technologií, automobilového průmyslu či dopravně-strojírenského komplexu. Mise potrvá do 4. září.

Hospodářská komora během mise organizuje dvě podnikatelská fóra, v Ankaře a v Istanbulu. Zastoupení v podnikatelské delegaci mají jak firmy zabývající se dodávkami energetických celků na klíč či komponent pro jadernou a klasickou energetiku, tak i společnosti působící v oblastech obranného průmyslu a bezpečnostní techniky.

Do Turecka tak míří kupříkladu tradiční český výrobce lehkých bojových letounů, výrobce nákladních vozidel pro armádu, firma zabývající se výstavbou optických datových sítí pro armádu nebo ostravská firma zajišťující servis obslužné techniky pro všechna vojenská letiště v tuzemsku, uvedla komora. Ta doplnila, že exportní příležitosti představují také potravinářské technologie v oblasti zařízení pro mlékárny, pekárny, jatka, konzervárny a mražené potraviny.

„Turecká republika rovněž významně investuje do vysokorychlostních železničních tratí, nákladní železniční dopravy a městské osobní železniční dopravy ve velkých tureckých městech, což skýtá příležitosti pro české výrobce železničních vozů a lokomotiv,“ dodala.

Státní návštěvy se účastní i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podnikatelskou misi vede prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

V celkovém objemu českého exportu mimo země EU byl v roce 2018 vývoz do Turecka na 5. místě, za USA, Ruskem, Švýcarskem a Čínou.

V loňském roce dominovaly českému vývozu do Turecka především automobily a náhradní díly k nim, traktory, zařízení pro automatické zpracování dat a různé stroje a zařízení. 

Významný obchodní partner

Turecký trh s více než 80 miliony spotřebiteli patří k významným obchodním partnerům Česka, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Vzájemný obchodní obrat v roce 2018 zaznamenal mírný propad a přesáhl 85,2 miliardy korun (meziročně minus 4,8 procenta), z toho export 47,7 miliardy korun (minus 10,3 procenta). Vyplývá to z databáze Českého statistického úřadu o zahraničním obchodu v přeshraničním pojetí.   

Oficiální portál státní agentury CzechTrade Businessinfo.cz k tomu uvedl, že Česko si v posledních pěti letech udržuje pozitivní saldo vzájemné obchodní bilance. Dodal, že v oblasti služeb je obchodní výměna mezi Tureckem a ČR zatím omezena pouze na turistický ruch prostřednictvím českých a tureckých cestovních kanceláří a dále pak na silniční dopravu (tranzitní nákladní dopravu). „Začíná se rozvíjet oblast stavebního sektoru a zakázek, kde se projektů tendrů v druhé zemi účastní firmy Metrostav-Ankara Inšaat, respektive BRC International,“ uvádí agentura.

Zájem Turecka o vodní energii

Čeští investoři se snaží také využít rostoucí zájem Turecka o vodní energii. V červnu vyšla zpráva, že skupina Energo-Pro v Ankaře oficiálně otevřela továrnu, která bude dodávat klíčové díly do dvou vodních elektráren vznikajících na východě země.

V nově otevřeném závodě, provozovaném dceřinou společností Litostroj Turkey, se vyrábějí  turbíny, generátory a další zařízení pro vodní elektrárny. Prvním zákazníkem továrny je sám její český majitel, který v zemi staví přehradní elektrárnu Karakurt. 

Vedle společnosti Energo-Pro je dalším významným českým investorem do turecké energetiky polostátní společnost ČEZ. Do země vstoupila v roce 2008. Prostřednictvím Akcez Enerji, společného podniku s tureckými partnery, vlastní ČEZ podíl v distribuční společnosti Sakarya Elektrik Dagıtım AS (SEDAS) a v prodejní společnosti Sakarya Elektrik Perakende Satis AS (SEPAS). Další společný podnik, Akenerji Elektrik Üretim, provozuje několik vodních elektráren, větrný park Ayyildiz a paroplynovou elektrárnu Egemer na východě Turecka.

Nahrávám video

Průšvih má jméno Adularya

V září 2010 začalo konsorcium společnosti Vítkovice Power Engineering (VPE) z vítkovického holdingu a firmy BTG Energy s výstavbou hnědouhelné elektrárny Adularya v Turecku. Výše zakázky tehdy činila 300 milionů eur (zhruba 7,6 miliardy korun). Projekt však byl jedním z důvodů, které VPE přivedly do úpadku.

Uhlí údajně neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Dostavba by mohla přijít až na více než tři miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu. Nedokončený projekt Adularya se letos správcovský fond TMSF třikrát snažil prodat, do tendru se ale nikdo nepřihlásil, uvedla agentura ČTK. 

Dubnový veletrh s českou expozicí

Na dubnovém veletrhu Eurasia Rail , který se konal na mezinárodním výstavišti Fuar Izmir, se představila i česká společná expozice o velikosti 120 metrů čtverečních. Připravilo ji ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Asociací podniků českého železničního průmyslu. Celkem se v českém pavilonu představilo deset firem z oblasti železničního průmyslu.

„Turecko je pro nás již několik let velmi důležitý a zajímavý trh. V současné době se daří nacházet nové partnery právě díky účastem na veletrzích Euro Asia. Rádi bychom si udrželi stabilní pozici v regionu, protože zde vidíme velký potenciál. Průmysl v Turecku se neustále rozvíjí a my bychom rádi u toho asistovali,“ uvedl tehdy předseda výzkumné společnosti SVÚM Ivo Hain. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 44 mminutami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 17 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 18 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026
Načítání...