Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Ve své jarní makroekonomické prognóze to v pondělí uvedla Evropská komise. Unijní exekutiva nyní očekává růst hrubého domácího produktu sedmadvacítky členských zemí o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta. U Česka zhoršila svůj odhad ze 4,4 na 1,9 procenta.
Komise výrazně zvýšila také odhadovanou hodnotu inflace, která by letos měla v EU průměrně dosáhnout 6,8 procenta (v únoru čekala 3,9 procenta). S prognózou novináře seznámil komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. V příštím roce by měla ekonomika EU vykázat růst o 2,3 procenta.
Evropská ekonomika se stále vzpamatovává z dopadů koronavirové krize a ekonomové původně očekávali, že se jí letos podaří dosáhnout stabilního růstu. „Válka způsobila prudký růst cen energií a dále přerušila dodavatelské řetězce, takže nyní očekáváme, že vyšší inflace vydrží déle,“ prohlásil eurokomisař Gentiloni.
Prognóza je do značné míry nejistá
Hospodářství EU naproti tomu může těžit ze silného loňského oživení, relativně nízké nezaměstnanosti a také očekávaných pozitivních dopadů investic z mimořádného fondu obnovy.
Gentiloni podotkl, že prognóza je do značné míry nejistá kvůli těžko předpovídatelnému vývoji ruské agrese vůči sousední zemi. Otazník je zvláště nad cenami energií, neboť evropský blok se snaží kvůli počínání Moskvy snížit závislosti na ruské ropě a plynu.
Domácí růst doplatí na zvyšování cen
Růst české ekonomiky bude letos podle prognózy Evropské komise činit jen 1,9 procenta, a bude tedy slabší než průměr Evropské unie. Brzdit jej budou nejistota a zvyšování cen. Na příští rok Brusel zatím očekává vzestup o 2,7 procenta.
Inflace by měla vrcholit v letošním druhém kvartálu. Za celý rok má v průměru činit 11,7 procenta, v roce 2023 pak podle Komise zpomalí na 4,5 procenta díky posílení domácí měny a stabilizaci cen energií.
České instituce jsou pesimističtější
Hlavní české instituce jsou ve svých prognózách letošního růstu pesimističtější, než je Evropská komise.
Největší chmury projevila počátkem tohoto měsíce Česká národní banka – předpokládá růst HDP jen o 0,8 procenta. Česká bankovní asociace ve stejný měsíc uvedla, že očekává vzestup o 1,8 procenta. Ministerstvo financí pak v dubnu zveřejnilo svůj odhad, který počítá s růstem o 1,2 procenta.
