Řekové nepracují, vytáhli transparenty. Při střetech létaly i zápalné lahve

V souvislosti s celodenní generální stávkou v Řecku vyšly do ulic Atén desetitisíce lidí. Protestují proti chystané reformě v oblasti sociálního zabezpečení. Řecká policie se už střetla s mladými demonstranty, kteří házeli zápalné lahve a kameny. Policisté použili slzný plyn. Zemědělci se měli do stávky zapojit traktory a zablokovat silnice.

Kvůli stávce byly zrušeny lety, zastavily se trajekty a veřejná doprava, byly uzavřeny školy, soudy i lékárny a v nemocnicích zůstal jen nezbytný personál pro nouzové případy. Pochodu v centru Atén se zúčastnilo asi 20 tisíc stoupenců odborů, dalších 10 tisíc osob včetně okolo tisícovky právníků se účastnilo dalších demonstrací. Na bezpečnost dohlížely desítky policistů, jejichž cílem bylo zabránit nepokojům, ke kterým v Aténách při podobných protestech v minulosti docházelo.

Ve středu se přidali novináři, kteří rovněž vyhlásili 24hodinovou stávku. „Stávkují také právníci, překladatelé, protože součástí návrhů je také zdanění odborníků, kteří mají vyšší odborné schopnosti, případně se živí sami. Tam se mluví o zdanění až padesát procent,“ uvedl politolog Thomas Kulidakis.

Pro vládu levicového premiéra Alexise Tsiprase jde o významnou zkoušku, protože protesty jsou namířené proti jejím chystaným prvním krokům. Kabinet se snaží akci prezentovat jako nátlak na mezinárodní věřitele, kteří reformy požadují.

Podle odborníka na Řecko Yiannise Korečka ale lidé viní Tsiprase. „Makedonská univerzita v Soluni provedla před zhruba deseti dny výzkum a zdá se, že Tsipras absolutně ztrácí politickou podporu. 75 procent Řeků, kteří ho volili, je nespokojeno s vládou. Počet lidí, kteří jsou spokojeni s kroky vlády, je zhruba necelých deset procent,“ upřesnil Koreček.

Kulidakis zmínil, že stávky se stupňují od listopadu. „Poté, co skončila sezona, se Řekové vydali opět stávkovat. Skončily sezonní práce a tím pádem se zvyšuje nezaměstnanost,“ řekl. Koreček dodává, že je to ale obraz, který se děje pětkrát až desetkrát ročně. Označuje to za poměrně běžný prostředek vyjádření vůle mezi občany, který se praktikoval i před krizí. „Cílem je narušit infrastrukturu. To se daří, protože doprava nefunguje. Pokud byste navštívil Atény a pokusil se dostat z bodu A do bodu B, je to mimořádně komplikované,“ upřesnil Koreček.

Většinu Řeků stmeluje odpor k reformě, jež se má dotknout aktivního obyvatelstva. Mají si totiž připlácet na sociální pojištění, ale očekávat nižší penze. Řekové hodlají kromě stávky masově demonstrovat.

Traktory vyjely na silnice už v lednu

Koncem ledna už proti úsporným opatřením protestovali zemědělci. Do blokády zapojili údajně okolo dvaceti tisíc traktorů. Obdobný nástroj by měli protestující použít i nyní. Farmáře znepokojuje rovněž snaha vlády podstatně snížit dotace do zemědělství. Zemědělci tradičně tvoří voličskou základnu opoziční konzervativní Nové demokracie. Členové levicové vlády se nechali slyšet, že farmáři všeobecně dotací spíše zneužívají na úkor ostatní společnosti.

Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že vládní strana Syriza ztrácí několik procentních bodů na opoziční konzervativce z Nové demokracie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...