Evropská centrální banka představila nový přístup k měnové politice. Základní úrokové sazby zůstanou na rekordních minimech ještě déle, aby se inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta a setrvala tam i ve střednědobém horizontu. Centrální banka to konstatovala po zasedání Rady guvernérů.
Hlavní úroková sazba zůstává na rekordním minimu nula procent. Beze změny zůstaly také programy nákupů aktiv. Nouzový pandemický program označovaný PEPP má v současnosti k dispozici 1,85 bilionu eur (47,5 bilionu korun) a v platnosti má být nejméně do března 2022.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová pak na tiskové konferenci zdůraznila odhodlání centrální banky pokračovat v podpůrné politice. Řekla, že zotavení „je na správné cestě“, ale uvedla, že nakažlivější varianta koronaviru delta na něj nadále vrhá stín. Zvláště varovala před možnými dopady na turistiku a pohostinství.
Lagardeová se vyjádřila také k inflaci, která v eurozóně v červnu klesla na 1,9 procenta z květnových dvou procent. „Naše měnověpolitická opatření, včetně naší upravené strategie, pomohou ekonomice přejít k solidnímu oživení a nakonec přivedou inflaci k našemu dvouprocentnímu cíli,“ věří. Dodala, že shoda na novém přístupu k úrokovým sazbám nebyla v Radě guvernérů jednomyslná, ale přesto mělo rozhodnutí za sebou „drtivou většinu“.
ECB v přezkumu své měnové strategie zveřejněném tento měsíc zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí. Dosud měla banka inflační cíl stanoven těsně pod dvěma procenty, což bylo podle některých analytiků zavádějící.
Ve čtvrtek ECB uvedla, že nezvýší úroky dříve než uvidí, že inflace dosáhla jejího dvouprocentního cíle s dostatečným předstihem před koncem jejího projekčního horizontu a setrvá tam.
Dříve Evropská centrální banka avizovala, že ponechá úroky na současné úrovni, dokud nebude spokojena s tím, že se inflační očekávání přibližují k jejímu cíli, a krátce před tím ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého programu kvantitativního uvolňování.
Žádné zvyšování od roku 2011
V posledním desetiletí se inflace v eurozóně držela převážně pod dvěma procenty. Od pandemie nemoci covid-19 se pak výrazně vzdálila pod stanovený cíl.
Zpráva centrální banky posouvá očekávání prvního zvýšení úrokových sazeb v eurozóně od roku 2011 dál do budoucnosti. ECB podle vlastních odhadů očekává, že inflace nedosáhne dvouprocentního limitu nejméně v příštích dvou letech. Letos podle odhadů banky inflace vystoupí na 1,9 procenta, příští rok nicméně očekává její pokles na 1,5 procenta a v následujícím roce na 1,4 procenta.
Finanční trhy nepočítají se zvýšením úrokových sazeb nejméně tři roky, uvedla agentura Reuters.
