Průzkum: Počet Čechů, kteří si půjčují peníze rizikově, výrazně klesl

Nahrávám video

Při půjčování peněz se v letošním roce chovalo vysoce rizikově sedm procent lidí. Ve srovnání s loňskem jde o výrazný pokles. Zároveň stoupl počet Čechů, kteří se nechovají rizikově vůbec, a to z dvaačtyřiceti na 48 procent. Lidé si nejčastěji půjčují od bank, s velkým odstupem následují příbuzní a známí či splátkové společnosti. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos.

„Já to hodnotím velmi pozitivně. Ten výsledek je skutečně mimořádně dobrý a nejlepší za čtyři roky, kdy provádíme šetření,“ řekl k závěrům průzkumu hlavní právník a náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík. „Do povědomí veřejnosti se daří dostávat, jaké typy chování jsou rizikové nebo vysoce rizikové. Lidé si to uvědomují a snaží se tomu vyhnout,“ dodal.

Vysoce rizikově se letos při půjčování peněz chovalo sedm procent Čechů, což představuje oproti loňskému roku, kdy to bylo jedenáct procent, výrazný pokles. Nejrizikovější skupinou jsou lidé ve věku 36 až 44 let s nižším vzděláním. „Tam je podíl vysoce rizikově se chovajících třináct procent, tedy skoro dvakrát více, než je průměrné číslo,“ upozornil Hanzlík.

„Nejukázněnější“ skupinou se naopak stali senioři s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním. „Jenom dvě procenta z nich se chovají vysoce rizikově,“ upřesnil Hanzlík.

Lidé si v minulosti nejčastěji půjčovali na auto nebo motorku, rekonstrukci bytu či bílou elektroniku, ukázal průzkum.

„Téměř tři čtvrtiny by si nepůjčili na dovolenou nebo zážitky. To je samozřejmě dobrá zpráva, protože lidé se nechtějí zadlužit kvůli zbytným věcem. Navíc jejich počet v průběhu let roste. Bohužel opačný trend můžeme sledovat u půjčky na splacení jiné půjčky, tam podíl lidí, kteří by si nikdy nepůjčili, od roku 2021 klesl o šest procentních bodů na současných 39 procent. Zároveň ale meziročně poměrně výrazně klesl podíl těch, kteří uvádějí, že by si vzali půjčku na splacení jiné půjčky, a to ze čtrnácti procent na deset procent, což je velmi povzbudivý vývoj,“ sdělil expert.

Půjčky zvažuje osm procent Čechů

Nad půjčkou v příštím roce přemýšlí necelá desetina lidí. Peníze chtějí nejčastěji použít na rekonstrukci bytu, koupi auta nebo motocyklu či vybavení domácnosti. Naopak osmdesát procent respondentů si neplánuje půjčit a zbylých dvanáct procent lidí se nechce zadlužit kvůli obavám, že nebudou schopni splácet. Nulová rizikovost podle Hanzlíka znamená nepůjčovat si vůbec.

Češi mají největší zkušenosti s využíváním kontokorentu (34 procent), který nejčastěji používají jako rezervu. „Jedná se o úvěr, který je úzce navázán na váš bankovní účet a je to vlastně možnost přečerpání toho, co na účtu máte. To znamená, že se s bankou dohodnete tak, že pokud vyčerpáte všechno, co na účtu máte, tak můžete použít její peníze do nějakého limitu, zpravidla je to deset až třicet tisíc korun. A to bez toho, že byste museli v každém jednotlivém případě chodit něco vyplňovat, sjednávat a podobně. Prostě máte možnost využívat to takto opakovaně, ale pak to také musíte splatit,“ vysvětlil Hanzlík.

Nahrávám video

Jednatřicet procent lidí má zkušenost s nákupem na splátky. Kreditní kartou platí 27 procent lidí, v polovině případů ji využívají na běžné nákupy. Pětina respondentů pak uvedla, že si nikdy na nic nepůjčila. Konsolidaci, tedy sloučení více půjček u jednoho poskytovatele, někdy využilo 26 procent oslovených. A převedení půjčky k jinému poskytovateli, tedy refinancování, využila čtvrtina dlužníků. V obou případech jde o pokles oproti loňsku.

„V letošním roce sledujeme postupný návrat finančního optimismu spotřebitelů, který se projevuje mimo jiné v tom, že se méně lidí z hlediska úvěrových produktů chová vysoce rizikově. Oproti době před dvěma lety, kdy byla ohledně ekonomické situace ve společnosti velká skepse, vidíme letos nárůst těch, kteří výši své půjčky považují za bezpečnou, či naopak menší podíl lidí, kteří si vůbec musí spotřebitelský úvěr pořídit,“ sdělil k výsledkům průzkumu Michal Straka z agentury Ipsos.

Nejčastější poskytovatelé půjček jsou banky

Většina lidí si peníze půjčuje v bankách (59 procent), následují příbuzní a známí, na které se obrací 28 procent respondentů. Čtvrtina lidí si pak půjčuje od splátkových společností. Hlavními důvody, proč si úvěr berou od jiné finanční společnosti, než je banka, jsou především rychlost a jednoduchost vyřízení. Podle Hanzlíka důvodem rozhodně není cena půjčky.

Výši půjčky považují za bezpečnou častěji lidé s maturitou nebo vysokoškolským titulem. Jistota lidí ohledně bezpečné výše půjčky v posledních letech roste. Od roku 2022 stoupla o osm procentních bodů. Zároveň stoupá i počet těch, kteří se neobávají neschopnosti splácet. Letos je to 63 procent, v roce 2022 to bylo 56 procent respondentů. Přesto obě hodnoty stále nedosahují úrovní z roku 2021. Za bezpečnou výši měsíční splátky považuje 41 procent lidí částku odpovídající desetině jejich příjmu.

„Bezpečná výše půjčky jednoduše řečeno znamená, že pokud si nějakou vezmu, tak splátka, kterou posléze musím dělat, abych půjčku splatil, mi výrazně zásadně nenaruší můj dosavadní život a nepřevrátí mi ho vzhůru nohama,“ popsal Hanzlík.

„Jako vysoce rizikové chování vnímáme, když domácnosti nebo jedinci kumulují půjčky, které nemohou splácet nebo si berou další, kterými chtějí platit předcházející úroky,“ vyjmenoval Straka. Za rizikové označil rovněž situace, kdy si lidé berou půjčky od mimobankovních institucí, aniž by si zjistili, jestli mají licenci České národní banky.

Devadesát procent Čechů by si ale na splátku půjčky nepůjčilo. „To je dobrá zpráva, protože právě tohle je jedno z těch nejrizikovějších chování,“ okomentoval data Hanzlík.

V případě neschopnosti splácet by více než třetina respondentů situaci řešila vyjednáváním o odkladu splátek, necelá čtvrtina by si půjčila od známých a příbuzných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 6 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 23 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:03

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30
Načítání...