Průměrná sazba hypoték v říjnu stoupla poosmé v řadě

Nahrávám video

Průměrná úroková sazba hypoték v říjnu stoupla na 2,54 procenta ze zářijových 2,43 procenta. Sazba vzrostla poosmé v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Zájem o hypotéky nepolevuje, v říjnu banky sjednaly 10 065 hypotečních úvěrů za 32,07 miliardy korun.

Do bank si přišlo pro hypotéku o 463 lidí více než v září a meziročně o 1265 lidí více. Objem poskytnutých hypoték vzrostl ve srovnání se zářím téměř o 1,5 miliardy korun a meziročně se zvýšil o 6,9 miliardy korun. Od března letošního roku průměrná úroková sazba hypoték vzrostla o 0,61 procentního bodu, uvedl hypoteční analytik Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Po razantním zvýšení úrokových sazeb ČNB zvyšují sazby i jednotlivé banky. „Jen díky dvouměsíčnímu zpoždění, které je dáno tím, že Hypoindex zaznamenává sazby opravdu poskytnutých hypoték (banky tyto úvěry zpracovávají dva měsíce), se zatím tato navýšení bank v indexu nepromítla. Je ale jasné, že sazby postupně porostou a dostanou se přes čtyři procenta. Je pravděpodobné, že budou i atakovat hranici pěti procent,“ odhadl.

Hypotéky zdražují

Zájem o hypotéky přesto proti předcházejícím měsícům již klesá. Zatímco ještě v srpnu činil meziroční nárůst objemu poskytnutých hypoték 75 procent, v září to bylo 38 procent a v říjnu 27 procent. Od ledna do října letošního roku sjednaly banky hypotéky za více než 355 miliard korun. I kdyby nastal skokový útlum zájmu o hypotéky, objem poskytnutých hypoték by se letos měl dostat za hranici čtyř set miliard korun, podotkl Sýkora.

Díky možnosti garance úrokové sazby mají banky nyní zablokováno značné množství úvěrů ještě za sazby kolem tří procent a tyto budou kompletovat po celý zbytek roku, upozornil analytik společnosti Patron Daniel Horňák.

Z nových statistik České bankovní asociace Hypomonitor, kam dodávají data na rozdíl od Hypoindexu všechny banky a stavební spořitelny na českém trhu, zájem o hypotéky přetrvával i v říjnu, kdy banky a stavební spořitelny poskytly nové hypoteční úvěry za 40,4 miliardy korun. Je to mírně více než v září, kdy to bylo 40,3 miliardy korun. Průměrná úroková sazba u nově poskytnutých hypoték stoupla na 2,54 procenta ze zářijových 2,41 procenta.

Nabídkové sazby bank během října začaly směřovat ke čtyřem procentům. Na začátku listopadu trh zaskočila Česká národní banka, která se odhodlala razantně zvýšit základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Po posledním navýšení základní sazby ČNB o 0,75 bodu na konci září vzrostly nabídkové sazby hypoték napříč celým trhem. Například hypotéky s fixací na pět let zdražily nejčastěji o 0,5 až 0,7 procentního bodu.

„Po posledním zvýšení základních úrokových sazeb ze strany ČNB je velmi pravděpodobné, že se sazby hypotečních úvěrů napříč celým trhem budou pohybovat okolo čtyř procent, případně mírně nad ní,“ řekl manažer hypoték v Komerční bance Ondřej Šuchman.

„Při průměrné hypotéce přes tři miliony korun a dvouprocentním zvýšení sazby se splátka rázem zvýší o tři tisíce korun. Banky navíc poskytují hypotéky zpravidla tak, aby splátka byla nejvýše čtyřicet procent příjmu. Žadatel tak bude muset prokázat u průměrné hypotéky o 7500 korun vyšší příjem než doposud,“ vyčíslil ředitel hypoték v Raiffeisenbank Milan Voldřich.

Další vývoj bude podle něj závislý na následných krocích ČNB a zejména na vývoji sazeb na mezibankovním trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...