Prodej nových aut v EU v listopadu klesl o osm procent

Prodej nových aut se v Evropské unii v listopadu snížil o osm procent na 1,1 milionu a pokles pokračoval již třetí měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).

Prodej klesá od zavedení nových emisních testů v září, které způsobily naopak prudký růst prodeje v letních měsících. V srpnu, tedy před zavedením testů, prodej aut stoupl až o 31,2 procenta. V listopadu byl prodej nižší na všech pěti největších trzích EU.

Od počátku letošního roku se pak prodej zvýšil o 0,8 procenta na 14,16 milionu. K růstu přispívá hlavně střední Evropa, kde počet registrací nových aut letos stoupl o 9,6 procenta. Z největších trhů se za leden až listopad prodej zvýšil ve Španělsku a ve Francii a mírně také v Německu. V Itálii a Británii naopak klesl.

Pozici evropské jedničky si v listopadu udržela skupina Volkswagen s podílem na trhu 23,7 procenta. Prodej skupiny, pod kterou spadá i česká Škoda Auto, se snížil o 10,9 procenta na 265 814 vozů. Prodej Škody však stoupl o 1,1 procenta a od počátku roku je vyšší o 4,5 procenta.

Od 1. září se v EU mohou prodávat pouze auta, která prošla novou metodikou měření emisí a spotřeby automobilů WLTP. Automobilky tak musely zastavit dodávky některých modelů, které ještě nestačily nově certifikovat. Výrobci aut také v srpnu, před zavedením nové metodiky, nabízeli výrazné slevy na vozy, které tyto emise nesplňují, což přispělo k prudkému růstu poptávky v srpnu.

„Pokles je možné částečně přičíst změnám pravidel testů emisí, které vedly k jednorázovému navýšení registrací v létě, což je vykompenzováno poklesem v podzimních měsících, kdy se prodejci zbavují předregistrovaných aut. V čase však tento vliv klesá a je zřejmé, že příčiny jsou i jinde. Čísla za jedenáct měsíců letošního roku jsou varovným signálem,“ říká Jan Linhart z KPMG Česká republika.

Slabý růst je především v západní Evropě

Slabý růst je podle něho především v západní Evropě. Kromě Velké Británie ovlivněné strašákem brexitu klesá také Itálie postižená ekonomickými problémy. „Slabý růst v Německu situaci nezachrání, od celkového poklesu tak evropský trh zachraňují Francie a Španělsko, které stále spíše dohání ztráty z minulých let. Nové členské země Evropské unie naopak v celoročním vyjádření stále ještě rostou solidním tempem, což souvisí s všeobecným růstem jejich ekonomik a životní úrovně obyvatel,“ dodává.

V příštím roce pak podle něho mohou na automobilový trh dopadnout v plné síle negativní vlivy brexitu. Ten pak ovlivní nejen spotřebitelskou poptávku ve Velké Británii, která je druhým největším trhem v Evropě, ale také celý dodavatelský řetězec a v širším slova smyslu ekonomiku celé Evropy. „Pokud přičteme rizika italské ekonomiky, čtvrtého největšího evropského trhu, a neradostné vyhlídky globálního obchodu v době narůstajícího protekcionismu, lze v příštím roce očekávat pokles prodejů nových osobních aut v Evropě,“ míní Linhart.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 27 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...