Přicházíme o blahobyt? Z Česka odcházejí do zahraničí stovky miliard korun

Téměř o desetinu svého hrubého domácího produktu přijde ročně Česko kvůli odlivu peněz do zahraničí. Podle analýzy Českého statistického úřadu a Eurostatu přichází Česká republika o nejvíce peněz ze všech států Evropské unie. Co to pro Česko znamená? A proč vlastně „chudneme“ na úkor zahraničních firem?

Jen od ledna do září 2015 odešlo z Česka 449 miliard korun, většina z této částky skončila v kapsách zahraničních firem v podobě zisků z jejich tuzemských investic. Podle ekonomů levicového ražení typu Ilony Švihlíkové je masivní odliv peněz z české ekonomiky výsledkem jejího „nevhodného a přežitého hospodářského modelu“.

„Z toho koláče, který si ročně vytvoříme, nám doma zůstane podstatně méně na investice a podstatně méně na mzdy. To znamená je to něco, co velmi intenzivně ovlivňuje naši životní úroveň,“ říká Švihlíková a dodává: „Ukazuje to, že česká ekonomika si nevytvořila žádnou páteř, o kterou je schopná se opřít, a že je skutečně v područí zahraničních firem – v koloniálním postavení.“  

Za 449 miliard, které z Česka loni odtekly, by se dala splatit celá čtvrtina státního dluhu. Nebo by za ně stát mohl postavit přes tisíc kilometrů nových dálnic, což by znamenalo rozšíření tuzemské dálniční sítě takřka na dvojnásobek.

Nejhorší situace je podle ekonomky ve finančním sektoru, kde zahraniční matky ovládají drtivou většinu tuzemských aktivit. A právě od této branže by měla česká vláda začít se změnou. Místo přísné regulace, kterou kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) loni naordinoval kampeličkám, by je měl spíš podpořit, radí Švihlíková. Opírá se přitom o zkušenosti ze sousedního Rakouska, kde právě družstevní záložny tvoří páteř financování malého a středního podnikání.

Šlápnout na záchrannou brzdu by ale měla podle levicově orientovaných ekonomů vláda i jinak. V poslední době se v souvislosti se zisky, které v Česku zahraniční investoři generují, hovoří zejména o tom, že by stát měl zvýšit tlak na růst mezd. Pokud totiž budou zahraniční firmy nuceny zaplatit více peněz českým zaměstnancům, zbyde jim logicky méně peněz, které by si mohly z Česka odnést.

Uvažovat by se dalo také o zvýšení zdanění podniků. Ze svých příjmů momentálně firmy odvádí do státní pokladny 19 procent, ještě v roce 1999 to ale bylo procent 35. A například na Slovensku podnikatelé stále platí státu 22 procent z příjmů.  

Abychom investory nevyhnali…

Jenže takovýto nekompromisní postup vůči zahraničním firmám má mezi ekonomy víc odpůrců než zastánců. „Je to příliš zkratkovité uvažování. V okamžiku, kdy bychom začali snášet bariéry pro odliv kapitálu nebo výnosu z kapitálu, tak žádný kapitál nepřiteče. My ty zahraniční investory odradíme, nezůstanou tu, noví nepřijdou, to je opravdu velký hazard,“ varuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Příliv kapitálu do domácí ekonomiky a odliv do zahraničí
Zdroj: Eurostat/ČSÚ

Odliv kapitálu do ciziny, který Česko v posledních letech zažívá, není pro Marka žádným překvapením a neznamená pro tuzemské hospodářství a české občany ani žádné nebezpečí. „Je to přirozený důsledek toho, že před 15 lety přitekl do České republiky západní kapitál. Ten tady vytvořil spoustu pracovních míst, zlepšil obchodní bilanci, zlepšil běžný účet platební bilance, pomohl zvýšit životní úroveň v České republice. Za to majitelé tohoto kapitálu nyní požadují zisk ze svých investic,“ vysvětlil ekonom v rozhovoru pro ČT24.

Pokud by z Česka žádný kapitál neodcházel, bylo by to z ekonomického pohledu divné. „Znamenalo by to, že provozovny, které tu vznikly, že kapitál, který k nám na ně přišel, nevydělává,“ upozornila ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. To, že se peníze formou dividend vrací k zahraničním investorům, tak lze považovat za dobrou zprávu. Česká ekonomika dokázala jejich investice zhodnotit.

A co vyšší mzdy?

Že by díl zisku ze své práce měli dostat i zaměstnanci ve formě vyšších mezd, ani zastánci volné ruky trhu nerozporují. Jen nabádají k opatrnosti. Akce, jako je například kampaň „Konec levné práce“, kterou v polovině loňského roku spustila Českomoravská konfederace odborových svazů, mohou podle Marka způsobit víc škody než užitku. A přehánět by to vláda neměla ani se zvyšováním minimální mzdy. „Domnívám se, že nejsme daleko od bodu, kdy začne výše minimální mzdy omezovat konkurenční schopnost podniků či celých oborů,“ varoval nedávno hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Při pohledu do statistik se ale zdá, že zatím zvyšování platů tuzemské hospodářství nijak nepoškodilo – spíš naopak. Přestože vláda v roce 2015 zvýšila minimální mzdu o 700 korun na 9200 korun, Česká republika ve stejném roce zaznamenala třetí nejvyšší růst HDP v celé Evropské unii. A navíc podle Eurostatu zůstává i po druhém zvýšení na téměř 10 tisíc korun od letošního ledna česká minimální mzda stále pátá nejnižší v EU.

Podobně Česká republika vychází i ze srovnání průměrné mzdy. Češi vydělávají ani ne třetinu toho, co Němci. Průměrný příjem v tuzemském průmyslu a službách – v přepočtu 6,9 eura za hodinu – je sedmým nejnižším v celé Unii, spočítal Eurostat. Téměř dvojnásobnou průměrnou mzdu v porovnání s Českem má například Slovinsko. Co se týče bohatství ekonomiky – měřeného HDP na hlavu – si přitom stojí takřka stejně jako Česko. To značí, že prostor pro růst mezd v českém hospodářství stále ještě existuje.

Hodinové mzdy v Evropě (v EUR)
Zdroj: Eurostat

Co se týče zvyšování firemních daní, i ty už přestávají být v Evropě pouze „experimentem orbánovského Maďarska“. Zvláštní daň na zisky bank, vlastněných podobně jako v Česku zahraničními subjekty, už po vzoru Budapešti zavedlo také Slovensko nebo Polsko.

Kam chceme patřit

Otázkou však je, zda jsou v českých podmínkách takové kroky vůbec potřebné a zda nás jen nepálí dobré bydlo. „Do naší země relativně na počet obyvatel stále přitéká víc investic než do jiných zemí,“ upozornila Šichtařová. Její slova potvrzuje i žebříček investiční atraktivity sestavovaný poradenskou společností BDO. V tom Česká republika loni obsadila 25. příčku, vede si tak nejlépe ze všech nových zemí Unie a významně se dotahuje například na Francii. Naopak Maďarsko, které v posledních letech proslulo restrikcemi vůči zahraničním firmám, obsadilo až 39. místo.

A navíc jedno už nám žádný odliv peněz nikdy nevezme, a to je verva, s jakou v 90. letech zahraniční kapitál nastartoval rozvoj podniků typu mladoboleslavské Škodovky. „Tím, že jsme sem ten kapitál dostali rychle, jsme si vlastně pomohli. Nakopli jsme celou ekonomiku,“ připomněla Šichtařová. Zahraničním investorům tak vděčíme za hodně – například i za jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 6 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 23 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:03

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30
Načítání...