Přepisování rozpočtu. Ministři nové vlády si říkají o miliardy nádavkem

Nahrávám video

Bez ohledu na stranickou příslušnost není většina ministrů současného kabinetu spokojená s rozpočtovými vyhlídkami svých resortů pro příští rok a žádají šéfku státní kasy Alenu Schillerovou o další miliardy. Finance jsou ale ochotny částku navyšovat, pouze pokud se nezvýší plánový schodek.

Zřejmě nejvyšší známé nároky vznáší v tuto chvíli ministerstvo zemědělství vedené nestraníkem v sociálnědemokratickém dresu a někdejším prezidentem Agrární komory Miroslavem Tomanem.

Pro svůj resort žádá tři a půl miliardy, v první řadě na podporu odvětvové produkce, například speciálních plodin nebo včelařství, současně také na boj s kůrovcem. „Okolní státy platí daleko více, takže bych byl rád, kdybychom posílili rozpočet. Na národní dotace podle nás v rozpočtu chybí dvě a půl miliardy korun,“ uvádí.

Kůrovcová kalamita, která postihla české lesy, zvedá i nároky ministerstva životního prostředí řízeného Richardem Brabcem z ANO, které chce finančně sanovat národní parky. Jejich rozpočty stojí hlavně na těžbě dřeva, jenže jeho cena kvůli masivní těžbě zapříčiněné právě kůrovcem propadla, a resort očekává, že příjmy parků klesnou až o 140 milionů korun.

Obrana chce miliardu nádavkem. Kultura ještě víc

Ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD si pak chce své vládní kolegyni Schillerové říct o šest set milionů korun na plošné zvyšování platů zaměstnanců v kulturním segmentu, o jejichž podfinancování s předákem ČMKOS Josefem Středulou už opakovaně jednal i Staňkův předchůdce v čele ministerstva Daniel Herman.

Vedle podpory dlouhodobě podfinancovaných kulturních pracovníků hodlá nový šéf úřadu žádat další miliony na podporu kultury v regionech (například lokální festivaly), a ani tím nekončí. „Myslím si, že jedna miliarda, která by se dala ještě dojednat, jsou investice do obnovy kulturních památek,“ uvádí ministr.

Shodnou částku – jednu miliardu navrch – chce v rozpočtu pro příští rok vidět i nový ministr obrany Lubomír Metnar, kterého do vlády vyslalo hnutí ANO. Vyšší rozpočtové požadavky resort vysvětluje tím, že je potřeba přiblížit se českému závazku vůči NATO, podle kterého má republikový výdaj na obranu dosahovat dvou procent HDP, a v současnosti ho ani zdaleka nedosahuje. (Nejen) Praha za to čelí dlouhodobé kritice Spojených států, která ještě zesílila po zvolení Donalda Trumpa prezidentem.

Posílit svůj rozpočet plánuje i ministr vnitra, první místopředseda stávajícího kabinetu a šéf sociální demokracie Jan Hamáček. „Pokud bych byl maximalistou, tak jsou to řády miliard (navíc), ale určitě najdeme nějakou zlatou střední cestu,“ sdělil s tím, že peníze mají mířit hlavně do platů a techniky.

Ťok bez nároků

Jasno o svých požadavcích naopak nemá další nováček ve vládě, ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO), její předchůdce jí přenechal návrh s nižšími výdaji. „V některých oblastech se jeví, že dojde k určité změně kompetencí ministerstva – pak ty požadavky budu mít,“ uvádí pouze.

Zřejmě jediný resort, který nechce s návrhem hýbat, je doprava řízená stejně jako v předchozích dvou vládách Danem Ťokem (za ANO). Zatímco letos má mít výdaje 37,5 miliardy, příští rok půjde o 53,8 miliardy – a tedy víc než šestnáctimiliardový nárůst.

Další ministerstva ještě své požadavky finalizují; a zatímco resortní šéfové z Babišova prvního kabinetu přišli s požadavky přesahujícími v souhrnu deset miliard, součet nároků druhé vlády bude znám za pár dní. Čas mají do srpna, kdy začnou pravidelné debaty na ministerstvu financí.

Výhrady opozice

„Rozhodně platí, že bude možné vyhovět pouze těm nadpožadavkům, které mají vládní prioritu,“ avizuje resortní mluvčí Michal Žurovec. Souběžně s jeho hlasem ale zaznívají první výhrady opozice.

„Pokud bychom měli silnou ministryni financí, tak by tomu odolávala a naopak by veřejné finance a státní rozpočet dávala dohromady a přišla s návrhem na vyrovnaný rozpočet,“ prohlásil ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Navýšení platů by bylo na místě u státních zaměstnanců, ale musí to jít ruku v ruce s efektivitou práce,“ dodává Jakub Michálek z Pirátů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 1 hhodinou

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 2 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 18 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 19 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30
Načítání...