Poštu stál koronavirus 750 milionů korun, požádá o ně stát

Českou poštu stálo zajištění služeb během epidemie koronaviru 750 milionů korun navíc. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že požádá premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministryni Alenu Schillerovou (za ANO) pro podnik o státní kompenzaci.

Dodatečné náklady 470 milionů korun vznikly podle generálního ředitele Romana Knapa na jaře, zbytek připadá na podzimní vlnu pandemie. I přes případnou kompenzaci těchto výdajů bude podnik letos hospodařit se ztrátou, což souvisí s klesajícím počtem listovních zásilek i jen částečnou úhradou nákladů na univerzální službu státem.

„Těch 750 milionů korun v souvislosti s covidem je něco, co si myslím, že splňuje kritéria na případnou pomoc od státu. Stát byl v minulosti ochoten kompenzovat ztráty v celé řadě odvětví, ať už to v poslední době bylo potravinářství nebo uzavření restaurací. Takže já se obrátím na paní ministryni financí a na pana premiéra s návrhem, aby i České poště tyto náklady byly kompenzovány, samozřejmě ideálně v té maximální výši, ale budeme o tom jednat,“ uvedl Hamáček.

Nahrávám video

Pošta by měla k 1. březnu kvůli restrukturalizaci propustit zhruba 1500 lidí. Z toho z provozních pozic by mělo odejít asi 700 zaměstnanců. Zhruba čtyřem stovkám lidí pošta nabídne rekvalifikaci do rostoucího segmentu balíkových služeb. Vedle toho odejde 200 lidí do důchodu, 200 pracovníků odejde z administrativy a 400 propouštěných budou tvořit nepoštovní zaměstnanci.

Celkově pošta zaměstnává 27 500 lidí a podle Knapa ji za posledních dva a půl roku přirozeným způsobem opustily asi tři tisíce lidí.

„Velká vlna redukce zaměstnanosti již proběhla. I nadále budeme využívat přirozené odchody zaměstnanců a jejich celkový počet se tak bude průběžně snižovat,“ doplnil Knap.

V současnosti na poště pokračuje kolektivní vyjednávání o mzdách na příští rok. Podnik pracuje s návrhem na růst mezd o pět procent, tedy stejně jako loni, pokud mu stát kompenzuje náklady spojené s koronavirem. Vedení pošty by si naopak příští rok mělo mzdy o pět procent snížit.

Podle předsedkyně největších odborů na poště Jindřišky Budweiserové odboráři věří tomu, že návrhy nejsou konečné. Podotkla, že průměrný plat na poště je o sedm tisíc korun nižší než průměrná mzda v Česku. Odborům se nelíbí ani masivní rušení pracovních pozic a budou požadovat sociálně citlivý přístup.

Snaha vedení podle Hamáčka směřuje k tomu, aby se pošta dostala z největších problémů v příštím roce. Pošta by měla jít cestou navyšování výnosů a snižování provozních nákladů, nikoliv personálních nákladů.

Česká pošta provozuje 3200 vlastních nebo partnerských poboček. Loni vykázala ztrátu 363 milionů korun. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů korun a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...