Politická situace v Jižní Koreji neovlivní dostavbu Dukovan, říká šéf KHNP

Nahrávám video

Do konce března má být podepsaná smlouva mezi společností ČEZ a jihokorejskou KHNP o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby ve „značné míře“. Platí přitom, že cílem je již dříve deklarovaných šedesát procent, nebude to však platit hned od začátku. Na důležitosti projektu i pro Jižní Koreu se podle něj shodnou jak tamní vládní, tak opoziční strany. „Myslím, že politická situace neovlivní ani samotný podpis finální dohody, ani plánovaný harmonogram,“ řekl šéf KHNP.

Jste na návštěvě Česka, jednáte o největší zakázce novodobé historie země. Co je obsahem jednání s vládou, potažmo s ČEZem?

Tím, že je ten jaderný projekt tak složitý, musejí mu předcházet opravdu dlouhodobá a velice intenzivní jednání, jak o technických záležitostech, tak i o těch obchodních. Už v listopadu loňského roku navštívil Korejskou republiku vyjednávací tým ze strany ČEZu, který čítal přes šedesát lidí, v Koreji pobýval dva týdny. A zase náš vyjednávací tým navštívil Českou republiku. Jednání už se tedy chýlí ke konci a ještě před závěrem jsem přijel, abych shrnul dosavadní výsledky a jednal ještě o některých konkrétních bodech.

V kontextu tendru se teď velmi často skloňuje politická situace v Jižní Koreji. Sesazený jihokorejský prezident byl velký podporovatel jádra, ale zdá se, že opozice jádru v takové míře nakloněna není. Jaké kroky podnikáte, aby tato situace projekt neohrozila? Ostatně opozice říká, že může být pro Jižní Koreu nerentabilní, přímo až rizikový.

Chtěl bych vás v první řadě ujistit, že korejská demokracie je velice odolná, jak se ukázalo. A politická situace se v dohledné době určitě stabilizuje. Pokud jde o opozici, tak současná opoziční strana začala pracovat na tom jaderném projektu, už když byla u vlády. Takže to není tak, že by opozice byla protijaderná. Na důležitosti projektu i pro Korejskou republiku se shodnou jak vládní, tak opoziční strany. Důkazem toho by měla být i plánovaná parlamentní delegace, která by se měla skládat jak z vládních, tak opozičních poslanců a měla by českou stranu přesvědčit, že politická vůle a podpora českého projektu je napříč politickým spektrem.

Jednak tedy probíhají intenzivní jednání na úrovni ministerstev, to znamená na mezivládní úrovni. Probíhají intenzivní jednání i mezi ČEZem a KHNP, takže myslím, že politická situace neovlivní ani samotný podpis finální dohody, ani plánovaný harmonogram.

Opozice kritizuje velké zapojení českých firem. Říká, že projekt by nemusel být příliš rentabilní pro Jižní Koreu a mohl by být možná i nevýhodný. S jakým zapojením českého průmyslu tedy aktuálně počítáte?

Samozřejmě pokud je možné komponenty a zařízení na jadernou elektrárnu dodávat na místě, tak je to výhodné nejen pro zadavatele, ale i pro dodavatele, protože je to ekonomičtější, ušetří se za dopravu a podobně. Navíc Česká republika disponuje celou řadou firem, které mají dlouholeté zkušenosti s výrobou komponentů pro jaderné elektrárny i s údržbou. Takže i z naší strany se jedná o celkem přirozenou snahu zapojit české firmy v maximální míře. My už jsme kontaktovali nebo si vytipovali přes dvě stě firem, které by mohly být našimi dodavateli s tím, že s více než padesáti jsme podepsali zhruba osmdesát memorand o budoucí spolupráci.

Například v případě jednoho z klíčových komponentů jaderné elektrárny, kterým je turbína, jsme se dohodli s českou firmou Doosan Škoda Power, že bude dodavatelem. Podobně i u generátoru se jedná o možnostech transferu technologií na projektování a výrobu generátorů. Pokud jde o menší komponenty a dodávky, pak intenzivně jednáme jak s Aliancí české energetiky, tak s obchodní a hospodářskou komorou, se Svazem průmyslu a dopravy i jinými profesními organizacemi.

25. února plánujeme větší konferenci, jejímž tématem by měla být lokalizace, určena by měla být firmám, které mají zájem s námi spolupracovat. V únoru by měl také Korejskou republiku navštívit český ministr průmyslu a obchodu (Lukáš Vlček ze STAN, pozn. red.) a lokalizace bude i jedním z témat jeho návštěvy. Byli bychom rádi, kdyby při té příležitosti došlo k podpisu dalších dohod, které by usnadnily spolupráci a zaručily vysokou míru lokalizace.

To znamená, na kolik procent plánujete zapojit český průmysl?

Předpokládáme, že to bude značná míra.

Dříve jste byli konkrétnější. Říkali jste šedesát, šedesát pět procent, to platí?

Na tohle číslo cílíme. Předložili jsme plán lokalizace, který směřoval k deklarovanému podílu šedesát procent, ale je potřeba si uvědomit, že by se nejednalo o lokalizaci šedesáti procent už od začátku, bude to postupně nabíhat v souvislosti s tím, jak bude probíhat celý projekt. Takže šedesát procent je konečný cíl, ke kterému se budeme blížit v celém průběhu výstavby.

My už víme, že to procento nebude dané v EPC kontraktu, nicméně průmysl chce závaznější dohody ještě před podpisem finální smlouvy. Jste schopni alespoň části českého průmyslu je ještě do toho konce března dát?

Stavba jaderné elektrárny je velice komplexní a dlouhodobá záležitost, kdy se kromě stavebních prací jedná i o dodávky různých dílů a komponentů, o dodávky softwarů a podobně. Takže spolupráce bude probíhat po dlouhou dobu po etapách a opravdu je velice těžké takto najednou a dopředu říci nějaká závazná nebo konkrétní čísla. Troufám si ale říci, že do uzavření dohody budeme schopni poskytnout nějaké uspokojivé závazky z naší strany pro českou stranu.

Do zakázky mohl promluvit váš spor se společností Westinghouse. Zdá se, že v posledním týdnu se urovnal. Na jakou část Dukovan si Westinghouse sáhne?

Chtěl bych doplnit, že firma Westinghouse je naším dlouholetým partnerem, se kterým spolupracujeme už od počátku sedmdesátých let, takže více než padesát roků. Právní spory trvaly dva roky, ale proto, abychom mohli spolupracovat na globálním trhu, abychom odstranili nejistotu spojenou s právními spory, tak jsme se dohodli na spolupráci. Konkrétní obsah té dohody podléhá závazku mlčenlivosti, takže o detailech této dohody se nemohu zmiňovat.

Mohlo by to být jako ve Spojených arabských emirátech, kde Westinghouse dostal část zakázky?

Ano, může to být v podobné formě, jako to bylo ve Spojených arabských emirátech.

Je součástí dohody se společností Westinghouse rozdělení Evropy? Protože se bojuje o evropský trh. Nenapovídá tomu, že společnost KHMP ustoupila od záměru stavět jádro ve Švédsku?

Tady bych jenom zopakoval, že ta dohoda byla uzavřena z toho důvodu, aby došlo k posílení oboustranné konkurenceschopnosti na globálním trhu. Co je však konkrétním obsahem té dohody, to podléhá obchodnímu tajemství a závazku mlčenlivosti, takže k tomu se nemohu vyjadřovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 3 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...