Pokles ziskovosti letos čeká sedmdesát procent firem, ukazuje analýza průmyslu

Pokles ziskovosti kvůli dopadům pandemie koronaviru letos očekává sedmdesát procent tuzemských výrobních průmyslových firem. Vyplývá to z analýzy českého průmyslu, která vychází z dat získaných během 253 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu od června do srpna letošního roku. Výsledky byly představeny na středečním Národním průmyslovém summitu 2020 v Betlémské kapli v Praze.

Tržby průmyslových firem klesnou podle analýzy letos v průměru o 13,2 procenta. Propadu se podle ní obávají zejména velké firmy, kde očekávaný pokles činí v průměru 15,1 procenta. Až sedmdesát procent výrobních společností pak předpovídá pokles víc než pětinový a malé a střední firmy předpokládají propad svých tržeb o desetinu, plyne z průzkumu.

„Malé a střední firmy jsou na tom, pokud jde o vývoj tržeb, zdánlivě lépe než firmy velké, je však nutné vzít v úvahu jejich v průměru nižší rezervy a zajištění nasmlouvanými zakázkami. Problémy s cash-flow cítí tak v řadě případů mnohem více než velké korporace. Data ohledně vývoje zisku, možností navýšit ceny svých prodejů a volných prostředků na investice to dokládají,“ uvedla ve středu Alena Burešová z Národního centra Průmyslu 4.0, které analýzu připravilo.

Příští rok očekávají ředitelé firem růst

Pro příští rok podle průzkumu očekávají ředitelé průmyslových firem opět růst, v průměru o 4,6 procenta, ten však ani ze třetiny nevyváží pokles tržeb v letošním roce. „Nepředpokládáme, že bychom za rok 2020 vytvořili zisk. Byl by to zázrak. Bude to za celou historii firmy první vytvořená ztráta. Žádné programy nemohou pomoci. Jsme exportéři a jsme plně závislí na vývoji situace v zahraničí,“ uvedl Pavel Sobotka ze společnosti Frentech Aerospace, která dodává díly do letadel, do obranného a vesmírného průmyslu.

„Očekávám velký propad s následným růstem. Nemám úplnou jistotu, ale přijde mi, že se lidé více upnou k výrobkům a vzdáleným službám, takže je možné, že letos sice skluz nemáme šanci dohnat, ale v příštím roce budeme výše, než jsme byli před covidem. Bohužel to neplatí pro automotive,“ doplnil majitel a zakladatel firmy ABRA Software Jaroslav Řasa. Společnost poskytuje podnikové informační systémy a aplikace.

Národní centrum Průmyslu 4.0 je otevřená akademicko-průmyslová platforma propojující inovační leadery, univerzity, firmy a oborové organizace, jejichž cílem je společně přispět k rozvoji takzvaného Průmyslu 4.0 v České republice. Centrum je součástí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze.

Část aktuální analýzy byla zveřejněna už minulý týden. Ukázala mimo jiné, že třetina českých průmyslových firem plánuje propouštět, další vyčkávají, jak se vyvine na podzim situace kolem koronaviru a jeho dopadů.

Výrobním společnostem podle analýzy mimo jiné výrazně klesl objem domluvených zakázek, což se projevilo v jejich nižším vytížení. Aktuálně mají zaměstnány kapacity na 65 procent a ani koncem roku nebude situace o mnoho lepší – predikce vytíženosti je 75 procent. O zakázky přišly zejména malé a střední firmy, plyne z průzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 37 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...