Pokles ekonomiky zasáhl v prvním čtvrtletí hlavně firmy. Rekordně klesla míra jejich investic

Výkon české ekonomiky klesl letos za první čtvrtletí o 3,4 procenta v porovnání s předchozím kvartálem. Informoval o tom Český statistický úřad, který tak zpřesnil svůj květnový odhad (propad o 3,3 procenta). Na poklesu hrubého domácího produktu se nejvíce podílely fixní investice následované spotřebou domácností. Pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a také vyšší čisté exporty. Meziroční pokles statistici potvrdili na úrovni dvou procent.

Jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010 (doba finanční krize), uvedl již dříve statistický úřad. Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.

V posledním čtvrtletí loňského roku přitom hrubý domácí produkt rostl meziročně o dvě procenta, mezičtvrtletně pak stoupl o 0,4 procenta.

„Mimořádná situace v březnu se projevila poklesem míry zisku i míry investic u nefinančních podniků. Míra investic poklesla mezičtvrtletně o 3,9 procentního bodu, což je největší pokles v historii měření,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. U domácností ještě došlo k růstu příjmů i spotřeby, dodal.

Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová si všímá zveřejněných sektorových účtů za první čtvrtletí letošního roku. Míra získu činila 44,3 procenta. „Ve srovnání s předchozím čtvrtletím tak poklesla o 0,2 procentního bodu, v meziročním srovnání o 0,3 procetního bodu,“ napsala.

Dodala, že už v předchozích letech stlačovaly rostoucí mzdové náklady ziskové marže na nižší úrovně. „Přitom ještě v roce 2016 se míra zisku firem nacházela nad úrovní 51 procent“..

Celkové mzdové náklady firem vzrostly v prvním kvartálu meziročně o 2,6 procenta. Míra investic se snížila mezičtvrtletně o 3,9 procentního bodu a dosáhla 26,3 procenta. „Výraznější propad má však ještě před sebou,“ komentovala to Steckerová.

  • Stále relativně dobře se v prvních třech měsících roku 2020 vedlo domácnostem. Jejich příjmy vzrostly o 2,9 % meziročně i mezikvartálně. Vyšší příjmy domácnosti neutratily, což se odrazilo ve vyšší míře úspor. Ta dosáhla úrovně 13,5 procenta.

Pozice firem si všímá i hlavní ekonom ING Bank v ČR Jakub Seidler, který podtrhl, že míra zisku je nejnižší v historii časové řady od roku 2005. „Do velké míry jde především o vliv pandemie koronaviru a nadále rostoucích mzdových nákladů. Podnikům také klesla míra investic, a to také na nejnižší hodnotu v rámci délky časové řady od roku 2005.“

Ekonom zdůraznil, že jak ziskovost firem, tak míra investic firem byly nižší než v průběhu globální finanční krize po roce 2008.   

Druhé čtvrletí bude výrazně horší

Steckerová zároveň upozornila, že druhé čtvrtletí dopadne výrazně hůře. „Zatímco v prvním čtvrtletí byla česká ekonomika zasažena opatřeními v boji proti koronaviru pouze ve druhé polovině března, ve druhém čtvrtletí byla restriktivní opatření v platnosti po dobu dvou měsíců. Výraznější propad tak českou ekonomiku teprve čeká,“ zdůraznila.

Seidel zároveň upozornil, že scénář ve tvaru „V“, tedy výrazný propad následovaný rychlým oživením, začíná být méně pravděpodobný. „Důvodem je i to, že řada důležitých ekonomik v zahraničí se s pandemií koronaviru nadále potýká ve zvýšení míře a zahraniční poptávka se tak bude zotavovat pomaleji.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 22 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...