Podnikatelská družstevní záložna je bez licence

Česká národní banka (ČNB) odňala Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) povolení působit jako spořitelní a úvěrní družstvo, a to z důvodu dlouhodobě přetrvávajících závažných nedostatků v činnosti. Rozhodnutí nabylo právní moci v pondělí. V návaznosti na tento krok ČNB podala soudu návrh na zrušení PDZ, její likvidaci a jmenování likvidátora.

PDZ nyní nesmí přijímat vklady, poskytovat úvěry a provozovat další činnosti s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Obdobná omezení pro PDZ platila od 15. března 2024, kdy ČNB vydala předběžné opatření, kterým záložně zamezila přijímat vklady, poskytovat úvěry a stanovila i omezení týkající se nakládání s aktivy a pasivy a omezení týkající se hotovostních operací.

Důvodem pro zahájení řízení byly přetrvávající závažné nedostatky v činnosti zjištěné při kontrole, kterou ČNB prováděla od srpna 2023 a která pokračovala do dubna 2024. PDZ zejména neplnila základní požadavky u řádné správy a řízení družstevní záložny, řízení úvěrového rizika a řízení operačního rizika. Nedostatky spočívaly podle ČNB i v systematickém porušování zákonných povinností ohledně prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

PDZ je malá družstevní záložna na českém trhu. K 31. prosinci 2024 měla méně než padesát členů, objem klientských vkladů činil necelý milion korun a celková bilanční suma 65 milionů korun. Celý sektor čítal ke konci roku 2024 pět družstevních záložen, které měly k 30. září 2024 celkem dvanáct tisíc členů a u nichž objem klientských vkladů činil 6,8 miliardy korun a bilanční suma 9,3 miliardy korun.

Bez dopadu na stabilitu trhu

Členská schůze PDZ navrhla v prosinci jako nového předsedu představenstva kampeličky Petra Koritschana. Poté požádala ČNB o potvrzení změn. Představenstvo zároveň chtělo usilovat o udržení povolení působit jako družstevní záložna. Koritschan, který v minulosti působil mimo jiné ve vedení české pobočky banky UBS, měl obsadit prázdné místo předsedy představenstva PDZ. Dřívější předseda Robert Zelenka, který záložnu vedl od roku 2021, loni v červnu zemřel.

Počet členů PDZ se od konce roku 2023 snížil ze 139 na prosincových 44. Záložna je podle ČNB velmi malou úvěrovou institucí, jejíž bilanční suma je nižší než 150 milionů korun. Provázanost s jinými účastníky finančního systému je zanedbatelná, a tak případné selhání nemá podle centrální banky dopad na stabilitu českého finančního trhu.

V záložně měl od června 2015 do listopadu 2020 vklad, a tedy i podíl, současný premiér Petr Fiala (ODS). Na běžném účtu měl uloženo 950 tisíc korun. Fiala v minulosti nezapsal podíl v kampeličce do majetkového oznámení. Opomenutí zdůvodnil tím, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...