Objem hypoték v srpnu meziměsíčně klesl

Nahrávám video

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v srpnu hypotéky za 33,1 miliardy korun, což je proti červenci pokles o čtrnáct procent. Nové úvěry bez refinancování klesly o jedenáct procent na 25,9 miliardy, přesto byly letos druhé nejvyšší. Úrokové sazby nových úvěrů se snížily v průměru ze 4,53 procenta na 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.

V meziročním vyjádření růst objemu poskytnutých hypoték v srpnu zvolnil na jedno procento z červencových 53 procent. „Navzdory korekci zůstala srpnová aktivita druhá nejsilnější v letošním roce, a to jak počtem, tak objemem,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jaromír Šindel. „Na rozdíl od předchozích let se během prázdninových měsíců trh nepropadl, naopak pokračuje v růstu. Zvyšuje se také podíl refinancovaných hypoték,“ doplnil vedoucí hypotečních služeb Air Bank Marek Richter.

Počet nových hypoték v srpnu klesl o třináct procent meziměsíčně na 6086, což je o šest procent méně než před rokem. Od počátku roku dosáhl počet nových hypoték 49 700 kusů, což je více než čtvrtinový nárůst.

Objem refinancovaných a navýšených úvěrů, interně či z jiné instituce, v srpnu klesl na 7,2 miliardy korun. I tak je to o 84 procent více než průměrných 3,9 miliardy refinancovaných v loňském roce a více než dvojnásobek v porovnání s 2,2 miliardy refinancovanými v roce 2023. Podíl refinancovaných úvěrů na celkovém objemu poskytnutých hypoték pak vzrostl na téměř 22 procent, což je nad loňským průměrem 17 procent.

Průměrná sazba

Snížení průměrné sazby nových hypoték potvrzuje klesající trend pod pěti procenty naposledy zaznamenanými v červenci 2024. Její srpnová úroveň je tak o 0,46 bodu níže než sazba 4,98 procenta před rokem, což snižuje měsíční splátku hypotéky přibližně o 1,2 procenta čistého příjmu žadatele, tedy o 1100 korun. Pro srovnání průměrná hodnota hypoteční sazby v roce 2024 dosáhla 5,07 procenta v porovnání se sazbou 5,81 procenta v roce 2023.

„Dočasné mírné zlevnění by mohly přinést časově omezené akční nabídky některých bank, nicméně vzhledem k vývoji cen úrokových swapů nelze v následujících měsících očekávat výrazný pokles sazeb u hypotečních úvěrů,“ upozornil manažer hypoték Komerční banky Ondřej Šuchman.

Průměrná velikost skutečně nově poskytnuté hypotéky v srpnu nepatrně klesla na 4,26 milionu korun v porovnání s červencem. Její velikost je ovšem i tak o osm procent vyšší než 3,95 milionu korun před rokem. Průměrná hodnota od loňského dubna vesměs postupně roste a o 23 procent převyšuje předcházející rekordní úroveň z listopadu 2021.

Kombinace poklesu úrokové sazby a vyšší průměrné hypotéky v srpnu 2025 ve srovnání s průměrnými hodnotami z roku 2024 zvýšily průměrnou měsíční splátku hypotéky o dva tisíce korun.

Analytik: Zájem nepolevil ani přes měsíce prázdnin

Na číslech je podle analytika Bidli Daniela Horňáka vidět, že chuť pořizovat vlastní bydlení je silná a zájem nepolevil ani přes měsíce prázdnin, které bývají většinou slabší. Růst podílu refinancovaných hypoték na celkovém počtu podle oblastního ředitele 4fin Jana Schwarzbacha nasvědčuje, že retenční oddělení některých bank již nemohou nabídnout konkurenceschopnou nabídku a pro část klientů dává větší smysl refinancování do jiné banky.

Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová v této souvislosti upozornila na to, že v druhé polovině roku 2025 končí fixace u asi sto tisíc hypoték s pětiletou fixací, která byla v té době nejpoužívanější. „Tyto hypotéky měly tehdy úrokové sazby často kolem dvou procent, nyní při novém ‚refixu‘ jsou sazby výrazně vyšší, obvykle přes čtyři procenta,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 25 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...