Objem hypoték v říjnu stoupl o tři procenta na 38,8 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v říjnu hypotéky za 38,8 miliardy korun, což je proti září nárůst o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o procento na 29,4 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,48 procenta ze zářijových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

„Navzdory říjnové korekci zůstávají hypoteční čísla velmi silná. Na vyšších úrovních se drží i jejich počty, které letos pravděpodobně o zhruba čtvrtinu překonají loňský rok, přičemž vyšší ceny nemovitostí posunou celkový objem nových úvěrů o více než třetinu,“ komentoval čísla hlavní ekonom asociace Jaromír Šindel.

Počet nových hypoték v říjnu rovněž nepatrně klesl na 6800 kusů, což je ale o 18 procent více než před rokem. Asociace odhadla, že po sezonním očištění se jejich počet pohybuje okolo 6700, tedy jedno procento pod průměrným počtem v předchozích třech měsících.

Objem refinancovaných a navýšených úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, v říjnu stoupl na 9,4 miliardy korun. To je téměř 1,5krát více než průměrných 3,9 miliardy refinancovaných v loňském roce a více než trojnásobně více ve srovnání s rokem 2023. Podíl refinancovaných úvěrů na celkovém objemu poskytnutých hypoték vzrostl na 24,2 procenta, což je nad téměř sedmnáctiprocentním průměrem v předcházejících třech letech.

Snížení průměrné sazby potvrzuje klesající trend

Snížení průměrné sazby potvrzuje klesající trend pod pět procent naposledy zaznamenaných v červenci 2024. Její říjnová úroveň je tak o 0,42 bodu níže než sazba 4,9 procenta před rokem. To snižuje měsíční splátky hypotéky přibližně o 1,1 procenta čistého příjmu žadatele, tedy o tisíc korun. České tržní úrokové sazby, které mají klíčový vliv na hypoteční sazby, v říjnu zůstaly na vyšších úrovních. Nejenže tak limitují cestu k výraznějšímu poklesu hypotečních sazeb, ale v podstatě zvedají otázku ohledně jejich možného budoucího růstu.

Průměrná velikost skutečně nově poskytnuté hypotéky v říjnu neznatelně klesla na 4,34 milionu korun. Je ale stále o 15 procent vyšší než 3,8 milionu Kč před rokem. Kombinace poklesu úrokové sazby a vyšší průměrné výše hypotéky v říjnu 2025 ve srovnání s průměrnými hodnotami z roku 2024 zvýšily průměrnou měsíční splátku hypotéky o 2300 korun.

„Rok 2025 se už teď rýsuje jako nejsilnější hypoteční rok od roku 2021. S blížícím se koncem roku navíc tradičně roste zájem, protože lidé chtějí mít financování vyřešené včas,“ uvedl konzultant 4fin David Krůta.

Klasické hypotéky se drží prakticky na stejném počtu i objemu, ale hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová pozoruje zvýšený zájem klientů o refinancování. Je to nyní velké téma vzhledem k velkému objemu úvěrů s končící fixací. Ta končí klientům, kteří si brali úvěry v letech 2020 až 2022 za nízké úrokové sazby kolem dvou procent, připomněla.

Specialista společnosti Finvox Jan Šafanda upozornil na to, že u nových hypoték banky ochotně a bez problémů nabízejí sazby pod 4,5 procenta. Výrazně jinak tomu podle něj může být u refixace hypoték, kterou v těchto měsících procházejí statisíce klientů s původními výhodnými sazbami okolo dvou procent z pandemického období. Ti často dostanou jako první nabídku sazbu kolem pěti procent, tedy výrazně nad pátečním průměrem. „Zdá se, že banky zkoušejí, jestli si to nechají líbit, nebo zda si toho vůbec všimnou,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...