Obilovin i brambor sklidili zemědělci víc než loni, cenové tlaky u potravin podle analytiků poleví

Obilí se letos v Česku sklidilo o 9,8 procenta více než loni, zemědělci ho svezli z polí 7,638 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který podle stavu k 15. září zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Více se urodilo také brambor, a to o 3,5 procenta. Meziročně výrazně více bude i máku. Naopak úroda řepky klesne o 17,4 procenta a méně bude i cukrovky, slunečnice či hrachu. Letošní objem sklizně by ale v souhrnu neměl způsobit žádné zásadnější cenové tlaky jako sklizeň loňská, míní analytici.

Letošní sklizeň obilovin podle tajemníka Agrární komory ČR Jana Doležala nakonec zachránil srážkově nadprůměrný květen. Množství sklizených obilovin bude tak letos podle statistiků odpovídat desetiletému průměru. „Vliv sucha a tepla je sice patrný, což se projevilo například v nižší objemové hmotnosti zrna, ale plodiny měly přece jen více vegetační vláhy než v loňském roce,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Úrodu pšenice statistici očekávají o desetinu vyšší než loni, ječmene bude o 7,4 procenta více. Odhad sklizně kukuřice na zrno je hlavně díky významnému nárůstu hektarového výnosu meziročně o 11,3 procenta vyšší. Skoro o třetinu více bude žita a o 14 procent stoupne sklizeň tritikále, což je kříženec žita a pšenice. Mírný meziroční pokles statistici odhadují u ovsa.

„Hlavní příčinou zlepšení je vyšší hektarový výnos obilovin. Úroda je tak sice pod pětiletým průměrem, ale je srovnatelná s desetiletým průměrem,“ konstatuje hlavní analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Problematičtější jsou stále brambory

Předpokládaná sklizeň brambor 604 tisíc tun je sice vyšší než loni, zaostává ale za průměrem sklizní za posledních pět i deset let. Stejně jako v loňském roce zemědělci letos osázeli bramborami 23 tisíc hektarů. U brambor se dlouhodobě nedaří navyšovat plochy, jejich zásoby tak nemusí stačit, problémy se sklizní mají i v Polsku a v Německu.

„Pěstitelé také vzhledem k omezením vyplývajícím z ochrany vodních zdrojů nebo protierozní ochrany půdy mají problém najít pro brambory vhodná pole. Konečný výsledek sklizně tak do značné míry závisí na vývoji počasí,“ uvedl Doležal. „Celkové zásoby brambor nemusí být ani v tomto roce dostatečné i s ohledem na první zprávy o problémech v Polsku a v některých částech Německa, kde se také čekala vyšší sklizeň,“ dodal.

Podle analytiků brambory tak sice proti loňsku zlevní, na původní ceny se však nevrátí.„Cenové tlaky v oblasti brambor pro konečného spotřebitele polevují už teď a polevovat ještě budou,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Téměř o pětinu stoupla předpokládaná úroda kukuřice na zeleno a siláž. Očekávaná produkce máku se ve srovnání s loňskou velmi slabou úrodou výrazně zvýšila na 24 tisíc tun, tedy o 77 procent.

Naopak nižší sklizeň statistici očekávají u řepky. Oproti loňsku jí bude o 17,4 procenta méně. Důvodem je nižší hektarový výnos i menší osevní plocha. „Odhad sklizně je především kvůli slabšímu výnosu nižší než pětiletý i desetiletý průměr,“ konstatuje ČSÚ.

Cukrovky letos zemědělci podle odhadů sklidí 3,499 milionu tun, meziročně o šest procent méně. Příčinou je zmenšení plochy, na které zemědělci cukrovou řepu pěstují. „Osevní plocha cukrovky se ve srovnání s rokem 2017, kdy byl po 49 letech ukončen systém produkčních kvót na cukr, zmenšila o 7000 hektarů,“ doplnili statistici.

O více než 38 procent méně se letos urodí slunečnice. Sklizeň hrachu bude o 4,6 procenta nižší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 46 mminutami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 17 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 18 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
včera v 06:30

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026
Načítání...