Obecně dva roky, Česku tři. Tolik zhruba potrvá ekonomikám návrat do stavu před koronavirem, říká Tůma

Nahrávám video

V Česku je inflace nejvyšší v celé EU, drží se nad třemi procenty. Rostou ceny potravin, náklady na bydlení i energie a na drahotě se podepisuje i slabá koruna. Jak dlouho bude trvat návrat koronavirem přidušené ekonomiky do normálu? Podle předsedy dozorčí rady ČSOB a bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy bude scénář obnovy zemí v zásadě podobný, vyspělé země by to ale měly zvládnout za dva roky, Česko pak za tři, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM).

„Rozdíl je v tom, že vyspělé země, jako relativně bohaté, umí udělat velmi silný rozpočtový impuls, uvolněnou měnovou politiku. A to ekonomikám pomůže,“ uvedl Tůma. Odhady, které sledoval, pak podle něho naznačují, že vyspělé země by se mohly vrátit na úroveň roku 2019 během dvou let. V Česku to potrvá zhruba tři roky.

„Musíme si uvědomit, že propad je dramatický. Když to přepočteme na roční čísla, tak se odhaduje, že ve druhém čtvrtletí letošního roku bude v USA propad mínus 30 procent, v eurozóně mínus 25. A pak se počítá, že ve třetím se to začne teprve zvedat,“ vysvětluje.

Důvod toho, proč to Česku bude trvat o rok déle, pak spatřuje v tom, že země jako například sousední Německo dokážou vytvořit větší impuls. „Jsou stabilnější, není pro ně problém razantní dluh. I měnová politka ECB bude razantní. Takže velmi jednoduše řečeno jsou bohatší a jsou rychleji schopné více nainvestovat, aby se rychleji odrazily ode dna,“ vysvětluje.

Klíčové je pro obnovu i to, kdy se české firmy vrátí na zahraniční trhy, říká Juchelka

Podle druhého hosta OVM, předsedy představenstva a generálního ředitele Komerční banky Jana Juchelky, ale záleží také na tom, jak rychle a v jakých objemech se čeští exportéři budou moci vrátit na zahraniční trhy. „A tady bude záležet na tom, jaké stimuly dá své ekonomice Německo a další evropské země, protože to jsou primárně naše exportní trhy,“ míní.

Důležité bude podle něho také to, jak se bude vyvíjet v Česku nezaměstnanost a důvěra lidí i podnikatelů v budoucnost. Tedy to, kdy se vrátí zpět ke svému obvyklému chování při nákupech a investicích. „Tento faktor je velmi volatilní, s každým zpomalením letí prudce dolů a s každou dobrou zprávou zase prudce nahoru. Dá se ale říci, že co se týče vývoje posledních dvou tří měsíců, tak máme to nejhorší za sebou,“ říká Juchelka. Podle něho se už totiž ukazuje, že nálada i očekávání spotřebitelů rostou.

Klíčová pro důvěru lidí bude ale podle Tůmy až situace po létě, kdy se ukáže, které firmy skutečně přežijí a které ne a jaká bude také nezaměstnanost. „A je to spojené i s důvěryhodností stimulu, který vláda dokáže vyslat, tedy s důvěrou v to, že ekonomiku udrží v chodu,“ uvedl.

Nejvyšší inflace v celé EU

Česko má ale teď taky navíc nejvyšší inflaci v rámci celé Evropské unie. V dubnu zrychlil zejména meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů. Téměř o čtvrtinu zdražilo ovoce, za zeleninu kupující platili téměř o 12 procent více. Ceny vepřového masa stouply proti loňskému dubnu skoro o 19 procent, mouka zdražila o 16,6 procenta a cukr o 16,2 procenta. 

Tůma však upozorňuje, že nad tolerančním pásmem se pohybuje republika už déle, že to není nic, co by se zrodilo až v příslušném měsíci v souvislosti s koronavirem.

„Podíváme-li se ale do budoucna, jsem přesvědčen, že budeme následovat podobný vývoj, jako mají ostatní země, a tlak zpomalující se ekonomiky převáží. Ceny potravin sice zůstanou vyšší, ale zároveň ceny energií nebo ceny v průmyslovém segmentu, kde už se objevuje deprese, tak to vše nakonec potáhne inflaci dolů a budeme se vracet se k inflačnímu cíli, který centrální banka má,“ doplnil.

Juchelka také upozornil, že už v únoru mělo Česko vysokou inflaci, což ale nemělo nic společného s koronavirovou krizi. „Roli v tom začaly hrát zvýšené mzdy. Česká republika měla více míst než lidí, kteří žádali o práci. A mzdy do měření inflace vplouvají s realativně zpožděným efektem,“ vysvětlil.

Dodává, že stlačit aktuální inflaci pomůže v kombinaci se zmíněnou recesí i výrazný pokles cen ropy a na to navazujících pohonných hmot. „Vypadá to, že se na úrovni inflace žádné velké drama v roce 2020 neodehraje,“ uvedl.

Důležité je nyní dobře nasměrovat pomoc, míní Tůma

Z průzkumu Českého statistického úřadu vyplývá, že asi čtrnáct procent českých podniků očekává návrat poptávky do doby před vyhlášením nouzového stavu v horizontu tří měsíců, do půl roku už téměř čtvrtina. Pětina pak předpokládá, že překlenout krizi jim potrvá rok. Zhruba dvanáct procent společnostní počítá pak s ještě delším obdobím. Čtvrtina podniků naopak poklesem dotčená nebyla vůbec.

Očekávaný návrat poptávky na trhu
Zdroj: ČSÚ

Podle Tůmy tato čísla vyznívají poměrně optimisticky. Souhlasí ale s tím, co už zmínil také hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, že rozdílné dopady má koronavirus na jednotlivá odvětví i regiony, a je tedy potřeba dobře mezi nimi pomoc rozdělit. A to tak, aby odpovídala míře jejich zasažení. Pro řadu firem totiž byly některé programy zklamáním, některé z nich sítem pomoci propadly úplně.

Juchelka však věří, že taková situace už je z velké části minulostí. Podle něho už i v prvních týdnech koronavirové krize došlo k souznění a synchonizování kroků monetární politiky, které prováděla ČNB, jako třeba rázné snížení úrokových sazeb, s opatřeními na straně vlády, a to jak zdravotnickými, tak s těmi, která šla na pomoc české ekonomice.

„Problém byl ale to, že neměly takovou konzistenci, jako měla opatření v oblasti zdravotnictví, což bylo pak k tíži jejich srozumitelnosti,“ uvedl Juchelka. 

„Teď se ale pracuje na COVID III, kdy jsme zpřístupnili webové stránky, kde si jako podnikatel můžete vyplnit velmi krátký formulář a požádat o úvěr. Já si to zkusil, tvalo mi to dvě minuty,“ uvedl Juchelka. Samotná administrace pak podle něho potrvá jen několik dní.

Nahrávám video

V současnosti už tak Komerční banka eviduje pro tento program zájem v celkovém objemu zhruba sedmi miliard korun. Úvěry v něm jsou určeny pro zaplacení provozních výdajů, nemohou být ale použity na investice. Nesmějí být vynaloženy ani na refinancování dříve uzavřených smluv o jiném dluhovém financování. 

Vláda do programu COVID III vyčlenila 150 miliard korun. ČMZRB bude moci ručit za půjčky až do 500 miliard korun. Podporu by tak mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Živnostníci a podniky do 250 zaměstnanců budou mít nárok na záruku až 90 procent, firmy s více pracovníky – maximálně ale 500 – získají záruku do 80 procent. Délka ručení bude tři roky. Maximální výše úvěru bude 50 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 29 mminutami

Na Slovensku přibývá nevyužívaných bytů, dostupnost bydlení zhoršují investiční nákupy

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 36 mminutami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...